Německá vláda se nemůže dohodnout na Gauckově nástupci. Kandidátů nakonec může být více | E15.cz

Německá vláda se nemůže dohodnout na Gauckově nástupci. Kandidátů nakonec může být více

24. října 2016 • 12:39

Když německý prezident Joachim Gauck v létě oznámil, že se nebude ucházet o druhé funkční období, přidělal tím vrásky na čele představitelů vládní koalice křesťanských a sociálních demokratů, kteří od té doby marně pátrají po jeho nástupci. Návrhů už sice padlo mnoho, na žádném ale není shoda, popřípadě oslovení kandidovat odmítají.

V Německu prezidenta volí Spolkové shromáždění, v němž v únoru příštího roku zasedne 630 poslanců a stejný počet zástupců spolkových zemí. Žádná ze stran nebude mít ve sboru 1260 volitelů většinu. Křesťanští demokraté budou mít 542 až 543 zástupců, sociální demokraté 386 až 388, Zelení 145 až 146, Levice 94, Alternativa pro Německo 35 a svobodní demokraté 33. Zbylí volitelé připadají na menší strany.

Z početních poměrů ve Spolkovém shromáždění plyne nutnost tvorby volebních koalic. Výběr prezidenta bude o zhruba půl roku předcházet parlamentním volbám, a spolupráce stran při hlasování o hlavě státu tak může hodně napovědět i o tom, jakou spolkovou vládu by si jednotlivé strany přály.

V úvahu připadají v zásadě tři možné konstelace - opakovaná velká koalice CDU/CSU a SPD, koalice CDU/CSU a Zelených nebo levicová koalice SPD, Levice a Zelených. První dvě volební koalice by ve Spolkovém shromáždění měly pohodlnou většinu, a mohly by tak příštího prezidenta zvolit již v prvním kole, kdy je potřeba absolutní většina hlasů. Poslední varianta by se mohla prosadit v kole třetím, kdy stačí většina relativní.

Německý prezident nebude znovu kandidovat. Nahradí ho Schäuble?

V uplynulých měsících strany sondovaly možnosti jednotlivých spojenectví. Kvůli tomu, že v částech CDU/CSU panuje nedůvěra vůči Zeleným a obráceně, i kvůli tomu, že levicová koalice SPD, Levice a Zelených nedisponuje absolutní většinou hlasů, se nakonec špičky křesťanských a sociálních demokratů dohodly, že zkusí najít prezidentského kandidáta spolu.

Zatím se jim to ale nepodařilo. Padlo sice několik jmen, které by jako politicky nestranné osobnosti mohly získat podporu obou stran. Jak evangelický teolog Wolfgang Huber, tak předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle ale kandidaturu odmítli. Křesťanští i sociální demokraté proto stále více zvažují, že do volebního souboje vyšlou svého vlastního kandidáta.

S takovou možností podle magazínu Spiegel před dvěma týdny kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová oslovila předsedu SPD Sigmara Gabriela. Součástí jejího návrhu bylo i to, že ten z dvojice kandidátů, který by v prvním kole hlasování dostal méně hlasů, by se už dalších kol - pokud by byla nutná - nezúčastnil. Gabriel si vzal čas na rozmyšlenou.

Uspěje nejoblíbenější politik?

Pokud se vládní strany, které mají definitivní rozhodnutí učinit začátkem listopadu, nedohodnou, mohl by se za sociální demokracii o post hlavy státu ucházet současný ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, o kterém už otevřeně mluví i Gabriel. Steinmeier, který je nejoblíbenějším politikem Německa, by šanci měl, pokud by se za něj postavili Zelení a Levice. Tato strana ale již dala najevo své výhrady.

U křesťanských demokratů se jako o možném kandidátovi hovoří o současném předsedovi Spolkového sněmu Norbertu Lammertovi, který se ale zatím podle svých slov o post prezidenta ucházet nechce. Že by se v hlasování prosadil uchazeč některé z menších stran - snad s výjimkou možné kandidatury zeleného ministerského předsedy Bádenska-Württemberska Winfrieda Kretschmanna - je velmi nepravděpodobné.

Únorová volba hlavy státu může být každopádně nakonec mnohem dramatičtější, než se zdálo ještě před několika měsíci, kdy většina lidí počítala s opětovnou kandidaturou politiky uznávaného a veřejností oblíbeného Gaucka.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!