Řekové jasně odmítli požadavky věřitelů. Tsipras chce jednat o seškrtání dluhu

Řekové jasně odmítli požadavky věřitelů. Tsipras chce jednat o seškrtání dluhu
5. července 2015 • 23:57
Sečtení hlasů potvrdilo odhady a ukázalo, že v řeckém referendu se proti podmínkám věřitelů vyslovilo přes 61 procent voličů. Ministr financí Janis Varufakis o zavedení nové měny s představiteli řeckých bank nejedná. První reakce německých politiků ale vypovídají o tom, že nalezení dohody o setrvání země v eurozóně bude obtížné. Obzvláště v situaci, kdy chce premiér Alexis Tsipras vrátit do hry vyjednávání o restrukturalizaci dluhů.

„S tímto výsledkem dostal premiér (Alexis Tsipras) jasný mandát od řeckého lidu,“ reagoval na první výsledky mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Podle něj tento mandát znamená, že řecká vláda má bránit svůj návrh předložený mezinárodním věřitelům a své postavení. Čeští analytici zastávají opačný postoj, Tsiprasova vyjednávací pozice se k lepšímu nezmění, tvrdí. Referendum ovšem má i své poražené. Šéf řecké konzervativní strany Nová demokracie Antonis Samaras ze své funkce odstoupil. Samaras byl jedním z hlavních zastánců hlasování pro přijetí podmínek věřitelů.

Vysoký představitel irské vládní vládní strany Fine Gael ohledně možného dalšího vývoje jednání s Řeckem uvedl, že nová dohoda by mohla zahrnovat využití evropských strukturálních fondů, financování Evropské centrální banky (ECB) a restrukturalizaci dluhu. Podle europoslance a bývalého ministra Briana Hayese je zapotřebí, aby Řecko požádalo o třetí záchranný plán.

„Hlavní rysy jsou relativně jasné. Rozumná finanční pomoc, která by umožnila řeckému bankovnímu systému a ekonomice dál fungovat,“ uvedl v prohlášení, které vydala Fine Gael. „K podpoře investic a návratu ekonomiky k růstu bude zapotřebí zdrojů ze strukturálních a kohezních fondů a z ECB… restrukturalizace dluhu bude nezbytnou součástí jednání,“ uvedl Hayes.

Řecko podle něj musí zavádět reformy a být vstřícnější při jednání. „Mají-li jednání pokračovat v atmosféře kompromisu, je také nezbytné, aby řečtí političtí představitelé přestali používat agresivní a provokativní jazyk,“ napsal irský europoslanec.

Komentář Ilony Švihlíkové:

Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer ale na řeckého premiéra Tsiprase ostře zaútočil. Podle něj je potřeba reagovat na výsledky řeckého referenda s klidem. „Je jasné, že vyděrač a člověk, který lhal voličům, nemůže splnit své špinavé sliby,“ řekl podle institutu Open Europe představitel CSU, která je partnerem CDU Angely Merkelové. „Dobrou noc, Řecko,“ dodal.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel řekl listu Tagesspiegel, že je těžké si představit rozhovory o novém záchranném programu pro Řecko poté, co tamní voliči zjevně odmítli podmínky takového programu v referendu, a odmítli tak pravidla eurozóny.

„Tsipras a jeho vláda vedou řecký lid na cestu hořkého opuštění a beznaděje,“ dodal německý ministr, podle něhož premiér Tsipras „strhl poslední mosty, po nichž Řecko a Evropa mohly postupovat ke kompromisu.“ Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier volil slova o tom, že nyní je míč na řecké straně hřiště, „kde musí být vyvozeny z výsledku hlasování patřičné závěry.“

Kancléřka Německa Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande se přesto shodli, že summit eurozóny o výsledcích řeckého referenda by se měl konat. Konkrétně v úterý. Oba politici také uvedli, že výsledky referenda je nutno respektovat.

Euro v reakci na řecké referendum prudce oslabuje
Na burzách v Asii se začalo obchodovat a jednotná evropská měna euro hned v úvodu prudce oslabila. Podle analytiků tak reaguje na průběžné výsledky referenda v Řecku, kde voliči zřejmě většinou hlasů odmítli dohodu se zahraničními věřiteli.
K dolaru euro ztrácelo 1,4 procenta na 1,0955 dolaru, k japonskému jenu pak 2,1 procenta na 133,50 jenu.

Samotné vyjednávání mezi Řeckem a jeho věřiteli začne hned v pondělí, řekl premiér Tsipras. Jeho vláda je prý připravena vyjednávat o reformním plánu s cílem dostat bankovní systém rychle zpět k normálnímu fungování. Řecko bude trvat na tom, aby součástí jednání byla restrukturalizace (odpis) řeckého dluhu.

Naopak vůdkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty Marine Le Pen dnešní řecké NE vřele uvítala. Na svém twitterovém účtu napsala: „Pěkná a velká lekce demokracie, toto řecké NE. Národy jsou zpátky!“.

Tato lekce demokracie ovšem zemi sama o sobě pomoci nemusí. Analytik společnosti JP Morgan Malcolm Barr předpokládá podle agentury Reuters, že odchod Řecka z eurozóny je nyní pravděpodobnější než setrvání v ní. Slovenský ministr financí a vicepremiér Peter Kažimír prohlásil, že odmítnutí reforem Řeckem nemůže znamenat, že se k penězům dostane snadněji a scénář konce odchodu Řecka z měnové unie vypadá jako realistický.

Další analytici tvrdí, že pokud bude Řecko donuceno eurozónu opustit, zřejmě bude muset zavést i jinou měnu, kterou zřejmě zpočátku čeká prudký pokles hodnoty.

Přečtěte si reakce českých politiků:

Babiš: Bez odpisu části dluhu nemůže Řecko krizi zvládnout

Vládní vyjednavač ale v souvislosti se schůzkou ministra financí Janise Varufakise a bankéřů řekl, že o zavedení paralelní měny v Řecku se nejedná.

Francouzský prezident Hollande se navíc podle francouzského nedělníku Le Journal du Dimanche nechal slyšet, že bude dál naléhat, aby Řecko zůstalo v eurozóně, ať už hlasování dopadne jakkoli.

Šéf německé centrální banky Jens Weidmann kromě toho podle zdrojů listu Handelsblatt varoval vládu Merkelové, že odchod Řecka z eurozóny by způsobil v německém rozpočtu výpadek v řádu miliard eur.

Na aténském náměstí Syntagma začaly oslavy

Spekuluje se, že v případě řeckého 'ne' věřitelé nebudou mít náladu Řekům ustupovat o nic více než v minulosti. V této souvislosti se podle řeckého listu Ta Nea hovoří o takzvaném „Gremainu“, kdy Řecko setrvá v eurozóně, ale jeho zdroje zcela vyschnou, protože věřitelé už Aténám nic nepošlou.

I v případě takzvaného „Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny, by Evropská centrální banka (ECB) měla Řekům zastavit přísun nových eur. Zásoby tvrdé měny, jimiž Atény disponují, zřejmě nebudou stačit na to, aby mohla vláda pokrýt všechny své závazky.

Streetartový umělec Wild Drawing maluje v centru Athén graffiti nazvané Tahle země není pro chudýStreetartový umělec Wild Drawing maluje v centru Athén graffiti nazvané Tahle země není pro chudýAutor: čtk
Umělec Wild Drawing maluje v centru Athén graffiti nazvané Tahle země není pro chudý

To by vládu patrně donutilo začít vydávat dlužní úpisy, jimiž by platila státním zaměstnancům a které by použila i k výplatě důchodů. Kupní síla dlužních úpisů, ať již na ulici nebo v zahraničí, by pak byla přímým měřítkem hodnoty nové měny. Hrubé odhady devalvace, kterou by řecká ekonomika potřebovala, aby byla na mezinárodních trzích znovu konkurenceschopná, hovoří o 25 až 30 procentech.

Řecký premiér v této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že Evropská centrální banka (ECB) si plně uvědomuje „humanitární rozměr“, který dostala řecká krize. Nepřímo tak naznačil přání, aby ECB zvýšila objem nouzového financování z programu ELA. Bez něj se řecké banky neobejdou. Řecká centrální banka večer uvedla, že chce žádost podat co nejdříve.

„Řecko nyní čeká chaos a nestabilita - jak politická, tak ekonomická. Nicméně jsem rád, že se řečtí voliči rozhodli pro tento scénář. Řekové už nechtějí žít dalších 6 let pod nadvládou věřitelů,“ uvedl Jaroslav Brzoň, investiční stratég BBI. „ANO by bylo jen dočasné uklidnění a oddálení řeckého bankrotu o pár let. Tato země musí zkrachovat, aby se mohla zvednout z popela a začít znovu. Lidé potřebují spatřit světlo na konci tunelu a to za současného stavu nevidí,“ dodal.

Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se může zlepšit pohled Čechů na eurozónu, pokud se řeckou krizi podaří jakýmkoli způsobem vyřešit, ať už záchranou Řecka, nebo jeho odchodem ze skupiny zemí platících eurem.

Řecko je v eurozóně 14 let, z toho šest bojuje o přežití 
Hlavní události v Řecku související s jeho krizí:
1. ledna 2001 - Řecko vstoupilo do eurozóny.
1. ledna 2002 - V Řecku se začalo platit eury; drachma přestala být oficiálním platidlem od března 2002.
Listopad 2004 - Nová vláda šéfa konzervativní Nové demokracie (ND) Kostase Karamanlise i EU potvrdily, že Řecko se do eurozóny dostalo kvůli statistickým podvodům minulé socialistické vlády.
20. října 2009 - Den po získání důvěry parlamentu oznámila vláda Jorgose Papandrea, že schodek státního rozpočtu za rok 2009 dosáhne téměř 12,5 procenta HDP. Ratingové agentury v reakci na to snížily Řecku hodnocení.
2. května 2010 - Byla schválena tříletá pomoc Řecku v objemu 110 miliard eur: od eurozóny 80 miliard eur, zbytek od MMF; první sanace země eurozóny jejími členy.
21. února 2012 - Ministři financí eurozóny schválili druhý balík pomoci pro Řecko (130 miliard eur) s platností do konce roku 2014 (později prodloužena do února, pak do 30. června 2015). Soukromí věřitelé v rámci výměny dluhopisů souhlasili s odpisem 53 procent dluhu, který se tak snížil o 100 miliard eur.
31. října 2011 - Oznámení premiéra Papandrea vypsat o pomoci od eurozóny referendum vyvolalo šok na finančních trzích i mezi evropskými politiky. Vláda s opozicí posléze dohodly předčasné volby; 10. listopadu stanul v čele přechodné vlády ekonom a bývalý guvernér řecké centrální banky Lukas Papadimos.
6. května 2012 - Předčasné volby vyhrála ND jen s malým náskokem před Koalicí radikální levice (Syriza), třetí skončili socialisté. Žádný z lídrů těchto stran nedokázal sestavit vládu.
17. června 2012 - Konaly se další předčasné volby; zvítězila opět ND před stranou Syriza. Tři dny nato jmenoval prezident Karolos Papulias premiérem šéfa ND Samarase.
29. prosince 2014 - Parlament ani napotřetí nedokázal zvolit prezidenta; byly proto vyhlášeny předčasné parlamentní volby.
25. ledna 2015 - Předčasné volby vyhrála opoziční levicová Syriza, jejíž šéf Alexis Tsipras se den nato stal premiérem.
20. února 2015 - Řecko se dohodlo s eurozónou na prodloužení platnosti druhého záchranného programu do 30. června.
4. června 2015 - Řecko oznámilo MMF sloučení červnových splátek - zhruba 1,6 miliardy eur mělo poslat do 30. června.
27. června 2015 - Premiér Tsipras vyhlásil na 5. července referendum o návrzích mezinárodních věřitelů.
29. června 2015 - Zůstaly zavřené řecké banky a aténská burza; stanoven denní limit pro výběr hotovosti z bankomatů (60 eur) s výjimkou penzí, jež si mohou lidé vybrat v plné výši.
30. června 2015 - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur MMF i pro druhý záchranný program; Atény požádaly o prodloužení termínu splátky MMF (rada MMF řekla, že se žádostí bude zabývat) i o prodloužení záchranného programu (odmítnuto). Atény navrhly též dvouletý program financování v hodnotě až 29,1 miliardy eur a restrukturalizace dluhu.
3. července 2015 - Řecký nejvyšší správní soud zamítl stížnost na konání referenda o návrhu mezinárodních věřitelů.
5. července 2015 - Řekové hlasují v referendu o podmínkách mezinárodních věřitelů. Odmítli je.

Autor: ČTK, vaj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!