Křehká ukrajinská stabilita má další trhliny | E15.cz

Po převratu přišla jen křehká stabilita. Kauza Savčenkové ilustruje boj o moc na Ukrajině

Karolína Flaszová

Na ukrajinské politické scéně došlo nedávno k dalšímu těžko pochopitelnému zvratu. Ve vazbě skončila někdejší národní hrdinka Nadija Savčenková, jež podle prokuratury plánovala ozbrojený puč. Bývalá pilotka tvrdí, že obvinění souvisí s její prezidentskou kandidaturou. Kauza každopádně ilustruje, jaký chaos, nespokojenost a mocenský boj v zemi panují.

Savčenková chtěla podle tvrzení obžaloby pomocí granátometů, minometů a dalších zbraní provést útok na parlament v době přítomnosti vlády a prezidenta Petra Porošenka. Zákonodárci ji proto zbavili poslanecké imunity a soud ji poslal na dva měsíce do vazby. Porošenko na sociálních sítích podotkl, že plánovaná akce je součástí plánu Moskvy na zničení ukrajinské státnosti.

Někdejší ruská zajatkyně prohlásila, že údajné přípravy byly z její strany jen provokací, která měla zesměšnit politické orgány. „Obvinit mě ze zrady Ukrajiny a dělat padouchy z včerejších hrdinů jen proto, že nesouhlasí s postoji současné vlády, to je vše, co orgány umějí,“ podotkla Savčenková, která se chce v příštím roce zúčastnit prezidentských voleb.

Kyjevský soud poslal Savčenkovou na dva měsíce do vazby

„Příběh jejího spiknutí je jasným symbolem současné anarchie, která odráží naši politickou tradici,“ komentoval dění politolog Volodymyr Fesenko pro AP. Kyjev si uvědomuje, že kauza na Západě podněcuje diskuzi o ukrajinské politické stabilitě a může vyvolat i pochyby o stavu její justice.

Slíbil, že bude své mezinárodní partnery o situaci podrobně informovat. „Vidíme, že by soudní rozhodnutí mělo být vysvětleno,“ podotkla podle agentury Unian vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Ivanna Klympušová-Cyncadzeová. Savčenková přitom není jediná, kdo čelí Porošenkově nařčení z přípravy převratu ve službách Kremlu.

Prezident před pár dny ocenil tajné služby i za to, že odhalily ruskou linku protestů organizovaných Michailem Saakašvilim. Gruzínský exprezident se tímto způsobem snažil svého bývalého přítele Porošenka přimět k rezignaci. Počátkem března policie rozebrala stanové městečko u parlamentu, ve kterém aktivisté setrvávali od října. Tvrdila, že v něm našla ruční granáty a další zbraně. Demonstrace v malém měřítku pokračují navzdory tomu, že Saakašvili má zákaz vstupu na Ukrajinu.

Gazprom zastavuje dodávky plynu na Ukrajinu. Té má pomoci Polsko

Proti Porošenkovi se neobrátil pouze jeho někdejší spojenec a hrstka aktivistů, spokojená s ním není značná část národa. Za prezidenta by ho podle aktuálního průzkumu volila jen desetina voličů, bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou více než pětina. Strana Blok Petra Porošenka si v některých šetřeních vede ještě hůře.

Téměř dvě třetiny Ukrajinců jsou přitom nyní nakloněny myšlence předčasných voleb. Experti však varují, že další hlasování by mohlo přinést ještě větší nestabilitu. Hlad po nových tvářích a stranách totiž může vést ke zvolení roztříštěného parlamentu, kde už vůbec nebude možné schvalovat potřebné reformy. Porošenko se ale určitě nebude chtít vzdát snadno. Politolog Fesenko se domnívá, že kauza Savčenkové se může dostat k soudu až před prezidentskými volbami jakožto součást strategie týmu současné hlavy státu.

Vzlety a konce tváří revoluce

Nadija Savčenková

Hrdinku z ní udělalo dvouleté ruské vězení, byla držena kvůli nařčení z podílu na smrti dvou ruských novinářů v Donbasu. V květnu 2016 se v rámci výměny zajatců vrátila do Kyjeva. Během svého věznění byla zvolena poslankyní za stranu Vlast expremiérky Julije Tymošenkové, se kterou se ale později politicky rozešla. Oslavovaná bývalá pilotka postupně získala pověst neřízené střely a téměř zrádkyně. Kritiku si vysloužila mimo jiné tvrzením, že Ukrajina by měla dočasně akceptovat ztrátu Krymu výměnou za zpětné získání kontroly nad Donbasem.

Michail Saakašvili

Gruzínský exprezident byl svým tehdejším přítelem, ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, po revoluci povolán na pomoc s reformami. Získal ukrajinské občanství a v roce 2015 se stal oděským gubernátorem. Jenže už v roce 2016 na funkci rezignoval a obvinil prezidenta z krytí korupčních praktik. Prezident mu posléze odebral občanství, Saakašvili loni v září pronikl násilím na Ukrajinu a organizoval proti Porošenkovi protesty. Letos v únoru byl zatčen a deportován do Polska, na Ukrajinu tři roky nesmí. Uvedl však, že bude ve svém boji pokračovat.

Komentář Michaela Romancova: Cesta od okraje propasti

Aivaras Abromavičius

Litevský politik a bankéř se měl stát dalším ze zahraničních expertů, kteří po převratu pomohou Ukrajině vybřednout z korupce a hospodářských potíží. Do funkce ministra hospodářství byl jmenován v prosinci 2014 a získal ukrajinské občanství. V únoru 2016 na ni ale rezignoval se zdůvodněním, že jeho pokusy o reformy jsou soustavně a aktivně blokovány osobami spřízněnými s vlivnými podnikatelskými kruhy, které se snaží ovládnout státní firmy a veřejné peněžní toky. Navrhoval, aby zemi vedla zcela technokratická vláda s lidmi dosud nepoznamenanými politikou.

Arsenij Jaceňuk

Mladého, ambiciózního politika se vzhledem intelektuála vynesl státní převrat do pozice premiéra. Tam však setrval pouhé dva roky, do obměny vlády po rozpadu prozápadní koalice v dubnu 2016. K jeho konci přispěly i spory s prezidentem Petrem Porošenkem a obviňování z korupce. Na sklonku jeho úřadování s ním bylo spokojeno jen osm procent obyvatel. „Veřejná nenávist je reakcí na nepopulární kroky, které byly nutné a musel je na sebe někdo vzít,“ zastal se nedávno expremiéra uznávaný spisovatel Jurij Andruchovyč, který je přesvědčen o nějaké formě jeho comebacku.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!