Německo: Omezme peníze EU těm zemím, které odmítají běžence

Německo: Omezme peníze EU těm zemím, které odmítají běžence
15. září 2015 • 14:30
Evropská unie by měla omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců v osmadvacítce. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére řekl, že podporuje tento návrh, s nímž podle něj přišel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Mezi státy, které nesouhlasí s rozdělováním běženců v EU, patří Česko a Slovensko.

„Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,“ řekl de Maiziére. „Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků,“ dodal.

„Předseda Juncker ani komise si podobné věci není vědoma,“ reagoval mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Připomněl také, že k takovému kroku chybí jakýkoliv právní rámec. Dohody o partnerství a operační programy pro nynější finanční období 2014 až 2020 neumožňují měnit podobu alokovaných finančních prostředků. Teoretické doplnění podobných kroků by podle Schinase vyžadovalo nové dojednání celého víceletého finančního rámce.

Evropský duch

Německá kancléřka se k hlasům o případném pozastavení evropských fondů nepřipojila. „Výhružky nejsou správnou cestou,“ řekla na tiskové konferenci s rakouským kancléřem. „Ale mnoho lidí v Německu si v současné situaci pokládá otázku, co je to ten evropský duch.“

Rakouský kancléř postoj Visegrádské čtyřky nepřímo kritizoval. „Svolávají se pracovní kroužky, které svalují vinu na jiné,“ uvedl Werner Faymann. „Mnoho zemí strká hlavu do písku.“

Ochotu diskutovat o úpravě finančních toků uvnitř EU kvůli situaci kolem běženců naznačil německý vicekancléř Sigmar Gabriel. „Není možné, aby se všechny země hlásily když se rozdělují peníze, ale nikdo se nepřipojil, když jde o to převzít odpovědnost,“ řekl novinářům. Podle něj situace s běženci ohrožuje soudržnost EU ještě víc než řešení problémů zadluženého Řecka.

Chovanec: Problémem při řešení migrační krize je hlavně německá politika

Česko se proti spekulacím o možném omezení přístupu k evropským fondům už dříve ohradilo. „Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů tím, že tady bude otevírána otázka toho, že by měly dostávat méně,“ prohlásil na počátku září český premiér Bohuslav Sobotka. Zdůraznil, že finanční prostředky jsou přidělovány podle úplně jiných kritérií.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy nemá návrh na omezení čerpání prostředků z fondů EU žádný právní základ. „Výhrůžky (Německa), že nám seberou fondy EU kvůli jinému názoru, jsou plané řeči. Neexistuje právní cesta, jak to udělat,“ uvedl.

De Maiziére se v rozhovoru vrátil k pondělní schůzce unijních ministrů vnitra, kteří jednali o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi jednotlivé země EU na základě kvót, na řešení se však nedohodli. Podle německého ministra s příslušným plánem Evropské komise souhlasila velká většina států, proti byla „nesolidární menšina“.

Gabriel výsledek bruselské schůzky ostře kritizoval. „Evropa se včera (v pondělí) zase jednou zesměšnila,“ prohlásil. „Těch 160 tisíc uprchlíků, kteří by měli být v Evropě rozmístěni, jsou ve skutečnosti jen kapkou vody na rozpáleném kameni. Jen za uplynulý měsíc k nám (do Německa) přišlo víc než 100 tisíc běženců,“ uvedl vicekancléř.

Nedostatek solidarity

S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegradské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie a další země.

Šéf poslanců německé vládní sociální demokracie (SPD) Thomas Oppermann novinářům řekl, že ho velmi zklamal nedostatek solidarity v unii. Podle něj není možné s řešením situace otálet a očekávat, že se vyřeší sama od sebe. „Evropa nemůže uprchlickou krizi vysedět. Musí se jednat, a to teď,“ řekl.

Státy visegradské skupiny se především obávají, že z přerozdělování žadatelů o azyl mezi unijní země mémně zasažené nynější migrační krizí by se v budoucnu mohl stát automaticky spouštěný mechanismus.

De Maiziére v ZDF rovněž podotkl, že pokud bude EU řešit situaci s běženci až v Německu, v Rakousku nebo v Maďarsku, je to příliš pozdě. „Příčiny problémů jsou v krizových oblastech, v Turecku a v Řecku. A to, že Řekové jednoduše posílají běžence dál do střední Evropy, to musí okamžitě přestat. A teprve včera (v pondělí) jsem od řecké přechodné vlády slyšel, že jsou ochotni tento proud uprchlíků zastavit,“ řekl.

Do Německa v pondělí přijelo vlakem 4537 žadatelů o azyl
Do Německa v pondělí dorazilo vlakem 4537 žadatelů o azyl, a to i přes obnovení kontrol na hranici s Rakouskem. Od začátku září do Německa po železnici přijelo dohromady 91 823 imigrantů, informovala dnes německá policie.
Hlavní uprchlická vlna nyní do Německa míří vlaky přes Rakousko, kam utečenci přicházejí z Maďarska.
Německo přitom už v neděli obnovilo kontroly na hranici s Rakouskem. Vídeň o den později učinila totéž na rakouské hranici s Maďarskem. Opatření obou zemí však nemají běžencům zcela zamezit v překračování hranic.
Naopak Maďarsko od dnešní půlnoci přes svou jižní hranici se Srbskem uprchlíky přestalo pouštět. Premiér Viktor Orbán varoval, že všichni, kdo nelegálně překročí hranici, budou zadrženi.
Rakouská policie dnes kolem 06:30 SELČ na dotaz agentury APA uvedla, že od půlnoci maďarsko-rakouskou hranici překročilo přes 1500 migrantů. Ti jsou už většinou v záchytných centrech u příhraničního Nickelsdorfu.
Pro zhruba 120 lidí, kteří nově přišli přes přechod Heiligenkreuz im Lafnitztal dál na jihu, zatím postavila rakouská armáda 28 stanů.

Autor: bru, ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!