Profil: kapitán Peroxid je jen zákonitý produkt doby | E15.cz

Profil: kapitán Peroxid je jen zákonitý produkt doby

15. března 2017 • 07:00

Geert Wilders, člověk s účesem Donalda Trumpa, má na rozdíl od současného amerického prezidenta za sebou dlouhou politickou kariéru. První ostruhy získával už od roku 1989 jako člen Lidové strany pro svobodu a demokracii (Volkspartij voor Vrijheid en Democratie – VVD), v níž nakonec pracoval jako asistent šéfa partaje Fritse Bolkesteina. 

 Jeho skutečný vstup do politiky však lze datovat rokem 1997, kdy se aktivně zapojil do obecních záležitostí v Utrechtu, čtvrtém největším městě v Nizozemsku.

Tehdy ještě bydlel v utrechské části Kanaleneiland, která je charakteristická levným sociálním bydlením a velkým množstvím imigrantů. V této čtvrti byl také přepaden. Podle odborníků nejspíše zde došlo k radikalizaci jeho politických názorů a odporu vůči běžencům. V roce 1998 už se za VVD dostal do sněmovny, kde proslul právě svými výpady proti imigrantům. To samozřejmě vyvolávalo reakci imigrantských radikálů. Množící se výhružky smrtí vyvrcholily 10. listopadu 2004 v přímou akci, kdy policie po hodinovém obléhání budovy v Haagu zadržela útočníky, kteří plánovali Wilderse zabít.

Erdogan: Německo bezohledně podporuje terorismus

Od této doby je „kapitán Peroxid“, jak se Wildersovi začalo říkat, pod policejní ochranou. S permanentním ohrožením života se naučil žít. Jeho hlásání kontroverzních postojů získávala na radikálnosti. V září 2004 tak zákonitě opouští VVD, když nesouhlasí s postojem strany k přijetí Turecka do Evropské unie a zakládá Stranu pro svobodu (Partij voor de Vrijheid − PVV), jíž je jediným členem.

V roce 2008 na sebe upozornil už i za hranicemi Nizozemska poté, co vyprodukoval film Fitna (Rozvrat). Ve snímku rozebírá jednotlivé pasáže koránu, jež podle jeho výkladu mohou vést k terorismu. Citace jsou prokládány záběry z událostí v New Yorku 11. září 2001.

Nizozemsko vykázalo tureckou ministryni, v Rotterdamu zasahovala policie

Globální a každodenní hrozba úderů teroristů napomáhá tomu, že je jeho rétorika pro voliče stále přitažlivější. Zatímco v roce 2006 se svou PVV získal jen 5,9 procenta, v roce 2010 už to bylo přes 15 procent. Ještě větší úspěch strana zaznamenala v Evropském parlamentu – v roce 2009 získala strana podporu 17 procent voličů. A nyní Wilders míří k tomu vyhrát sněmovní volby. Několikrát také do médií zopakoval, že by si přál být ministerským předsedou. 

Co voličům nabízí? Volební program jeho strany se vejde na jedinou stranu A4. Kromě hlavních taháků programu – odislamizování země a vystoupení z Evropské unie, požaduje ještě například levnější a dostupnější bydlení, zrušení poplatků u lékaře či dřívější odchod do důchodu. To vše za snížení daně z příjmů. Kde se na to vezmou peníze, Wildersovy teze neodpovídají.

Nizozemci předběhli Slováky. Jejich létající auto se již prodává

Podle sociologů tak Wilders může očekávat především hlasy méně vzdělaných voličů, kteří mají strach před konkurencí na pracovním trhu ze strany přistěhovalců, nebo určité skupiny střední třídy, která není spokojena se situací v Evropské unii.

Nesporný voličský potenciál Wildersových postojů si však uvědomuje i současný premiér a šéf VVD Mark Rutte. V otevřeném dopise „Všem Nizozemcům“, který vyšel jako inzerce v nejčtenějších nizozemských denících, připojil výzvu k imigrantům. „Aktivně hájíme naše hodnoty proti těm, kteří se brání asimilaci anebo se chovají asociálně. Chovejte se normálně, nebo odejděte.“

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!