Obama chystá miliardu dolarů na obranu Evropy

aktualizováno Americký prezident Barack Obama chystá posílení vojenské přítomnosti USA v Evropě. Oznámil to při své návštěvě polské Varšavy s tím, že Spojené státy vyčlení miliardu dolarů. Česko po posílení NATO v Evropě nevolá, reagoval český premiér Bohuslav Sobotka.

Barack Obama (vlevo) se svým polským protějškem Bronisławen Komorowskim
3.6.2014 21:18   |  

Po americkém Kongresu Obama žádá, aby pro aktivity spojené s posílením americké vojenské přítomnosti na evropském kontinentu schválil miliardu dolarů (asi 20 miliard korun).

Svým nejnovějším krokem se Obama snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině. „Přijel jsem, abych ujistil, že Američané jsou si vědomi svých závazků ohledně bezpečnosti,“ řekl americký vůdce. Finanční prostředky by měly být určeny na zvýšení počtu vojenských cvičení, nejrůznější výcvikové mise a rovněž na rotaci pozemních a leteckých sil na kontinentu.

Víc vojáků NATO v Evropě není třeba, myslí si Sobotka

Český premiér Bohuslav Sobotka v reakci na Obamovo prohlášení uvedl, že Česko po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě nevolá. „Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci,“ podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje.

Sobotka se za svá slova dočkal kritiky od koaličního partnera i z řad opozice.

Podobně se nedávno vyjádřil také ministr obrany Martin Stropnický. Podle jeho slov by trvalá přítomnost spojeneckých vojáků kvůli historickým zkušenostem s okupací sovětskou armádou mohla být pro nezanedbatelnou část Čechů problém. Výrok vyvolal kontoverzní reakce, proti ostré kritice se Stropnický bránil s tím, že agentura Reuters jeho vyjádření zkreslila.

Polsko: Posílení přítomnosti USA je správná odpověď na Ukrajinu

Jiný pohled na vojenskou přítomnost USA má Polsko. Podle polského prezidenta Bronislawa Komorowského je posílení vojenské přitomnosti USA v Evropě správnou odpovědí na dění na Ukrajině. „Pro nás je nejdůležitější, že vyšlo jasně najevo, že neexistují žádní druhořadí členové NATO. Neexistují země, kterým by jiné státy zvnějšku, zejména Rusko, mohly říkat, zda na jejich území mohou či nemohou být rozmístěni američtí vojáci,“ prohlásil prezident.

Komorowski po setkání s Obamou slíbil, že jeho země zvýší výdaje na obranu ze současných 1,95 procenta hrubého domácího produktu na dvě procenta. Jako jeden z mála členských států NATO tak splní požadavky aliance.

Obama se sejde s Porošenkem

Podle Obamy dalším významným tématem schůzky s polským protějškem byla situace na Ukrajině. Americký prezident zopakoval, že Rusko by mělo využít svého vlivu na ukrajinské separatisty, aby je přimělo složit zbraně. Další ruské provokace prý budou mít pro Rusko neblahé následky v podobě nových sankcí.

„Polsko a USA budou nadále podporovat politické a ekonomické reformy na Ukrajině,“ dodal Obama s tím, že o tom bude diskutovat ve středu během setkání s novým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

Jak Obama uvedl, jeho vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl vždy věcný. Jasně mu prý dával najevo, že Spojené státy nemají zájem na tom, aby se Moskvě jen hrozilo. Vybudování důvěry mezi oběma státy po ruské intervenci na Ukrajině ale prý bude trvat ještě dlouho. Putina během svého projevu šéf Bílého domu rovněž vyzval, aby se sešel s novým ukrajinským vůdcem a respektoval suverenitu Ukrajiny.

„Pan Putin musí učinit volbu. Toto mu řeknu, pokud jej uvidím na veřejnosti. Toto jsem mu řekl soukromě,“ pronesl Obama. Podle Kremlu však nejbližší příležitost, kterou bude páteční oslava 70. výročí vylodění spojenců za druhé světové války v Normandii, oba státníci k vzájemnému rozhovoru nevyužijí.

Ztrácejí USA pozici supervelmoci?

Obamovo oznámení přišlo v době, kdy americký vůdce čelí domácí i zahraniční kritice za to, že USA údajně ustupují z pozice světového lídra. Podobná slova dnes pronesl i někdejší polský prezident Lech Walesa, podle nějž by Spojené státy měly „znovu začít jednat jako supervelmoc“.

Podle amerických představitelů, které citovaly světové agentury, by prezident v rámci nové vojenské iniciativy rovněž chtěl, aby se americké námořnictvo více zapojilo do nasazení vojáků NATO v Černém a Baltském moři. Washington se chce rovněž podílet na posílení vojenských kapacit nečlenských zemí NATO, které se nacházejí na hranici Ruska, včetně Ukrajiny, Gruzie a Moldavska. Podle agentury Reuters však nepůjde o posílení trvalé přítomnosti, po které volali spojenci, ale o přechodné nasazení.

Po odděleném jednání se Obama a Komorowski sešli rovněž s lídry devíti dalších evropských členů NATO včetně českého prezidenta Miloše Zemana k diskusi o bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Podle mluvčího českého prezidenta Jiřího Ovčáčka se Obama na uzavřeném setkání při shrnující debatě zmínil o několika idejích diskutujících. Byla prý mezi nimi i Zemanova myšlenka o nutnosti dialogu mezi západem a východem Ukrajiny.

Velení sil USA v Evropě se za 62 let podílelo na řadě operací
- EUCOM (Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu) vzniklo v srpnu 1952, nyní sídlí v německém Stuttgartu (od roku 1967). Jeho zájem se dotýká asi 50 zemí; kromě Evropy také Ruska, Islandu, Grónska a Izraele. EUCOM velí americký generál Philip Breedlove (58).
- Američané vybudovali četné vojenské základny v západním Německu ještě v dobách studené války. V roce 1953 bylo v Evropě přítomno přes 400 tisíc vojáků, postupně jejich počet klesal (v roce 1980 to bylo 350 tisíc vojáků, v roce 1999 jich bylo 120 tisíc).
- Od roku 1952 se EUCOM podílelo na více než 200 nejrůznějších operacích, které zahrnovaly jak vojenské, protiteroristické a humanitární akce, tak pomoc při přírodních katastrofách.
- Vojáci z EUCOM byli zapojeni do operací v době kyperské krize (60. léta), účastnili se jomkipurské války (1973), operace Pouštní bouře v Perském zálivu (1990 až 1991), občanské války v bývalé Jugoslávii či posledních konfliktů v Iráku či Afghánistánu.
- Američané mají v Evropě kromě vojáků také námořnictvo a vzdušné síly. Vojenské síly USA jsou soustředěny v Německu - dvě vojenské brigády, jedna letecká a další podpůrné jednotky, a také v Itálii (ve Vicenze a námořnictvo v Neapoli).
- V Německu jsou americké základny ve Wiesbadenu (rovněž vojenská nemocnice), Heidelbergu, Kaiserslauternu, Bambergu nebo Würzburgu. Nejdůležitější je pak letecká základna v Ramsteinu.
- Podle internetových stránek EUCOM mají USA v Evropě 12 vojenských základen, šest leteckých a tři námořní. Počet vojáků sloužících pod EUCOM činil k roku 2007 zhruba 72 tisíc.

Čtěte také:

Americký protiraketový deštník v Česku? K ničemu, vzkázal Zeman

Ústup velmoci? USA v konfliktech nahradí silový přístup diplomacií

Štáb luhanských povstalců poničil výbuch. Není jasné, zda to byl nálet nebo nehoda

Autor: bru, pav, čtk

Komentáře

Čtěte také

Kapsch prodloužil smlouvu s ministerstvem o mýtném za více než pět miliard

Kapsch prodloužil smlouvu s ministerstvem o mýtném za více než pět miliard

Ministerstvo dopravy v neděli uzavřelo dodatek ke smlouvě se společností Kapsch o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun. Součástí ceny je… více

Mobilní web