Omezme volný pohyb v EU a sociální dávky, vyzval Cameron

Omezme volný pohyb v EU a sociální dávky, vyzval Cameron
10. listopadu 2015 • 12:00
Britský premiér David Cameron dnes vyzval k omezení volného pohybu osob uvnitř Evropské unie a k omezení sociálních dávek pro občany EU přicházející do Británie. Předseda britské vlády to řekl v projevu o požadavcích reforem unie, které jsou podmínkou pro setrvání Británie v EU před nadcházejícím referendem o členství v unii.

Podle Camerona je zapotřebí omezit nejen příliv migrantů do Evropské unie, ale i pohyb osob uvnitř bloku. Británie proto požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni britské ekonomiky. Londýn rovněž chce odstranit „nedostatky“, jako je například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství.

Britská vláda také chce omezit počet občanů Evropské unie pobírajících britské dávky. Již dříve navrhla, aby občané zemí EU unie v Británii, kteří nenajdou po šesti měsících zaměstnání, ztratili právo na pobyt v zemi. Nyní Cameron prosazuje, aby občané Evropské unie pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky a tedy čtyři roky budou přispívat do místního sociálního systému.

Cameron dále uvedl, že Británie musí být zproštěna závazků na vytváření „stále těsnější unie“, a vyslovil se pro větší roli národních parlamentů jako orgánů, jimž se on a další premiéři zodpovídají. Podle něj by národní parlamenty neměly mít právo veta, protože to by vedlo do „slepé uličky“, ale parlamenty jednotlivých států měly by mít možnost vytvářet skupiny, které by mohly blokovat zákony Evropské unie.

Bez diskriminace

Britský premiér také připomněl, že Evropská unie nemá jen jednu měnu. Státy, které nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci, řekl.

Jakékoli iniciativy eurozóny, jako například bankovní unie, musejí být pro ostatní země dobrovolné. Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech.

Čtěte o reakci Bruselu:

Cameronovy požadavky? Vysoce problematické, reaguje Brusel

Cameron v projevu zopakoval, že je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že se přijmou příslušné změny. Vyloučil ale současně, že by se v Británii mohlo uskutečnit nějaké druhé referendum o setrvání v EU. Kolegy z Evropské unie vyzval, aby vzali v úvahu, že mají jen jednu šanci na změny.

Potenciálně nejproblematičtějším Cameronovým požadavkem je omezování volného pohybu osob, včetně odlišného přístupu k občanům EU, pokud jde o dávky.

V Británii žijí a pracují statisíce lidí ze zemí Evropské unie. Nejvíce je Poláků, ale v Británii jsou i desetitisíce Čechů. Požadavky na omezení volného pohybu osob, který je součástí unijních smluv, zatím vyvolával ostrý odpor v řadě hlavních měst EU.

Cameron dnes zdůraznil, že volný pohyb osob nechce zničit, ale převést jej na „udržitelnější základ“ a omezit vysokou úroveň migrace ze zbytku EU do Británie.

Francouzský list Libération dnes označil britské hrozby odchodem z Evropské unie titulkem Cameronovo vydírání. Tento pocit sdílí někteří unijní představitelé, podle nichž Londýn požaduje časté změny, které by uspokojily jen jeho potřeby, uvedla agentura Reuters.

Sporné téma

„Evropská otázka“ je tradičně sporným tématem uvnitř Cameronovy Konzervativní strany. V 90. letech rozdělila torye do té míry, že s přehledem prohráli volby. Britští komentátoři také připomínají, že i kdyby se podařilo Cameronovi dosáhnout v jednání s partnery v Evropské unii požadované reformy, sotva to bude stačit k pacifikaci protiunijního křídla Konzervativní strany.

Komentátorka listu The Times Rachel Sylvesterová dnes napsala, že „evropská vyjednávání jsou jen fíkovým listem pro to, jak udržet Konzervativní stranu pohromadě“. A tato jednání nemohou uspokojit konzervativní euroskeptiky nebo očekávání veřejnosti vyvolané premiérovou minulou rétorikou, poznamenal komentář.

Ministerský předseda se při následující tiskové konferenci vyhnul odpovědi na otázku, jak by výsledek referenda mohl mít vliv pro celou Británii. Řada skotských politiků již dala najevo, že Skotsko, které je výrazně “proevropštější” než Anglie, by nechtělo zůstat mimo Evropskou unii. Cameron musí referendum uspořádat do konce roku 2017, ale objevují se spekulace, že by mohlo být již příští rok v červnu.

Cameron předložil v dopise čtyři velké požadavky vůči EU
Britský premiér David Cameron zaslal v dopise do Bruselu požadavky reforem Evropské unie, které budou podmínkou pro setrvání Británie v unii a které jsou zaměřeny na čtyři oblasti:
1/ Ekonomika

Státy kvůli tomu, že nepřijaly euro, nesmějí čelit diskriminaci a nevýhodám.

K jakékoli iniciativě eurozóny, jako je například bankovní unie, se ostatní země mohou připojit jedině dobrovolné, nikoli z donucení.

Daňoví poplatníci v zemích mimo eurozónu by také neměli mít povinnost poskytovat finanční podporu státům eurozóny, které se ocitnou v problémech.

Protože finanční stabilita a dohled se staly klíčovými oblastmi v kompetenci institucí eurozóny, jako je Evropská centrální banka, totéž by mělo platit pro státní instituce ostatních zemí, například Anglickou banku.

Všechny otázky, které se mohou dotknout všech členských zemí EU, mají být projednávány všemi členskými zeměmi.
2/ Konkurenceschopnosti

Británie podporuje rozvoj jednotného digitálního trhu, který může zvýšit hrubý domácí produkt EU o tři procenta.

Británie podporuje rozvoj unie kapitálových trhů a přijetí obchodních dohod s USA, Čínou, Japonskem a Sdružením zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).

Británie usiluje o zastavení a odbourání nadměrného množství regulačních opatření a chce zajistit naprostou svobodu pohybu kapitálu, zboží a služeb.
3/ Zachování britské suverenity

Británie si chce zachovat právo nepodílet se na ambicích EU vytvářet „stále užší svazek“.

Británie naopak usiluje o posílení role národních parlamentů, které by byly schopny jako zástupci skupiny zemí zablokovat nepřijatelné legislativní návrhy.

Británii záleží na dodržování principu subsidiarity, tedy zachování rozhodovacích procesů na národní úrovni tam, kde je to nejvhodnější.

Británie si chce zachovat suverenitu v otázkách soudnictví, domácího práva a národní bezpečnosti.
4/ Migrace ze zbytku EU do Británie.

Británie požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni starých členů.

Británie chce omezit volný pohyb osob uvnitř EU, pokud je zneužíván. Zamezit přílivu migrantů chce Londýn například tím, že chce, aby lidé z EU pracující v Británii mohli pobírat přídavky a mít daňové úlevy až poté, co budou v zemi pracovat čtyři roky, po které budou přispívat do místního sociálního systému. Zrušit chce také například pravidlo, jež usnadňuje občanům EU přivést si do Británie manželku či manžela, kteří nemají evropské občanství.

Británie chce usnadnit vyhošťování cizích pachatelů trestných činů a zabraňování jejich návratu.
Milníky ve vývoji vztahů Británie a EU
14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do Evropského společenství (ES; předchůdce EU). Kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958). Podruhé byla Paříž proti v listopadu 1967 a Británie vstoupila do ES až v roce 1973.

6. června 1975 - Setrvání Británie v ES podpořilo v národním referendu více než 67 procent voličů poté, co labouristický premiér Harold Wilson přislíbil vyjednat podmínky, které neohrozí národní suverenitu země.

30. listopadu 1979 - Prohlášením „chci své peníze zpátky“ na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.

1989 - Premiérka Thatcherová odmítla podepsat Sociální chartu ES a označila ji za „návrat k marxismu“.

Listopad 1992 - Při schvalování maastrichtské smlouvy v parlamentu odpor euroskeptiků v Konzervativní straně pod vedením Johna Majora téměř zabránil ratifikaci smlouvy. Přijetí smlouvy stranu rozdělilo.

17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 nahrazena eurem; lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne).

21. května 1996 - EU zakázala vývoz britského hovězího masa kvůli výskytu nemoci šílených krav (BSE). Premiér John Major reagoval bojkotem schvalovacích procesů EU. Krizi po měsíci ukončil červnový summit ve Florencii, Major dosáhl přijetí postupného odbourávání embarga na vývoz britského hovězího.

1997 - V nové éře vládnoucích labouristů premiér Tony Blair zajistil Británii právo rozhodovat o pracovní době bez přijetí celoevropských regulí. Ministr financí Gordon Brown oznámil, že se Británie nepřipojí k jednotné evropské měně, která byla zavedena 1. ledna 2002.

1. května 2004 - Do EU vstoupilo osm zemí ze střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé si tak zajistili právo přístupu do Británie.

12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mj. komisaře pro každou zemi EU). Británie si vyjednala výjimky mimo jiné v oblasti spravedlnosti a vnitra, smlouvu schválila v červnu 2008.

8. prosince 2011 - Premiér David Cameron vetoval evropskou dohodu o rozpočtové kázni s odůvodněním, že by ohrozila přístup Británie na jednotný evropský trh; Británie se dostala do izolace. Ostatní lídři Británii obešli a uzavřeli mezivládní smlouvu mimo rámec EU.

23. ledna 2013 - Cameron slíbil vyhlásit referendum o setrvání země v EU po parlamentních volbách v roce 2015.

26. května 2014 - Ve volbách do Evropského parlamentu v Británii zvítězila protievropská a protiimigrační Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP).

10. listopadu 2015 - Cameron v projevu o požadavcích na reformu Evropské unie žádal omezení volného pohybu v EU a omezení sociálních dávek, které Británie poskytuje občanům EU.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!