Prezidentem Brazílie je Temer, Rousseffovou sesadil senát

Prezidentem Brazílie je Temer, Rousseffovou sesadil senát
1. září 2016 • 04:35
Brazilský Senát odvolal z funkce prezidentku Dilmu Rousseffovou, jejíž poslední rok u vlády provázela prohlubující se politická krize v zemi. Pro sesazení hlavy státu, obžalované z manipulace s výsledky státního rozpočtu, hlasovala výrazná většina 61 senátorů, proti bylo 20. Několik hodin poté složil přísahu nový prezident Michel Temer, čímž skončilo 13 let vlády levice v zemi.

První žena v čele Brazílie byla odvolána na základě obvinění, které sama popírala a tvrdila, že její politické konkurenty vedla k vyvolání procesu sesazení hlavy státu pouze snaha ovládnout zemi. Krátce po hlasování prohlásila, že se proti jeho výsledku bude bránit soudní cestou a že se s Brazilci neloučí na dlouho.

„Dnešek je dnem, kdy 61 lidí, spousta z nich obviněných a zkorumpovaných, hodilo hlasy 54 milionů Brazilců do koše,“ reagovala podle agentury AP exprezidentka na verdikt Senátu s odkazem na 54 milionů voličů, kteří ji v předloňských volbách dali již druhý prezidentský mandát.

Rousseffová v prohlášení narážela na rozsáhlou korupční aféru spojenou se státními firmami v čele s ropnou společností Petrobras. V souvislosti s ní jsou vyšetřovány či byly obviněny desítky politiků z vládních i opozičních stran. Rousseffové samotné se však na rozdíl od některých předních postav zákonodárného sboru vyšetřování vyhýbá.

V dnešním hlasování někdejší členku levicové gerily podpořili jen zákonodárci její levicové Strany pracujících (PT), která pádem Rousseffové přišla po 13 letech o vládu nad nejlidnatější zemí Jižní Ameriky. K jejímu sesazení byla potřebná dvoutřetinová většina, tedy 54 hlasů.

V odděleném hlasování senátoři ponechali Rousseffové možnost ucházet se o volenou veřejnou funkci již v příštích volbách. Osmiletý zákaz zvolení podpořilo pouze 46 senátorů.

Přečtěte si:

Brazilská prezidentka Rousseffová označuje své sesazení jako puč

Zatímco kritici prezidentky v Senátu tvrdili, že svou snahou zamaskovat před minulými prezidentskými volbami mezery ve státním rozpočtu přispěla k pádu nejsilnější latinskoamerické ekonomiky do recese, její zastánci oponovali, že k podobným praktikám sahali i její předchůdci v úřadě, jen za ně nebyli odvoláváni.

Rovněž brazilská veřejnost byla v názoru na vinu Rousseffové rozdělena. Milionové protesty proti její vládě byly vyvolány především druhým rokem trvající ekonomickou recesí. Desetitisíce lidí však demonstrovaly i na její podporu, přičemž zdůrazňovaly přínos sociálních programů vlády PT pro chudé Brazilce.

Nástup pravicového prezidenta Temera, který jako viceprezident fakticky stál v čele státu již od poloviny května, kdy byla prezidentka sesazena dočasně, bude znamenat privatizaci a rozpočtové škrty. Avizoval rovněž omezení zmíněných programů, které označuje za nemístné plýtvání veřejnými penězi.

Po prvním zasedání kabinetu po složení přísahy Temer uvedl, že stabilizace brazilské ekonomiky nebude snadná, ale jeho prioritou bude schválení omezení výdajů pro letošní rok, přilákání zahraničních investic, omezení nezaměstnanosti a zahájení reformy penzijního systému. Prohlásil rovněž, že nebude tolerovat rozdělení uvnitř své koalice.

Na sesazení Rousseffové ostře zareagovaly dvě okolní země s levicovými vládami. Venezuela vzkázala, že zmrazí s Brazílií vztahy, Ekvádor zase odvolal svého velvyslance v zemi. Americké ministerstvo zahraničí naproti tomu konstatovalo, že impeachment proběhl v souladu s ústavou a že pevné vzájemné vztahy obou zemí budou pokračovat.

Rousseffová, první žena v čele Brazílie, vládla od října 2010
- První žena v čele Brazílie byla přezdívaná „železná lady“ - pro energičnost (kupříkladu neváhala veřejně plísnit ministry) i enormní pracovní nasazení. Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové v roce 2010 tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících (PT) Luiz Inácio Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky (2003-2005) a šéfkou jeho úřadu (2005-2010).

- První dva roky si jako prezidentka držela více než 70procentní popularitu, ale později musela čelit demonstracím statisíců lidí, kteří protestovali proti rostoucím cenám v dopravě, výdajům na mistrovství světa ve fotbale (2014) a OH (2016) a zkorumpovanému státnímu aparátu.

- Znovuzvolena prezidentkou byla v říjnu 2014 po těsném boji se ziskem 51,6 procenta hlasů, jejím protikandidátem byl Aécio Neves. Loni v srpnu klesla její popularita na osm procent.

- Přízeň voličů si někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v gerilovém hnutí bojujícím proti diktatuře, zpočátku získala mimo jiné sociálním programem Bolsa Família (Rodinná kapsa). Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých.

- Slabším článkem vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, o tři roky později byl sotva dvouprocentní a loni země zažila nejprudší hospodářský propad za poslední čtvrtstoletí. HDP se snížil o 3,8 procenta. Brazílie tak má nakročeno k nejdelší a nejhlubší hospodářské recesi, jaká kdy byla v této zemi zaznamenána.

- Lidé požadovali odchod Rousseffové i kvůli korupční aféře kolem státní energetické společnosti Petrobras. Jako podezřelí jsou vyšetřováni poslanci i senátoři z různých stran, včetně vládní Strany pracujících, z níž pochází exprezident Lula da Silva i Rousseffová. Kauza je známá jako Operace Automyčka, neboť začala původně jako vyšetřování skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze a okrádali stát na daních. Rousseffová, v letech 2003-2010 členka správní rady Petrobrasu, tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla. V souvislosti s kauzou navrhla prokuratura obžalovat z praní špinavých peněz a podvodu i Lulu da Silvu, kterého krátce nato Rousseffová jmenovala šéfem vlády. Nejvyšší soud jeho jmenování odložil.

- Zvláštní výbor dolní sněmovny doporučil letos 11. dubna zahájit proces sesazení Rousseffové v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací. Prezidentka podle iniciátorů žaloby manipulovala s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat rostoucí schodek před předloňskými volbami. Kritici tvrdí, že si tím pomohla v kampani, díky níž nakonec obhájila prezidentský mandát. Rousseffová prohlásila, že obvinění jsou lživá, a pokus o své odvolání označila za snahu o státní převrat. Rousseffová poté prohrála hlasování o ústavní žalobě v dolní komoře, senát v květnu odhlasoval její dočasné sesazení a dnes jí sesadil definitivně.

- Dilma Vana Rousseffová se narodila 14. prosince 1947 v Belo Horizonte brazilské matce a bulharskému komunistickému imigrantovi, úspěšnému podnikateli, který zemřel, když jí bylo 15 let. Již na střední škole se zapojila do marxistického hnutí a ve 20 letech, když studovala ekonomii na univerzitě v Belo Horizonte, se poprvé vdala za spolubojovníka Cláudia Linharese.

- V roce 1969 stála u zrodu gerilové skupiny VAR Palmares, za což byla v roce 1970 zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení. Po třech letech za mřížemi jí byl trest snížen na dva roky a byla zbavena politických práv na 18 let. V roce 1977 dokončila studia ekonomie a dva roky nato stála u zrodu Trabalhistické demokratické strany (PDT).

- Rousseffová je rozvedená a má dceru Paulu, která vystudovala práva. V roce 2009 podstoupila úspěšnou léčbu rakoviny lymfatického systému.

- Rousseffová je druhým brazilským prezidentem, který čelil sesazení parlamentem. V roce 1992 tento osud potkal prezidenta Fernanda Collora de Mello, který měl mít aktivní podíl na miliardové aféře a byl ještě před procesem donucen abdikovat.
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!