Povede Sebastian Kurz Rakousko? Mladíka dnes pověří sestavením vlády | E15.cz

Povede Sebastian Kurz Rakousko? Mladíka dnes pověří sestavením vlády

Jan Stuchlík

Rakouský prezident dnes pověří šéfa vítězných lidovců Sebastiana Kurze sestavením vlády. Pokud dotáhne povolební vyjednávání do úspěšného konce, stane se nejmladším premiérem na světě. V kampani mu jeho mládí rozhodně nebylo na překážku. V politice se pohybuje od svých 17 let.

V předvolebním Rakousku působil šéf lidovců Sebastian Kurz jako zjevení. V jednatřiceti letech snadno v televizních debatách strčil do kapsy i ostřílené matadory. Jeden příklad za všechny. V duelu televize O24.TV na něj zaútočil šéf svobodných Heinz-Christian Strache. Ještě než stačil domluvit, zalovil Kurz v připravených zelených deskách a vytáhl dva listy papíru. Na nich byly vytištěny Stracheovy příspěvky ze sociálních sítí.

„To je zajímavé, že teď mě za všechno, co jsem udělal, kritizujete,“ opáčil mladík s vizáží popové hvězdy. „Když jste potřeboval naše hlasy pro svého prezidentského kandidáta, tak jste mě na Facebooku chválil, jak jsem pro Rakousko důležitý. Teď nám chcete hlasy vzít, tak jste otočil.“ Hovořil klidně a věcně, zatímco Strache v prostřihu vypadal v tu chvíli jako kašpar.

Jeho sebevědomé, racionální vystupování prosté osobních útoků a hysterických prohlášení fungovalo i mimo Rakousko. Když byl v březnu loňského roku na návštěvě Německa, potkal se v talk show Anne Willsové s německým ministrem spravedlnosti Heiko Maasem. Vedle Kurze vypadal Maas chvíli jako školák, chvíli jako starý kmet. Když Kurz skončil svou řeč o uprchlících na Balkáně, zůstal Maas beze slova sedět, uvedl v profilu tehdy ještě rakouského ministra zahraničí německý týdeník Focus.

Rakousko půjde po vzoru Maďarska, varují německá média. V zemi podle nich zvítězil populismus

Šéf rakouských lidovců a pravděpodobně i příští rakouský kancléř je výborný řečník, ale že by dobýval srdce voličů velkým charizmatem, se říci nedá, soudí rakouský list Die Presse. Humor si nechává spíše pro soukromé hovory. Soukromí si úzkostlivě střeží. Když se ho novináři ptali, jestli už plánuje s dlouholetou přítelkyní Susanne Thierovou svatbu, slušně se omluvil, že rád odpoví na jakoukoli otázku, ale do obýváku nikoho zvát nebude.

Kurz si vlohy pro politiku přinesl z domova. Jeho otec inženýr a matka učitelka dějepisu se s ním o politice často bavili. Tehdy se o věci veřejné začal více zajímat. Po absolvování gymnázia šel na vojnu a po ní zamířil na práva. Studium právní vědy ale přerušil, protože mu politika učarovala. V roce 2009 se stal předsedou mládežnické organizace rakouských lidovců. O dva roky později zasedl do křesla státního tajemníka pro integraci menšin.

Jeho jmenování do vysoké státní funkce v pouhých 24 letech vyvolalo v Rakousku vlnu pohoršení. Jedny rakouské noviny dokonce popsaly jeho nástup do funkce jako, slušně řečeno, výsměch. Když se měl nechat před svým novým úřadem vyfotit, přistoupila k němu starší dáma a začala mu spílat, jestli se nestydí ujmout se úřadu tak mladý a nechat se živit z jejích daní. „Sedm let jsem v politice, z toho dva roky na spolkové úrovni jako šéf mládeže ÖVP a ve Vídni jako zastupitel. O peníze mi opravdu nejde,“ obhajoval se Kurz později v rozhovoru pro Die Presse.

Od neděle platí v Rakousku zákaz burek. Za porušení hrozí zadržení a pokuta

Jako státní tajemník pro integraci menšin vrátil debatu o uprchlících a imigraci zpět na zem. Bavil se o problému věcně a začal prosazovat nástroje, které by měly imigrantům pomoci snadněji se začlenit do rakouské společnosti. K přistěhovalcům měl blízko. V rodné vídeňské čtvrti Meidling chodil do školy, kde ve třídě byla většina dětí z přistěhovaleckých rodin.

Jako hlavní prioritu integrace cizinců proto zvolil výuku němčiny. Do škol vyslal ambasadory integrace, známé osobnosti, které do Rakouska přišly z ciziny a do společnosti dokázaly zapadnout. Hovořil tenkrát o nové vítací kultuře, která měla zbourat řadu předsudků vůči cizincům.

Před letošními volbami ho tehdejší slova dohnala. Začal vystupovat jako ten, kdo zastavil příliv imigrantů. Přistěhovalectví se podle něj musí omezit i kvůli tomu, aby se nezhroutil rakouský sociální systém. Letos navíc prosadil zákaz nošení arabských burek na veřejnosti.

„Není na tom nic špatného. Stejně jako se na veřejnosti nesmí chodit nahý, můžeme omezit nošení arabského oděvu,“ prohlásil v debatě Servus TV. Sám přitom ještě jako tajemník pro integraci prohlašoval, že sice burky integraci muslimských žen nepomáhají, ale v Rakousku to není téma. Když se o zákaz burek snažili v parlamentu rakouští svobodní, uvedl, že Rakousko takovou umělou diskuzi nepotřebuje, připomíná německý list Die Zeit.

Rakousku vadí německé mýtné. Země podá žalobu u Soudního dvora

„Od té doby se ale trend změnil. Burky je vidět stále více na rakouských ulicích. A není to jen v turistických oblastech. Setkávám se s nimi také u nás v Meidlingu,“ hájil letos před volbami zákaz typického arabského oděvu. Kvůli podobným prohlášením a názorovým obratům si vysloužil nálepku populisty.

V roce 2013 se stal nejmladším ministrem zahraničí v rakouských dějinách. O rok později ho zařadila německá tisková agentura DPA mezi sedm vítězů na světové politické scéně. „Kdo čekal nepříjemnosti a nedostatek respektu v zahraničí, ten se spletl. Promyšlené a racionální vystupování charakterizovalo jeho první rok ve funkci. To platilo zejména o politice na západním Balkáně. Navíc se mu podařilo dostat zpět domů rakouskou občanku, která byla po znásilnění zadržovaná v Dubaji,“ napsala DPA.

Sebastian Kurz (31)
Vídeňský rodák nedokončil právnickou fakultu. V roce 2009 byl zvolen předsedou mládežnické organizace Rakouské lidové strany. Následující dva roky zasedal ve vídeňské městské radě. V dubnu 2011 byl jmenován státním tajemníkem pro integraci při ministerstvu vnitra. V zářijových parlamentních volbách 2013 byl za lidovce zvolen do Národní rady. V prosinci téhož roku se stal ministrem zahraničí. Ministerský slib složil ve věku 27 let, čímž se stal nejmladším členem rakouské vlády a nejmladším šéfem diplomacie států EU. Letos v červenci byl se ziskem 98,7 procenta hlasů na sjezdu v Linci zvolen předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP).

 Vídeň se za Kurzova ministrování dostala do centra světové politiky. Světové mocnosti pod Kurzovou patronací jednaly o jaderné dohodě s Íránem. Odstartoval také rozhovory o ukončení války v Sýrii. Na vrcholu imigrační krize uspořádal summit s balkánskými zeměmi, kde se jejich představitelé dohodli na uzavření imigrační trasy přes západní Balkán. Za tento krok Kurz schytal tvrdou kritiku například od německé kancléřky Angely Merkelové. Nakonec ale prezidenti a premiéři členských zemí EU uznali, že to bylo správné rozhodnutí, připomínal v letošní kampani Kurz.

Politiku EU na přerozdělování imigrantů do jednotlivých členských zemí od začátku považoval za chybnou. Ale na rozdíl od jiných kritiků ze střední Evropy, přijalo v té době Rakousko 90 tisíc uprchlíků. Zátěží, kterou imigranti představují pro rakouských státní rozpočet, nyní argumentoval i v diskuzích o ekonomice.

Rakousko vydá stoleté dluhopisy, zájem je obrovský

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!