Odmítavý český postoj k plánům na kvóty je zatím mezi státy EU v menšině

Odmítavý český postoj k plánům na kvóty je zatím mezi státy EU v menšině
21. dubna 2016 • 12:07
Česko je se svým odmítavým postojem vůči plánu Evropské komise navrhnout do léta povinné trvalé kvóty na rozdělování uprchlíků zatím mezi členskými zeměmi EU v menšině. Novinářům to před dnešním jednáním ministrů vnitra osmadvacítky v Lucemburku řekl český zástupce na schůzce, náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.

„Ryze odmítavé stanovisko obou návrhů je zatím v menšině,“ připustil náměstek při příchodu na schůzku. Na ní se budou zástupci unijních zemí vůbec poprvé zabývat plány, které komise předložila počátkem měsíce a které se týkají možných způsobů budoucí reformy takzvaného dublinského systému, tedy způsobu, jak jsou v EU řešeny žádosti o azyl.

V nynější migrační krizi se platný systém, kdy žádosti řeší první země, kde se žadatel dostal na území Evropské unie, ukázal jako jen málo funkční. Komise také připomíná, že stávající pravidla z logiky věci daleko více zatěžuje několik zemí na okraji bloku. Například Řecko situaci v minulých měsících zvládalo jen obtížně.

Konkrétní novou podobu pravidel chce unijní exekutiva po projednání se členskými zeměmi a europarlamentem předložit ještě do léta. V mírnější úpravě by byl stávající systém doplněn o trvalý mechanismus, který by automaticky redistribucí žadatelů o azyl ulehčil zemím ve chvíli, kdy počty příchozích přesáhnou určitou mez.

Nahrazení současného systému

Druhou variantou by bylo nahrazení současného systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Místo toho by byli migranti rovnou přerozdělováni po všech zemích unie podle klíče založeného na velikosti, ekonomickém výkonu země, míře nezaměstnanosti a dalších kritériích. Návrhy také mimo jiné obsahují pojistky proti následnému pohybu žadatelů o azyl po území EU.

Český mandát pro dnešní jednání schválila vláda počátkem týdne. Je z něj patrné, že Praha bude odmítat představu povinného přerozdělování migrantů podle kvót, kterou dlouhodobě považuje za nepřijatelnou. Praha je tedy proti oběma komisí prezentovaným variantám. Některé další návrhy, které jsou součástí představ komise o reformě Dublinu a netýkají se přerozdělování migrantů, dávají podle české strany „v obecné rovině“ smysl a lze o nich diskutovat.

„Opravdu uvidíme až přímo na jednání. Vedli jsme jednání a přesvědčovali jsme naše partnery, že relokační mechanismy se neosvědčily a prostě nefungují,“ poznamenal dnes náměstek. Česko ale není ve svém postoji zcela osamocená. Kromě zemí ze střední a východní Evropy, jako je Maďarsko či budoucí předsednická země EU Slovensko, se podle Nováčka jako „nadějný spojenec v další diskusi“ jeví také Francie.

Přesun z Česka do Německa Iráčanům nevyšel, nyní chtějí zpět do vlasti

Nizozemský státní tajemník pro spravedlnost a migraci Klaas Dijkhoff, jehož země unii předsedá nyní, při příchodu poznamenal, že je třeba návrhy komise nejprve prostudovat a pak najít řešení, které „bude přijatelné pro všechny“.

Dijkhoff připomněl také potřebu dohodnout způsob, jak země unie budou přebírat Syřany, které se EU zavázala převzít z Turecka v rámci své dohody o vracení migrantů. „Nečekám, že dnes přijdeme s nějakými velkými čísly, je to pokračující diskuse,“ podotkl.

Podle Nováčka z toho pro Českou republiku podle předběžných návrhů plyne potřeba přijmout asi 22 osob měsíčně. Tito lidé by se měli započítat do už dohodnutých počtů uprchlíků přesídlovaných přímo z oblasti, nejde tedy o nový český závazek. Praze se ale nelíbí zvažovaná jen dvoutýdenní lhůta k jejich bezpečnostnímu prověření, Česko by podle náměstka ministra vnitra potřebovala k takové proceduře nejméně jeden měsíc.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!