Řecko kvůli výrokům Zemana odvolalo svého velvyslance z Prahy

Řecko kvůli výrokům Zemana odvolalo svého velvyslance z Prahy
22. prosince 2015 • 17:50
Řecko povolalo svého velvyslance v Česku ke konzultacím do Atén kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana na adresu země. Postup Atén představuje v diplomacii důraznou formu protestu, ministerstvo zahraničí o ní hovoří jako o výjimečné. Podle řecké televize ERT se Atény odhodlaly k tomuto kroku, protože Česká republika neodvolala urážlivé Zemanovy výroky. Zeman nedávno mluvil o tom, že Česko může vstoupit do eurozóny, až se vyřeší účast Řecka v uskupení

„Pan velvyslanec dnes odletěl z Prahy do Atén, byl povolán ke konzultacím,“ řekla Eva Žižková z řeckého velvyslanectví v Praze. „Šlo o rozhodnutí řeckého ministerstva zahraničních věcí,“ dodala. Ambasáda potvrdila, že velvyslanec Panajotis Sarris opustil Prahu kvůli výroku Zemana o členství Řecka v eurozóně z minulého úterý. Prezident při úvaze o připojení Česka ke společné evropské měně zalitoval, že Řekové v eurozóně zůstali. Prý nechce, aby Češi po zavedení eura platili řecké dluhy.

Černínský palác krok Atén potvrdil. Mluvčí ministerstva Michaela Lagronová uvedla, že šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce zavolat svému řeckému protějšku Nikosi Kotziasovi, aby se ho zeptal na důvody řeckého rozhodnutí. Podle Lagronové se Zaorálek s Kotziasem spojí ve středu kolem poledne.

Odvolání řeckého velvyslance je podle Sobotky zbytečné gesto

Řecko už dříve podalo protestní nótu

Mluvčí řeckého ministerstva zahraničí Konstatinos Kutras sdělil agentuře AFP, že Řecko již kvůli sérii protiřeckých výroků ze strany českých činitelů podalo Česku protestní nótu. „Nic se ale nezměnilo, tak jsme přešli k další etapě (protestních kroků),“ uvedl Kutras.

Podle řeckého serveru Tribune.gr tak jsou nyní Atény krok před úplným přerušením diplomatických vztahů. S odvoláním na řecké diplomatické zdroje pak portál uvádí, že vztahy mezi oběma zeměmi se mohou opět zlepšit, pokud se sporné výroky „opraví“.

Podle televize ERT Řecko nelibě neslo, že se výroky proti Řecku opakují. Míru trpělivosti Atén pak překonala poslední Zemanova vyjádření pro slovenskou tiskovou agenturu TASR, které mimo jiné řekl, že Česko vstoupí do eurozóny první den poté, co z ní vystoupí Řecko. Mluvčí řeckého ministerstva zahraničí Konstatinos Kutras v pátek řekl, že „Česká republika je členem Evropské unie také díky Řecku“. Česku se v ten den prý dostalo prvního signálu, aby v následujících dnech tyto výroky, které „nejsou v souladu se vztahy členů jedné (evropské) rodiny“, korigovalo.

Kutras: Nic se nezměnilo, tak jsme přešli k další etapě

„Nic se ale nezměnilo, tak jsme přešli k další etapě (protestních kroků),“ uvedl Kutras pro agenturu AFP. Podle ERT tento krok je také signálem pro další země střední Evropy, konkrétně Slovensko a Maďarsko, jejichž politici rovněž pronesli protiřecké výroky.

Podle řeckých médií jsou nyní Atény krok před úplným přerušením diplomatických vztahů. Řecké diplomatické zdroje podotýkají, že vztahy mezi oběma zeměmi se mohou opět zlepšit, pokud se sporné výroky „opraví“.

Hrad se k postupu Řecka nechtěl příliš vyjadřovat. „V každém případě z diplomatických důvodů nebudu samotný krok nikterak komentovat,“ uvedl mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Pozastavil se ale nad tím, že Řecko ke kroku přistoupilo nyní, byť se Zeman podobně vyjadřoval již v minulosti. „Pokud jde o názor pana prezidenta, ten zazněl v uplynulých měsících veřejně několikrát. Pan prezident na tomto názoru trvá, bude trvat a bude ho nadále veřejně prezentovat,“ uvedl Ovčáček.

Zklamání z výsledku jednání

Zeman se před týdnem v rozhovoru pro slovenskou agenturu TASR vyjadřoval k situaci v eurozóně. „Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo,“ prohlásil český prezident.

Řecké ministerstvo zahraničí slova českého prezidenta komentovalo již v pátek. „Česká republika je členem Evropské unie také díky Řecku,“ prohlásil mluvčí ministerstva.

Řecko si prý kvůli Zemanovi předvolalo velvyslance ČR v Aténách
Řecké ministerstvo zahraničí si v předchozích dnech předvolalo českého velvyslance v Aténách, aby mu sdělilo „tvrdá doporučení“ o tom, jak se má Praha k Aténám chovat. Reagovalo tak na „urážlivé“ výroky prezidenta Miloše Zemana vůči Řecku. Atény zároveň požadují od Prahy oficiální omluvu. Informovala o tom televize CNN Greece s odvoláním na „bezpečné zdroje“ z diplomatických okruhů.

Podle televize se řecko-české vztahy dostaly po Zemanových výrocích na „bod mrazu“ a s odvoláním řeckého velvyslance v Česku se zároveň dostaly na nejhorší vzájemnou úroveň vůbec. Stažení velvyslance odsouhlasil řecký premiér Alexis Tsipras, s nímž krok konzultoval šéf řecké diplomacie Nikos Kotzias.

Atény nyní podle CNN Greece od České republiky očekávají oficiální omluvu nebo plné odvolání těchto výroků. Řecké ministerstvo viní Česko, ale i další země střední Evropy z agresivních postojů vůči Řecku, v nichž vidí až rasistický kontext, uzavírá CNN Greece.
Z ČR dříve stáhly velvyslance země jako KLDR, Írán či Srbsko
- V říjnu 1993 rozhodla ČR po diplomatické roztržce o zrušení zastupitelského úřadu v severokorejském Pchjongjangu. Styky však nebyly přerušeny, nýbrž pozastaveny. KLDR rovněž odvolala velvyslance z Prahy, ale byla v ní vždy diplomaticky přítomna. Český zastupitelský úřad v KLDR byl znovu otevřen v roce 2004, severokorejský velvyslanec se do Prahy vrátil v červnu 2002.

- Svého velvyslance z ČR odvolal v roce 1998 Írán kvůli zahájení pražského vysílání americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE) do Íránu. Pražský úřad od té doby vede nižší diplomat. Česko odpovědělo stejným krokem.

- V listopadu 2002 povolalo běloruské ministerstvo zahraničí svého velvyslance v ČR ke konzultacím. Stalo se tak poté, co Česko neudělilo běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi vízum, aby se mohl zúčastnit pražského summitu NATO.

- Běloruské úřady vypověděly v lednu 2005 českého diplomata Pavla Křivohlavého kvůli údajnému porušení zákonů. Česká strana označila postup běloruských úřadů za propagandu nedemokratického režimu. ČR v reakci vypověděla běloruskou diplomatku a povolala do Prahy ke konzultacím šéfa českého zastupitelství v Minsku.

- V květnu 2008 stáhla srbská diplomacie velvyslance Vladimira Vereše zpět do Bělehradu na protest proti rozhodnutí české vlády uznat nezávislost Kosova. Vereš se po dvou měsících do Prahy vrátil a diplomatické vztahy se dostaly znovu na normální úroveň.

- Český velvyslanec v Kanadě Karel Žebrakovský byl v červenci 2009 po obnovení víz pro Čechy povolán do Prahy ke konzultacím. V srpnu téhož roku se vrátil zpět do Ottawy.
Zeman vyvolal rozruch „finlandizací“ Ukrajiny či názorem na islám
- „Má první kritika současné EU směřuje k takzvané měkké politice, která mi připomíná appeasement ve 30. letech minulého století. Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu… Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání.“ (přednáška na Humboldtově univerzitě v Berlíně/27. června 2013)

- Počátkem října 2013 vyvolal prezident rozruch výrokem o možnosti přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Výrok popudil Palestince i představitele Ligy arabských států (Zeman posléze svá slova vysvětlil tak, že by k přesunu mělo dojít až po uzavření smíru na Blízkém východě).

- „Muslimští fanatici nedávno v Nigérii zajali 200 mladých křesťanských dívek. A v květné Evropě se v srdci EU nedávno odehrál odporný atentát v židovském muzeu v Bruselu. Nenechám se uklidňovat prohlášeními, že se jedná pouze o malé okrajové skupiny, domnívám se naopak, že tato xenofobie a tento řekněme rasismus nebo antisemitismus vyplývá ze samé podstaty ideologie, o kterou se tyto fanatické skupiny opírají.“ (Lidové noviny/7. června 2014).

- „Jeden můj známý řekl, že ukrajinský konflikt a občanská válka je něco jako chřipka. Ale je tu nemoc, o které skoro nikdo nemluví. Zavíráme oči a myslíme si, že je to pouze starost novinářů, že je to pouhá propaganda. A toto nebezpečí představuje Islámský stát.“ (projev na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos/26. září 2014)

- „Podle mne je nejdůležitější pochopit, že na Ukrajině je prostě občanská válka. Nesmíme se zabývat nějakými sny o podpoře, včetně ekonomické podpory Ukrajiny, protože v podmínkách občanské války je ekonomická podpora naprostým nesmyslem.“ (rozhovor pro ruskou televizní stanici První kanál/17. listopadu 2014).

- „Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci.“ (rozhovor s českými novináři při návštěvě Kazachstánu, 25. listopadu 2014; pozn. ČTK: finlandizací se rozumí proces, při kterém se menší a slabší země vzdá určité části své suverenity a volí neutralitu, aby odradila silnějšího souseda od toho, aby ji zahrnul přímo do své sféry vlivu, vychází ze vztahu Sovětského svazu a Finska po druhé světové válce).

- „Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem.“ (Zeman pro server Parlamentní listy.cz zkritizoval amerického velvyslance v ČR Andrewa Schapira, který vyjádřil výhrady k cestě prezidenta do Moskvy na výročí konce druhé světové války. Zeman mimo jiné řekl, že americký velvyslanec Schapiro má dveře na Hrad zavřené/5. dubna 2015).

- Turecko by nemělo být součástí Evropské unie (EU), řekl Zeman s tím, že ačkoliv je Turecko členem NATO, někdy se podle něj chová, jako by spíš bylo spojenec Islámského státu. Zeman také kritizoval plán EU vyplatit Turecku tři miliardy eur, aby země zadržela dva miliony uprchlíků na svém území. (setkání s občany v Kadani/9. prosince 2015).

- „Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“ (pro slovenskou tiskovou agenturu TASR/15. prosince 2015).

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!