Řecký parlament schválil nový záchranný balík, Varufakis hlasoval proti

Řecký parlament schválil nový záchranný balík, Varufakis hlasoval proti
14. srpna 2015 • 09:21
Po celonoční debatě řecký parlament schválil dohodu o třetím záchranném programu, který země dojednala se zahraničními věřiteli. Vyplývá to z průběžných výsledků jmenovitého hlasování poslanců. Podle končených výsledků ho podpořilo 222 z 300 poslanců, proti jich bylo 64 a 11 se hlasování zdrželo, zbylí tři poslanci přítomni nebyli. Premiér Alexis Tsipras chce podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru.

Premiér Alexis Tsipras prosadil dohodu o nové pomoci, se kterou jsou spojena další úsporná opatření, s pomocí opozice. Tsiprasova vládní strana Syriza má ve 300členném zákonodárném sboru 149 mandátů. Část krajně levicového křídla Syrizy dohodu odmítá, proti hlasoval mimo jiné někdejší ministr financí Janis Varufakis.

Tsipras se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců SYRIZY jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).

Drahé vítězství

Podle analytika stanice BBC Paula Adamse byla sice dohoda v Řecku přijata, ale Tsipras za to tvrdě politicky zaplatil. „Takřka třetina členů jeho vlastní strany SYRIZA hlasovala proti pomoci, to je více, než se čekalo. Mají za to, že premiér naprosto zradil své předvolební sliby, podle nichž skoncuje s úspornými opatřeními,“ napsal Adams.

Ze 149 poslanců SYRIZY jich 32 hlasovalo proti dohodě, 11 se zdrželo a jeden nebyl přítomen. Znamená to, že v pro návrh nezvedlo ruku 43 poslanců levicové strany, což je o sedm více, než na konci července při hlasování o druhém balíku úsporných opatření a reforem.

Na dobré cestě

Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc.

V případě nutnosti další překlenovací půjčky byl ve hře starší celounijní Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za peníze z EFSM ručí všechny členské státy, tedy i Česká republika. Naopak dlouhodobá pomoc bude financováno z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je nástrojem pouze eurozóny.

Řecký dluh v poměru k HDP: Graphical visualization of Gr Government Debt To GDP

Dnes odpoledne se v Bruselu sejdou ministři financí zemí platících eurem, aby o přesné podobě a objemu pomoci jednali. Pokud by řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.

Záložní plán

Pokud v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci nebude rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.

Výhrady před rychlým uvolněním peněz má například Německo, které chce před souhlasem aktivace ESM vyjasnit všechny body dohody. Naopak nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který patřil ke kritikům řeckého přístupu, dnes v prohlášení k nizozemskému parlamentu uvedl, že Atény již učinily dostatečné kroky, aby si zasloužilo první tranši z pomoci ve výši 85,5 miliardy eur. V takovém případě by Řecko dostalo asi 25 miliard eur. Tsakalotos věří, že tyto peníze budou mít Atény do čtvrtka. Tsipras v parlamentu označil případný překlenovací úvěr za další zabřednutí na cestě k řešení krize a tento týden v rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou takové řešení odmítl.

Řecko, které balancuje na pokraji bankrotu, začátkem týdne na expertní úrovni s mezinárodními věřiteli sjednalo dohodu o třetím záchranném balíku. Jeho celkový objem činí podle agentury Reuters 91,7 miliardy eur (téměř 25 bilionů korun).

Částka zahrnuje 85,5 miliardy eur ve formě mezinárodní pomoci a odhadem 6,2 miliardy eur v podobě příjmů z prodeje státního majetku do roku 2018. Země potřebuje dohodu uzavřít nejpozději do 20. srpna, kdy musí splatit zhruba 3,5 miliardy Evropské centrální bance.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!