Před rakouskou volbou prezidenta je společnost rozdělená jako nikdy dřív

Před rakouskou volbou prezidenta je společnost rozdělená jako nikdy dřív
20. května 2016 • 09:50
Rakouská politická scéna může o víkendu doznat zásadních změn. Mírným favoritem nedělního druhého kola prezidentských voleb je totiž kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, který má dobré šance stát se prvním představitelem této strany, označované za populistickou, na tak významném postu.

Jeho vítězství by mohlo vést ke kaskádě dalších změn na politické mapě alpské země. Rakouskem přitom zamávalo už první kolo volby hlavy státu, po němž kvůli debaklu sociálnědemokratického kandidáta rezignoval kancléř Werner Faymann. Souboj mezi pětačtyřicetiletým Hoferem a dvaasedmdesátiletým kandidátem Zelených Alexanderem Van der Bellenem, kteří uspěli v prvním kole hlasování, se v posledním týdnu značně vyhrotil a nezvykle štěpí rakouskou politickou scénu.

Asi nejlepším dokladem toho byla nedělní nemoderovaná televizní debata obou kandidátů, při níž používali výrazy jako lhář, prasárna nebo drzost a při které podle některých pozorovatelů svým vystoupením snížili důstojnost prezidentského úřadu, o který se ucházejí.

Prezidentská kampaň výrazně rezonuje mezi veřejností, která je podle politologů v názoru na kandidáty rozdělená více než kdy dříve. Na jedné straně se jim nabízí mladistvý Hofer, který se profiluje především jako razantní odpůrce imigrace, což dokládá i tím, že z důvodu údajných obav chodí často ozbrojen pistolí, a na straně druhé postarší a zároveň umírněný Van der Bellen s mnohem otevřenějším postojem k běžencům a o to kritičtějším přístupem k FPÖ.

Protest proti "nacistovi"

Rozdělení veřejnosti, které by podle odborníků mohlo vést k vysoké účasti ve druhém kole voleb, je vidět i z předvolebního průzkumu Gallupova institutu, který Hofera favorizoval v poměru 53 ku 47. Na obavy, které v některých budí možnost, že se kandidát Svobodných stane hlavou státu, ukazuje zase čtvrteční protest asi 700 Vídeňanů, kteří varovali před tím, aby se prezidentem stal „nacista“.

Proti Hoferovi se v posledních dnes sešikovali také zástupci vládních sociálních demokratů a lidovců včetně nového kancléře Christiana Kerna (SPÖ), který otevřeně řekl, že ve druhém kole bude hlasovat pro Van der Bellena. Preference vládních stran není překvapivá, i proto, že Hofer je podle svých slov připraven v případě vítězství rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby. V nich by měla největší šance právě jeho FPÖ.

Naproti tomu Van der Bellen se zase nechal slyšet, že by jako prezident nedopustil jmenování zástupce Svobodných do čela vlády. Zachoval by se tak i v případě, že by FPÖ vyhrála příští parlamentní volby. Pokračovat ve vládnutí by tak bylo výrazně jednodušší pro dlouholetou koalici sociálních demokratů a lidovců.

S Hoferem jako prezidentem vztahy nenavážeme, vzkázal Rakousku Izrael

Nakolik podpora politiků z vládních stran Van der Bellenovi pomůže, ale není jasné, zvlášť když kandidáti sociálních demokratů i lidovců v prvním kole prezidentských voleb zcela propadli a vůbec poprvé se ani jeden ze zástupců těchto stran nedostal do druhého kola.

Délku působení jeho vlády může výrazně ovlivnit právě i výsledek prezidentského hlasování, zvláště pokud by Hofer po svém vítězství skutečně vyhlásil předčasné volby. O tom, zda se na 6,4 milionu oprávněných voličů nakonec rozhodlo pro Hofera, který v prvním kole dostal 35,1 procenta hlasů, nebo pro Van der Bellena, jenž získal 21,3 procenta voličů, by mělo být jasno v neděli před osmou hodinou večer.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!