Problémy Krymu pod ruskou správou přetrvávají, lidé ale nelitují

Problémy Krymu pod ruskou správou přetrvávají, lidé ale nelitují
17. března 2016 • 06:25
Dva roky po ruské anexi Krymu podle dostupných zdrojů lidé, kteří se v roce 2014 toužili stát součástí Ruska, svého hlasu v referendu ani teď nelitují. Někteří ale připouštějí, že se situace nevyvíjí zcela podle jejich tehdejších představ.

Průzkum ruské státní agentury VCIOM vytváří dojem, že je situace na Krymu takřka idylická. Tři čtvrtiny tázaných na poloostrově zaznamenaly loni řadu pozitivních změn. Pro připojení k Rusku by jich nyní hlasovalo 93 procent a 85 procent si myslí, že šéf oblasti Sergej Aksjonov odvádí dobrou práci.

Západní novináři, kteří se do regionu v posledních měsících vypravili, se však nesetkali jen s bezvýhradným nadšením. Nemalá část jeho obyvatel patrně věřila, že se jim ve federaci zanedlouho povede po všech stránkách lépe. Zatím se ale nedočkali ani řešení řady obtíží, které plynou hlavně z infrastrukturní provázanosti poloostrova se zbytkem Ukrajiny a špatného spojení s Ruskem.

Putine, udělej tu pořádek

Nespokojenost míří hlavně k místnímu vedení a mnozí lidé doufají, že Moskva brzy zjedná nápravu. „Krym si zaslouží víc, než co má v posledních dvou letech. Peníze nebyly použity na řešení problémů, ale na to, aby zaplnily kapsy zbohatlíků,“ postěžoval si nedávno reportérovi listu The Guardian komunista s bohatými zkušenostmi v krymské politice Leonid Grach.

Oleg Zubkov, vlastník dvou zoo navštěvovaných kdysi stovkami tisíc lidí ročně, chtěl přede dvěma lety štvát své tygry na ukrajinské nacionalisty. Letos obě zahrady zavřel a napsal prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis se žádostí o zásah na místních úřadech. „Za Ukrajiny tu bylo špatně, teď za Ruska je to ale ještě horší. Byrokracie, korupce, neschopnost, nic se tu nedá učinit,“ citoval ho britský deník. Zubkov však zdůrazňuje, že historický proces připojení poloostrova k Rusku nadále považuje za správný.

Raději potmě v Rusku než za světla na Ukrajině

Příkladem selhání krymských orgánů byla podle některých názorů nepřipravenost a nedostatečná reakce na očekávatelné přerušení dodávek elektřiny z Ukrajiny, které způsobilo velké problémy. Někde se přísun proudu omezil jen na několik hodin denně.

Továrny kupříkladu musely upravit pracovní dobu tak, aby nebyly v provozu ve špičce. I Aksjonov v televizi kritizoval své podřízené za to, že neplní jeho příkazy k nápravě situace zahrnující vybavení důležitých míst dieselovými generátory. „Dosáhnout výsledku je nemožný úkol. Začínám chápat dědu Stalina,“ podotkl.

Výpadky proudu někteří lidé uvítali s nadějí, že znovu upoutají světovou i ukrajinskou pozornost k dění na Krymu.

U mnohých lidí odstřihnutí od proudu vyvolalo i další nechuť k ukrajinské vládě. Podle Putinem nařízeného průzkumu se drtivá většina místních rozhodla raději snášet několik měsíců nepohodlí, než by akceptovala ukrajinské podmínky na uzavření nového kontraktu. I vztek na Kyjev má ale své meze, obyvatelstvo nevyslyšelo výzvy vedení, aby novorozencům na protest dávali jméno Generátor.

Padlé ukrajinské námořnictvo
Tohle si vezmeme. Ruský voják odnímá ukrajinský znak z ponorky Záporoží v SevastopoluTohle si vezmeme. Ruský voják odnímá ukrajinský znak z ponorky Záporoží v SevastopoluAutor: Profimedia.cz
Jedním z důvodů anexe Krymu byl jeho vojenský význam a snaha udržet v Sevastopolu těžko nahraditelný přístav pro ruskou Černomořskou flotilu. Kritici tvrdí, že Moskva poloostrov stále více militarizuje a vytváří z něj jednu velkou základnu. Kreml dokonce pohrozil, že by v oblasti mohl rozmístit jaderné zbraně. Kyjev se naopak musí vypořádat s tím, že během záboru regionu utrpělo jeho námořnictvo velké ztráty a o působiště v Sevastopolu přišlo. Nyní sídlí v Oděse a je výrazně štíhlejší. Místo čtrnácti tisíc námořníků jich má k dispozici šest tisíc, mnoho vojáků raději odešlo do ruských služeb.
Ukrajina navíc dosud nezískala od Moskvy zpět všechny zcizené lodě. Země by ráda námořnictvo modernizovala, vzhledem k napjatému rozpočtu ale není realistické očekávat, že se jí to v dohledné době podaří.

Vody je stále nedostatek

Moskva mezitím vytváří na Krym takzvaný energomost a podle aktuálních slibů by měl mít poloostrov dostatek elektřiny na letní turistickou sezonu. Místní šéfka energetiky Svetlana Borodulinová se však v únoru vyjádřila skepticky k tomu, že podmořské kabely vyřeší problémy s výpadky na sto procent. Separatistický region spoléhá i na další brzkou energetickou pomoc. Aksjonov uplynulý týden prohlásil, že do konce roku by se po dně Kerčského průlivu měl dostat na Krym ruský plyn.

Ještě složitější je problém s vodou. Úřady poloostrova v únoru uvedly, že je potřeba se znovu připravit na její nedostatek. Ukrajina v dubnu 2014 přerušila přívod vody kanálem z Dněpru, což způsobilo velké ztráty zemědělcům. Z Krymu tak mizí plodiny náročné na závlahu jako rýže. Rusko bylo zatím schopné najít jen dílčí řešení spočívající v čerpání artéských studní na západě poloostrova. Podle expertů ale nevydrží dlouho a je načase uvažovat o odsolování mořské vody nebo o vodovodu z Ruska.

Místo do Turecka na Krym

Poměrně optimisticky hledí obyvatelé malebného regionu na blížící se turistickou sezonu. Doufají, že mnoho Rusů si oblast vybere jako náhradu za zapovězené Turecko a Egypt. Už loni se podařilo částečně nahradit ukrajinské dovolenkáře, Krym navštívilo 4,6 milionu lidí, což bylo o čtvrtinu víc než v roce 2014. Čísla se však ještě nedostala na úroveň před anexí, kdy v oblasti trávilo volný čas kolem šesti milionů lidí ročně. Poloostrovu pomáhá fakt, že Rusové z finančních důvodů častěji tráví prázdniny doma.

Další přísun turistů i řešení některých obtíží spojených s krymskou izolací se očekává od devatenáctikilometrového mostu z Ruska, jehož dokončení je plánované na konec roku 2018. Ambiciózní projekt za téměř tři miliardy dolarů podobně jako řada dalších nákladných projevů pomoci poloostrovu však v době ruských hospodářských potíží zároveň vyvolává otázku, jestli Moskvě přivlastnění regionu stálo za to.

Perzekvovaní Tataři vedou odboj
Část proukrajinsky laděných obyvatel zabrané území raději opustila, někteří se naučili na sebe co nejméně upozorňovat. Mlčet ale nehodlají místní Tataři, kteří hovoří o sílící perzekuci.
Menšina tvořící něco přes desetinu obyvatel Krymu nemůže zapomenout na sovětské represe a vede proti nové správě odboj.
Objevují se varování, že by se tito do velké míry sekularizovaní muslimové mohli pod tlakem radikalizovat a napojit na kavkazské militanty.
Tataři si stěžují na zastrašování, rušení tatarských hodin ve školách a omezování svobody vyjadřování. Významné představitele menšiny ruské úřady nepouštějí do regionu, objevují se i zprávy o únosech a vraždách nepohodlných osob. Někteří se rozhodli Rusům anexi znepříjemnit. „Rádi bychom učinili okupaci naší země tak drahou a komplikovanou, jak jen to půjde,“ citovala Svobodná Evropa jednoho z nejagilnějších vůdců Lenura Isljamova, jehož krymskotatarská televize ATR loni na poloostrově musela přestat vysílat.
Nejvýraznějším projevem odporu minority se zatím stala blokáda dovozu potravin z Ukrajiny na Krym. Akce začala v září, na přelomu roku pak Kyjev zakázal obchod s poloostrovem. Tataři pohrozili i námořní blokádou poloostrova, později však připustili, že je to neproveditelné. Jsou také spojováni s listopadovým odpálením sloupů elektrického vedení, které poprvé přerušilo dodávky proudu z Ukrajiny.
Někteří rozhodně výpadky elektřiny přivítali s nadějí, že znovu připoutají ukrajinskou i světovou pozornost k dění na Krymu a jejich prowww. blémům. Mnoho z nich má totiž pocit, že je Kyjev zradil, když území nebránil. „Jsem připraven žít v úplné tmě, dokud tato svoloč neodejde,“ řekl AP jeden z lokálních tatarských předáků Muzafar Fukala.
Odboj Tatarů však vyvolává další restrikce. V únoru se na poloostrově uskutečnila vlna jejich zatýkání, odůvodněná protiteroristickým bojem. Krymská prokurátorka Natalja Poklonská v půlce minulého měsíce podala návrh na zařazení medžlisu, neformálního parlamentu menšiny, mezi extremistické organizace a jeho zákaz. Připustila přitom, že krok souvisí s blokádou.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!