„Povinná solidarita je škodlivá“. Ministři vnitra EU se na kvótách neshodují

„Povinná solidarita je škodlivá“. Ministři vnitra EU se na kvótách neshodují
16. června 2015 • 19:15
Evropská unie se neshodne na povinném přerozdělování žadatelů o azyl. Po lucemburské diskuzi se svými resortními kolegy to řekli ministři vnitra Slovenska Robert Kaliňák a Česka Milan Chovanec. Obě země návrh na přerozdělování uprchlíků už dříve odmítly. Dohoda o povinných kvótách se podaří uzavřít do konce července, věří eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos.

„Myslíme si, že povinná solidarita je mimořádně škodlivá,“ prohlásil před novináři Kaliňák. Pomoc podle něj i podle českého ministra Chovance musí být na dobrovolném základě. Problematikou se bude koncem příštího týdne zabývat také summit Evropské unie.

Lídři evropských zemí na své mimořádné schůzce k migraci v dubnu zdůraznili právě potřebu dobrovolnosti, přesto později Evropská komise nabídla mechanismus povinného přerozdělování. „Dobrovolný přístup jsme zkusili v minulosti… Nefungovalo to. A osobně jsem přesvědčen, že fungovat nemůže. Relokace bude fungovat jen, pokud se budou podílet všechny členské státy,“ prohlásil dnes komisař Avramopulos.

Chceme se rozhodovat suverénně, na základě našich možností

„Chceme se rozhodovat suverénně, na základě našich možností,“ poznamenal Chovanec. Podle slovenského ministra není možné čerpat vodu z domu, do kterého stále zatéká. „Nejprve musíme ten příval zastavit,“ dodal Kaliňák. V této souvislosti označil za dobré další z návrhů Evropské komise, které směřují právě ke snížení počtu migrantů, například zlepšením spolupráce se zeměmi jejich původu.

Avramopulos zdůraznil, že jen společný a závazný systém může zajistit, aby každý stát EU skutečně převzal díl společné odpovědnosti. Návrhy komise podle něj nejsou jídelníček, ze kterého si země mohou vybírat, ale vzájemně provázaný a vyvážený balík opatření, včetně například snahy výrazně zrychlit návrat těch, kdo na azyl v unii právo nemají.

Evropská komise v květnu jako součást odpovědi EU na migrační vlnu navrhla přerozdělit za dva roky 40.000 žadatelů o azyl ze Sýrie a Eritreje, u nichž je naděje na získání azylu v unii. To by mělo ulehčit Itálii a Řecku, které příval přestávají zvládat. Na ČR by připadlo 1328 osob, na Slovensko 785 lidí.

Nezazněl názor, že by neměla být solidarita a pomoc

Podobné rozhodnutí není podle Kaliňáka možné prosadit násilím. Výhrady mají země visegrádské skupiny, státy Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, ale třeba také Španělsko či další země. Především východoevropské a středoevropské státy odmítají celý princip, jiným se nelíbí způsob, jaký Evropská komise navrhla pro výpočet přidělovací kvóty. Ten je založený na počtu obyvatel, ekonomickém výkonu země i třeba množství v minulosti udělených azylů.

„Nezazněl názor, že by neměla být solidarita a pomoc,“ zdůraznil český ministr vnitra. Italský ministr Alfonso Alfano podle něj na jednání připomínal, že situace jeho země je skutečně špatná. Alfano poté novinářům společně s kolegy z Německa Thomasem de Maziére a Francie Bernardem Cazeneuvem řekl, že ze strany zemí střední a východní Evropy slyšel „konstruktivní příspěvky“.

Migrace je otázkou vnitřní bezpečnosti

EU musí vyslat jasný vzkaz vlastním občanům, že migrace je také otázkou vnitřní bezpečnosti, míní Chovanec. Zločinečtí pašeráci lidí by měli slyšet, že Evropa se chystá jim potápět lodě a zabavovat majetek. A migranti, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu, musí podle Chovance pochopit, že budou vraceni zpět.

Plán komise, jak čelit nynější migrační vlně počítá s evropskou vojenskou operací, které k plnému spuštění ale stále chybí souhlas Rady bezpečnosti OSN. Lepší spolupráce se třetími zeměmi by měla snížit počty těch, kdo se snaží moře překonat. Součástí návrhů je i program přesídlení 20 tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu, kteří zatím nejsou na evropském území, snazší způsob legální migrace, ale i změny ve způsobu, jak nyní funguje azylové řízení.

Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku roku k 10. červnu přeplulo přes Středozemní moře do Evropy 105 tisíc lidí, při pokusu o tuto cestu nalezlo smrt 1850 osob. Loni za celý rok moře překonalo 214 tisíc migrantů, zahynulo jich 3500.

Celkem 39 procent letošních příjezdů připadá na občany Sýrie. Na druhém místě se jedná o Afghánce (17 procent), následované občany Eritreje (osm procent), Somálska (šest procent) a Nigérie (čtyři procenta).

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!