Rakouské limity pro azylanty vyvolaly vlnu kritiky. Morální bankrot, reagují spisovatelé

Rakouské limity pro azylanty vyvolaly vlnu kritiky. Morální bankrot, reagují spisovatelé
22. ledna 2016 • 13:16
Plán rakouské spolkové vlády na zavedení limitu počtu žadatelů o azyl narazil na protesty doma i v zahraničí. Sólovou akci Vídně, která vyvolala obdobnou reakci v některých balkánských zemích, kritizoval například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Otevřený dopis vyzývající ke stažení návrhu vládě zaslali také přední rakouští spisovatelé. Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová ale na opatření trvá a považuje jej i za způsob nátlaku na další evropské země.

„Musel jsem se zhluboka nadechnout, když jsem uslyšel, že to rozhodnutí (Rakušané) učinili bez bližší dohody s námi,“ uvedl Schäuble v rozhovoru poskytnutém zpravodajskému serveru Spiegel. „Kancléřka (Merkelová) se v uplynulých měsících vždy snažila o úzkou spolupráci s Rakouskem,“ dodal.

Schäuble rovněž zopakoval kritiku některých evropských zemí, které podle něj mají na rozdíl od nedávné krize kolem společné měny pocit, „že se jich problém (migrace) netýká“. „Považuji to za chybné, ale oni to tak zkrátka vidí,“ řekl ministr, který zároveň varoval před ztroskotáním Evropské unie. „Pokud zničíme schengenský systém, je Evropa vážně ohrožena - politicky i hospodářsky,“ dodal Schäuble.

Už ve čtvrtek kritizoval rozhodnutí Rakouska také německý ministr vnitra Thomas de Maizière. Stejně jako on pochybuje o možnosti zavést limit do praxe i jeho vládní kolega, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Dominový efekt

Otevřeným dopisem se proti plánu rakouské vlády kancléře Wernera Faymanna zavést „horní hranici“ počtu žadatelů o azyl postavilo také 33 předních rakouských spisovatelů. Avizovaným krokem se podle nich Rakousko vzdává stávajícího právního pořádku. Krok označují za „morální a právní bankrot Rakouska“. Pod dopis se podepsali přední autoři včetně nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekové, Marlene Streeruwitzové, Barbary Frischmuthové či Michaela Köhlmeiera.

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová návrh, na základě kterého by Vídeň letos přijala jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 celkem nejvýše 127 500, ale znovu obhajovala. Limit je podle ní způsobem, jak zatlačit na další evropské země. „Je to volání o pomoc,“ uvedla. Rakousko, Německo a Švédsko podle ní nemohou nést všechnu tíhu migrační krize.

„Naším opatřením dosáhneme přesně toho, co jsem ve skutečnosti chtěli: Vyvolá totiž dominový efekt… v celé Evropě,“ uvedla ministryně. Cílem Rakouska je prý to, aby se politika vůči migrantům zpřísnila v celé EU. „Můžeme mluvit o zásadním obratu v migrační politice,“ uvedla. Odpůrci „horní hranice“ podle Miklové-Leitnerové nahrávají populistům a radikálům. Bez omezení počtu žadatelů o azyl „Evropa ztroskotá a to rychleji, než si někteří dokážou představit“.

Brzdí Makedonie i Slovinsko

„Dominový efekt“, o kterém ministryně hovořila, začal ve čtvrtek v Makedonii, která omezila tranzit migrantů přes své území. Ke stejnému kroku následně sáhlo i Slovinsko. Obě země budou dál po takzvané balkánské stezce pouštět jen běžence, kteří chtějí o azyl požádat v Rakousku či Německu.

Za zavedení limitu se dnes na světovém ekonomickém fóru v Davosu postavil také ministr zahraničí Sebastian Kurz. Rakousko se podle něj dlouho snažilo přemluvit ostatní evropské státy, aby přijaly svůj díl odpovědnosti, a odlehčily tak Vídni. „Nejsme připraveni přijmout totální přetížení své země,“ uvedl Kurz. „Není možné, aby běženci, kteří přicházejí do Evropy, prošli jednoduše několika bezpečnými zeměmi a vybírali si, ve které zemi požádají o azyl,“ dodal.

Analýza: na případné uzavření hranic je Česko připravené

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!