Řecko musí odstartovat reformy, možný je i dočasný Grexit

Řecko musí odstartovat reformy, možný je i dočasný Grexit
12. července 2015 • 20:14
Jednání s Řeckem o třetím záchranném balíku finanční pomoci nebudou moci začít dříve, než vláda v Aténách změní daňový a důchodový systém a uvede do života i další reformní body. Se schvalováním příslušných právních norem by se přitom mělo začít už do 15. července. Vyplývá to z návrhu závěrů z dnešní schůzky ministrů financí zemí eurozóny.

Materiál ministři připravili pro jednání premiérů a prezidentů zemí platících eurem, které v Bruselu začalo dnes odpoledne. Dokument není definitivní, protože ministři se na konečné verzi neshodli. Text tak obsahuje různé varianty vět a odstavců. Ty se nemusí všechny dostat do finálního materiálu, který by měl eurosummit dnes v noci schválit.

Poslední dva řádky ve verzi, kterou má k dispozici ČTK, uvádějí, že v případě nemožnosti dosáhnout dohody by měl být Řecku nabídnut dočasný odchod z eurozóny spolu s případnou možností restrukturalizace dluhu. „Euroskupina… dospěla k závěru, že ještě nebyly vytvořeny základy pro začátek jednání o novém (záchranném) programu,“ uvádí se také ve čtyřstránkovém textu.

Mezi body, které by podle dokumentu měly Atény rychle prosadit, je uvedeno zjednodušení systému DPH a rozšíření daňové základy, první kroky ke zvýšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému. Zmíněno je přijetí zákonů měnících občanské právo v zemi, směřujících k zajištění nezávislosti řeckého statistického úřadu. Před dohodou o finanční pomoci by měla také začít v Řecku fungovat rozpočtová rada.

Ve střednědobém horizontu se má Řecko zavázat k penzijní reformě, ambicioznějším reformám tržního prostředí, rozsáhlejším privatizacím, změnám v kolektivním vyjednávání. Výrazně by měl být posílen výkon řecké státní správy a obnovena plná spolupráce Atén s věřitelskými institucemi. Podle dokumentu je přitom tento výčet minimem, které eurozóna od Řecka požaduje.

Snižování dluhu nepřipadá v úvahu

V závorce je v dokumentu také uveden bod, se kterým na víkendová jednání přišel německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Až 50 miliard eur (přes 1,3 bilionu korun) řeckých aktiv by mělo být vyvedeno do nezávislého fondu spravovaného v zahraničí.

Opět v závorce materiál zmiňuje možnost, že eurozóna ze své strany zváží určitá opatření, která by Řecku mohla pomoci se splácením jeho dluhu. Jednalo by se například o nový splátkový kalendář. Bez závorek je naopak jasně uvedeno, že pro eurozónu snižování nominálního hodnoty dluhu nepřipadá v úvahu.

Atény navrhují reformu daní, penzí i veřejného sektoru
Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně 13stránkový návrh reforem, které slibuje provést v souvislosti s žádostí o další finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Níže jsou podrobnosti z návrhu, o němž hlasoval řecký parlament.
Rozpočtové plány
Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.
Změny v dani z přidané hodnoty
Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října.
Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.
Fiskální reforma
Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů.
Reforma penzí
Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok.
Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.
Veřejný sektor
Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám.
Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality.
Výběr daní
Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva.
Privatizace
Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!