Poslanci v Řecku jednají o přijetí úspor. Tsipras musí spoléhat na opozici

15. července 2015 • 17:47
Řecký parlament zahájil debatu o nových úsporných opatřeních, o kterých má ještě dnes pozdě v noci hlasovat. K reformám, mezi kterými je mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů, se předlužené Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny.

Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má předluženou zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně, tedy ve společenství zemí platících eurem.

Hlasování se očekává až po 23:00 SELČ. K prosazení reforem bude muset premiér Alexis Tsipras využít opozice, neboť část krajně levicového křídla jeho socialistické strany Syriza odmítá na podmínky ujednání s eurozónou přistoupit. Premiérovi se dnes ale i tak dostalo v parlamentu bouřlivého přivítání a potlesku vestoje.

Pokud Řecko reformy požadované reformy schválí, začne s ním eurozóna formálně jednat o uvolnění pomoci ze záchranného fondu eurozóny, kterým je Evropský stabilizační mechanismus.

Naše podpora má své hranice, vzkazuje Tsiprasovi koaliční partner

Údajně na protest proti krokům premiéra Tsiprase dnes rezignovala na svou funkci náměstkyně ministra financí Nantia Valavaniová. „Alexisi, dál už nemůžu pokračovat,“ uvedla v rezignačním dopise směrem k premiéru Tsiprasovi s tím, že nebude dnes v parlamentu hlasovat pro přijetí nových úsporných opatření.

Proti schválení dalších reforem se dnes postavil také ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla uvnitř hnutí Syriza Panajotis Lafazanis.

Podle internetového vydání německého časopisu Der Spiegel čelila ale Valavaniová tlaku na odstoupení kvůli tomu, že si její matka dva dny před zavedením kapitálových kontrol vyzvedla z banky 200 tisíc eur (asi 5,4 milionu korun). Kromě Valavaniové dnes ze své funkce odstoupil také generální tajemník ministerstva hospodářství Manos Manusakis.

Na protest proti chystaným úsporným opatřením vyhlásila na dnešek odborová centrála řeckých státních zaměstnanců ADEDY celodenní stávku. V ulicích jsou stovky lidí. Podle Reuters je účast na protestech značně omezená. Odpovídají tomu i aktuální průzkumy veřejného mínění, které udávají, že přes 70 procent Řeků se záchranným programem souhlasí. Demonstranti naopak poslance vyzývají, aby se vyslovili proti dalšímu utahování opasků. Požadované reformy považují za vydírání.

V Aténách se stávka částečně dotkla i hromadné dopravy. Uzavřeny zůstaly například železniční stanice, do deváté hodiny ranní nejezdilo metro. Provozovatel metra na svém webu uvedl, že z bezpečnostních důvodů bude v 18:00 uzavřena stanice na centrálním aténském náměstí Syntagma. Zavřené jsou mimo jiné i mnohé lékárny, jejichž pracovníci se ke stávkujícím připojili.

Rakouský kancléř Werner Faymann dnes kritizoval způsob, jakým německý ministr financí Wolfgang Schäuble jedná s Řeckem. Svým „takzvaným tvrdým kurzem“ prý vyvolal u některých lidí dojem, že vypadnutí Řecka z eurozóny by bylo nejlepším řešením.

Schäubleho postoj označil za „zcela nesmyslný“, protože nepočítá s případnou humanitární pomocí, kterou by bylo nutné Řecku poskytnout v případě jeho odchodu z eurozóny. Rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling ji vyčíslil na zhruba 50 miliard eur (asi 1,3 bilionu korun). „Německo tu převzalo vedoucí roli v Evropě - a v tomto případě nikoli pozitivní,“ dodal rakouský kancléř. Vystoupení Řecka z eurozóny by podle něj bylo „začátkem rozpadu“.

Noční hlasování parlamentu má v Řecku dlouhou tradici
Řečtí poslanci musejí v případě důležitých zákonů či hlasování o důvěře tradičně čekat až do pozdní noci, aby mohli odevzdat svůj hlas. Nejinak tomu bude i dnes, kdy chce řecký premiér Alexis Tsipras prosadit klíčové reformy, které po Aténách požaduje eurozóna výměnou za finanční pomoc. Obrnit trpělivostí se musejí nejen zákonodárci, ale i novináři, kteří o pozdních zasedáních podle agentury DPA hovoří jako o noční můře.
Parlamentní debata před hlasováním o důležitých věcech trvá podle stanov zákonodárného sboru tři dny. Ve třetím a posledním dni se pak musí nejdéle o půlnoci začít hlasovat. V rámci zrychleného řízení se postup zkracuje na jeden den, zahájit hlasování se musí rovněž nejpozději o půlnoci. To je také případ dnes schvalovaného úsporného programu.
Teoreticky mohou poslanci o zákonech a dalších opatřeních rozhodovat mnohem dříve, ale má to jeden háček, jak upozorňuje DPA. Mnoho poslanců vnímá debatu jako příležitost, jak v plénu hovořit o ústředních tématech, a tak se přinejmenším ve svých volebních okrscích dostat na televizní obrazovky. Proto se o slovo pravidelně hlásí desítky poslanců, čímž se rokování protahuje.
Těsně přes půlnocí místního času (23:00 SELČ) předseda parlamentu debatu ukončí a zahájí hlasování, čímž se splní podmínky parlamentních stanov. Jen zřídkakdy se podle DPA stává, že poslanci hlasují již před půlnocí.
Jmenovité hlasování, které je plánováno i na dnešek, trvá 45 minut až hodinu. Každý poslanec je postupně vyzván, aby povstal a sdělil, zda souhlasí s návrhem. Zákonodárci mohou říci ano, ne, případně přítomen, což je forma toho, jak se hlasování zdržet.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!