Nobelovu cenu za mír dostal kolumbijský prezident za dohodu s rebely

7. října 2016 • 12:00

Letošní Nobelovu cenu za mír získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, který dojednal mírovou dohodu s levicovými povstalci z hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Dohoda oficiálně ukončila 52letou občanskou válku v zemi. Rozhodnutí o ceně dnes v Oslu oznámil norský Nobelův výbor.

 

Uvedl, že ocenění Santosovi udělil "za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220 tisíc Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí".

Podle Nobelova výboru by "ocenění mělo být rovněž vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu". "Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také nesčetným obětem občanské války," dodal Nobelův výbor.

Hrát si s molekulami. Nobelova cena za chemii patří návrhářům miniaturních strojů

Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. "Byl dojatý, vděčný. Řekl, že (tato cena) má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii," řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.

Při ocenění Santose se Nobelův výbor odchýlil od tradice udělování ceny oběma stranám mírového procesu, jak tomu bylo v případě izraelsko-palestinské mírové dohody z roku 1994 a dohody v Severním Irsku v roce 1998.

Velitel povstalců FARC, který dohodu se Santosem podepsal, po vyhlášení laureáta na twitteru napsal: "Jediná cena, o kterou usilujeme, je mír se sociální spravedlností pro Kolumbii".

Signatáři letošní dohody, kolumbijský prezident Santos a vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko, patřili u analytiků i sázkových kanceláří mezi nejvíce favorizované kandidáty.

Mírový proces

Jejich naděje na zisk ocenění ale podle řady expertů klesly poté, co obyvatelé Kolumbie o víkendu v referendu mírovou dohodu vlády s povstalci odmítli. Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. K urnám přišlo pouze 37 procent lidí. Obě strany následně daly najevo, že jsou připraveny jednat o nové podobě mírové smlouvy, další vývoj v Kolumbii je nicméně po referendu nejasný.

Nobelův výbor v minulosti již několikrát dal ocenění stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil. K referendu Nobelův výbor uvedl, že nebylo hlasováním pro mír nebo proti míru. "Ti, kdo dohodu odmítli, neodmítli touhu po míru, ale konkrétní mírovou dohodu," konstatoval výbor. Podle něj výsledek referenda nemusí nutně znamenat, že mírový proces v Kolumbii je mrtvý.

Kritikům na dohodě nejvíce vadí to, že povstalci FARC podle ní uniknou trestu a již brzy se budou moci zapojit do politického života. Norský Nobelův výbor zdůraznil jako důležitou skutečnost, že prezident Santos nyní zve všechny strany, aby se zúčastnily širokého národního dialogu s cílem pokročit v mírovém procesu. K tomuto dialogu jsou zváni i ti, kteří s mírovou dohodou nesouhlasí.

Moskva zvažuje obnovení vojenských základen v cizině, kromě území bývalého SSSR by je mohla vrátit i na Kubu

Na Nobelovu cenu za mír byl letos nominován rekordní počet 370 kandidátů - 228 jednotlivců a 148 organizací. Kolumbijský prezident Santos se stal teprve druhým Kolumbijcem v historii, který získal některou z Nobelových cen. Tím druhým je spisovatel Gabriel García Márquez.

Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě dostala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí "arabského jara".

Tento týden byli ohlášeni laureáti čtyř Nobelových cen, kromě ceny za mír také Nobelova cena za lékařství, za fyziku a za chemii. V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek za literaturu. Ocenění se budou předávat v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.


Občanská válka v Kolumbii si za 52 let vyžádala 260 tisíc obětí

Základní fakta o občanské válce v Kolumbii mezi vládou a radikálně levicovým hnutím FARC (dnes obdržel kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za mírovou dohodu s rebely Nobelovu cenu za mír):


- Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC), založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.

- FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu; tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj, ve kterém byly vládní síly podporovány i pravicovými paravojenskými skupinami, si vyžádal na 260.000 obětí (většinu tvořili civilisté) a sedm milionů uprchlíků.

- FARC mají nyní asi 5800 členů, což rebelové oznámili po podpisu smlouvy. Na začátku 21. století, kdy ovládaly asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly asi 17.000 bojovníků. Asi 20 procent z nich bylo mladších 18 let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.

- FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu. K zločinům se uchylovala ale i největší pravicová polovojenská organizace Spojená sebeobrana Kolumbie (AUC).

- O mírová jednání s FARC se pokoušel už v polovině 80. let kolumbijský prezident Belisario Betancur, i přes podepsané příměří ale rozhovory nakonec ztroskotaly. Vláda prezidenta Andrése Pastrany v roce 1999 přiznala povstalcům na jihu země v regionu El Caguán demilitarizovanou zónu o rozloze 42.000 kilometrů čtverečních, kde se měla konat jednání o míru. Ta ale nakonec ztroskotala, a gerila si tak v oblasti upevnila své pozice.

- Tvrdou linii vůči FARC zaujal prezident Álvaro Uribe (2002-2010), i když i on se s nimi snažil vyjednávat. Například v roce 2004 navrhl propustit asi 300 povstalců z vězení výměnou za 63 rukojmích. FARC to odmítly, stejně jako týž rok nepřijaly Uribeho nabídku nevydat jednoho z vůdců FARC Ricarda Palmeru alias Simóna Trinidada Američanům výměnou za rukojmí. Trinidad byl v lednu 2008 v USA odsouzen k 60 letům vězení mimo jiné za únos tří amerických občanů.

- Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tato senátorka, unesená v únoru 2002 během kandidatury na nejvyšší úřad v Kolumbii, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, kdy armáda bez jediného výstřelu (díky infiltraci agentů) z džungle odvezla 15 rukojmích, včetně tří Američanů.

- V posledních letech armáda zabila několik vůdců FARC: v březnu 2008 Raúla Reyese, muže číslo dva, v září 2010 byl zabit hlavní vojenský velitel Jorge Briceňo (Mono Jojoy) a v listopadu 2011 nejvyšší velitel Alfonso Cano, jehož nahradil Timoleón Jiménez (přezdívaný Timošenko, užívá se též španělský přepis Timochenko), jenž vede FARC dosud.

- Od podzimu 2012 vedla vláda s FARC v Havaně mírová jednání, ale i během nich pokračovaly útoky povstalců na vojenské i civilní cíle a odvetné akce vládních sil. Letos v červnu obě strany podepsaly dohodu o definitivním příměří a v srpnu kolumbijská vláda a povstalci dosáhli dohody o ukončení války. Mírová dohoda byla podepsána na konci září. Rebelové by podle dohody měli v příštích šesti měsících odevzdat zbraně pozorovatelům OSN a utvořit politickou stranu.

- Počátkem tohoto měsíce však obyvatelé Kolumbie mírovou dohodu v referendu těsně odmítli. Kritikům na dohodě nejvíce vadí to, že povstalci FARC uniknou trestu a budou se moci zapojit do politického života. Již tento týden začaly zúčastněné strany jedání o úpravách mírové dohody.

- Dnes obdržel kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za dohodu s rebely Nobelovu cenu za mír.

- V září oznámila další z guerillových skupin v zemi, Vojsko národního osvobození (ELN), že je připravena zahájit oficiální mírové rozhovory, na kterých se s vládou dohodla letos v březnu.

Proti míru v Kolumbii hlasovalo i počasí, v referendu chyběly jen tři desetiny procenta

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!