Řecký parlament schválil reformy. Tsiprasovi pomohla opozice

Řecký parlament schválil reformy. Tsiprasovi pomohla opozice
11. července 2015 • 11:21
S přispěním opozice schválil řecký parlament reformní návrhy vlády Alexise Tsiprase jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci. Tu silně zadlužené Řecko nutně potřebuje k odvrácení platební neschopnosti. Věřitelé návrhy údajně vnímají pozitivně, dnes se jimi budou zabývat ministři financí eurozóny. Nové reformní plány jsou paradoxně podobné dřívějším návrhům věřitelů, které Řekové minulý týden za mohutné podpory Tsiprasovy vlády v referendu odmítli.

Řecká vláda reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření předala představitelům eurozóny ve čtvrtek. Ve třísetčlenném parlamentu podpořilo vládní plán 251 zákonodárců, přičemž k získání souhlasu s reformami potřebovala vláda i hlasy opozice. Někteří členové vládní strany Syriza, včetně dvou ministrů, totiž byli proti nebo se hlasování zdrželi. To podle agentury AP vyvolává pochybnosti ohledně stability řecké vlády.

Již před hlasováním vyzvalo několik členů Syrizy k návratu k drachmě, pokud nebude možná dohoda s mezinárodními věřitelskými institucemi bez úsporných opatření. V pátek večer v centru Atén protestovalo proti úsporným opatřením zhruba 7000 lidí.

Hlavní události posledních dnů kolem řecké dluhové krize
30. června - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
2. července - MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
3. července - Řecký premiér Alexis Tsipras s odvoláním na zprávu MMF prohlásil, že považuje za nutné snížit dluh o 30 procent a odložit splátky o 20 let. Nabádal též voliče, aby v referendu o požadavcích věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
5. července - Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal summit zemí eurozóny.
6. července - Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
7. července - Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; Atény avizovaly žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci; byl svolán summit EU na 12. července.
8. července - Tsipras označil v Evropském parlamentu problém své země za neschopnost eurozóny řešit dluhovou krizi. Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému.
9. července - Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur.
11. července - Řecký parlament schválil použití reformních návrhů řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle zdroje agentury Reuters informovaly vlády zemí platících eurem, že „za určitých podmínek vidí návrhy řeckých úsporných opatření za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)“. Reuters připomíná, že toto doporučení je důležitým krokem před odpolední schůzkou ministrů financí eurozóny.

Řecký premiér Alexis Tsipras po schválení reforem parlamentem prohlásil, že vláda získala silný mandát k dokončení jednání s věřiteli. Dodal, že prioritou je nyní dosáhnout pozitivního výsledku jednání.

Atény výměnou za pomoc slibují udržení a zvyšování primárního rozpočtového přebytku, zvýšení některých daní, snížení výdajů například na obranu, postupnou reformu penzí i veřejného sektoru, lepší výběr daní i pokračování privatizace. Tyto reformy jsou podobné dřívějším návrhům věřitelů, které Řekové minulý týden v referendu odmítli.

Vláda navrhuje reformu daní, penzí i veřejného sektoru
Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně 13stránkový návrh reforem, které slibuje provést v souvislosti s žádostí o další finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Níže jsou podrobnosti z návrhu, o němž hlasoval řecký parlament.
Rozpočtové plány
Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.
Změny v dani z přidané hodnoty
Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října.
Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.
Fiskální reforma
Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů.
Reforma penzí
Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok.
Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.
Veřejný sektor
Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám.
Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality.
Výběr daní
Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva.
Privatizace
Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň.

Pavel Páral: O jediném správném řešení se nejedná

Autor: ČTK, vag
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!