Obama jde podpořit Pobaltí. V Tallinnu má uklidnit spojence | E15.cz

Obama jde podpořit Pobaltí. V Tallinnu má uklidnit spojence

Obama jde podpořit Pobaltí. V Tallinnu má uklidnit spojence
Prezident Obama
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Ještě před summitem Severoatlantické aliance ve Walesu přijede americký prezident Barack Obama na návštěvu Estonska, aby uklidnil obavy vyvolané počínáním Ruska na Ukrajině. V Tallinnu se má Obama kromě estonského hostitele setkat také s litevskou prezidentkou a šéfem lotyšského státu. Od první Obamovy návštěvy v Pobaltí se čeká projev, který už předem někteří komentátoři přirovnávají k berlínské řeči Johna Kennedyho za studené války.

„Obamovým cílem je varovat ruského prezidenta Vladimira Putina před pokušením zmocnit se byť i té nejmenší členské země aliance,“ poznamenala agentura AFP předpovídající, že 44. americký prezident v Tallinnu důrazně zopakuje ujištění o bezpodmínečném naplnění pátého článku washingtonské smlouvy, podle něhož členské země NATO přispěchají na pomoc napadenému státu aliance.

„Ve východní Evropě a v Pobaltí převládá pocit, že Putin představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i dlouhodobé nebezpečí pro NATO,“ soudí analytik Thomas Wright z Brookings Institution. A odhaduje, že nejlepší způsob, jak by Putin mohl zdiskreditovat celé NATO, by bylo předvést vyprázdněnost článku 5 na jednom z nejzranitelnějších členských států.

Obama už v červnu ve Varšavě uklidňoval spojence, že nezůstanou sami. Mezitím se ale ukrajinská krize ještě zhoršila a NATO tvrdí, že na východě ukrajiny operuje více než tisícovka ruských vojáků. „Rusko je ve válce s Evropou,“ hlásá litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová. Polsko a Pobaltí volají po zřízení aliančních základen v regionu, které by zviditelněním alianční přítomnosti odstrašily potenciálního útočníka.

Čtvrtina populace

Pobaltí prožilo téměř půl století pod sovětskou nadvládou, než trojice zemí opět získala svou nezávislosti v roce 1991. Do NATO a Evropské unie vstoupily Estonsko, Litva a Lotyšsko v roce 2004. Obavy z Ruska jitří i skutečnost, že Moskva využila pro své záměry na Ukrajině ruskojazyčnou menšinu, která v Estonsku tvoří čtvrtinu populace. V Lotyšsku ruská menšina představuje bezmála 28 procent obyvatelstva a v Litvě zhruba šest procent.

„Chci, aby Estonci věděli, že dodržíme slovo a závazky (bránit spojence),“ přislíbil Obama ještě ve Washingtonu. Varoval Rusy, aby ani nepřemýšleli o tom, že by se „dotkli“ Estonska či jiných pobaltských zemí způsobem, jakým si počínají na Ukrajině.

Bez závazků vůči Ukrajině

Současně ale také upozornil, že USA nemají stejné závazky vůči Ukrajině, která není členem NATO. Tedy Washington, přes veškeré sympatie ke Kyjevu, neuvažuje o nasazení vojenské síly, aby ukrajinský problém vyřešil. Za „nájezdy“ na východního souseda má Moskva pykat dalšími sankcemi.

Edward Lucas z washingtonského Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) soudí, že cesta do Tallinnu skýtá Obamovi jedinečnou příležitost nakreslit čáru, kterou Moskva nesmí překročit. Inspirovat by se prý mohl slovy „Ich bin ein Berliner!“, která jeho předchůdce Kennedy pronesl v roce 1963 v rozděleném Berlínu, aby dal najevo, že mu osud obyvatel města není lhostejný.

Nová studená válka

„Obama už na Putina zkusil všechno. Snažil se být vstřícný i tvrdý, zkoušel ho ignorovat. Nechová o něm už žádné iluze,“ řekl AFP tento expert a autor knihy nazvané The New Cold War (Nová studená válka). Cesta do Tallinnu by prý mohla předznamenávat bod obratu, alespoň z hlediska přístupu Obamovy administrativy k Evropě, která až dosud nestála nijak vysoko na seznamu priorit. O tom podle Lucase svědčilo i opomíjení NATO.

„Symboly dejme stranou, Estonci se těší, že Obama oznámí významná a hmatatelná opatření,“ prohlásil v německém rozhlasu estonský komentátor Raimo Poom.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!