Řekové odhlasovali. Brusel spojuje výsledek s členstvím země v eurozóně

Řekové odhlasovali. Brusel spojuje výsledek s členstvím země v eurozóně
5. července 2015 • 18:07
V Řecku ráno začalo napjatě očekávané referendum, které může rozhodnout o budoucnosti země a o jejím setrvání v eurozóně. V plebiscitu se má zhruba deset milionů občanů Řecka vyslovit k tomu, zda přijmout, či odmítnout podmínky mezinárodních věřitelů pro poskytnutí další finanční pomoci, kterou tento zadlužený stát nutně potřebuje. Vláda premiéra Alexise Tsiprase lidem opakovaně doporučila, aby návrhu s dalšími úspornými opatřeními řekli 'ne'; opozice naopak obyvatele vyzývá, aby jej přijali.

Hlasovací místnosti se uzavřou v 18:00 SELČ, první oficiální odhady výsledků se očekávají kolem 20:00 SELČ. Řekové jsou ohledně referenda značně rozděleni: poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné v pátek naznačovaly, že počet voličů, kteří se chystají návrhy věřitelů podpořit, je prakticky vyrovnaný s počtem těch, kteří je chtějí odmítnout.

Svůj hlas už odevzdal i šéf levicové vlády Alexis Tsipras, podle něhož je referendum o reformách vítězstvím demokracie. „Je možné ignorovat vůli jedné vlády, vůli lidu ale ignorovat nelze,“ řekl Tsipras novinářům, když odevzdal svůj volební lístek. „Jsem si jist, že otevíráme novou cestu pro všechny evropské národy,“ dodal s tím, že Řekové by měli vyslat zprávu, že chtějí zůstat v Evropě, ale zároveň v ní chtějí žít důstojně.

„Dnes Řekové rozhodují o osudu naší země. Hlasujeme 'ano' pro Řecko, hlasujeme 'ano' pro Evropu,“ uvedl ve volební místnosti opoziční vůdce a bývalý premiér Antonis Samaras.

Prezident Prokopis Pavlopulos dnes zdůraznil, že je zejména zapotřebí, aby země zůstala jednotná. „Bez ohledu na výsledek nás čeká obtížný zítřek, kterým ale musíme projít společně,“ řekl.

Představitelé některých evropských zemí referendum označují za hlasování o setrvání Řecka v eurozóně, která nyní kvůli vývoji v Řecku čelí největší krizi od svého vzniku před 15 lety.

Podle předsedy Evropského parlamentu bude Řecko v případě vítězství tábora odmítajícího podmínky věřitelů muset zavést novou měnu. „Bude mít Řecko po referendu i nadále euro? Právě o tom je tento případ. Jestliže ale řeknou Ne, budou muset po referendu představit novou měnu, protože euro tam jako platební prostředek není k dispozici,“ uvedl Martin Schulz v rozhovoru s německým rozhlasem. „V okamžiku, kdy někdo zavede novou měnu, opouští eurozónu. Právě toto všechno mě naplňuje nadějí, že lidé nebudou hlasovat Ne,“ dodal.

Německý ministr zahraničí pak uvedl, že hlasování Ne v řeckém referendu neusnadní budoucí kompromisy s věřiteli, právě naopak. Frank-Walter Steinmeier nicméně zdůraznil, že Řekové mají právo hlasovat o budoucnosti své země a že Řecko zůstane členem nyní 28členné Evropské unie i v případě, že referendum odmítne úsporná opatření, která navrhují mezinárodní věřitelé. Jak dodal, odchod Řecka z eurozóny by poškodil důvěryhodnost Evropy ve světě.

Řecká vláda ovšem návrhy věřitelů označuje za ponižující. Její ministr financí Janis Varufakis v sobotu obvinil mezinárodní věřitele z terorismu, kterého se podle něj dopouštějí tím, že mezi obyvateli Řecka zasévají strach. Dodal, že je připraven odstoupit, pokud voliči doporučení vlády neuposlechnou.

Varufakis tvrdí, že v případě odmítnutí návrhu budou muset věřitelé Aténám okamžitě poskytnout příznivější podmínky. Podle některých vysokých činitelů eurozóny je však takováto představa naprosto mylná.

K atmosféře strachu přispělo i zavření bank

Napětí v Řecku tento týden vzrostlo poté, co byla vláda nucena uzavřít banky a omezit výběry z bankomatů. Řekové tak hlasují ve vypjaté atmosféře a strachu z budoucnosti, protože omezení pohybu kapitálu je jen završením předchozích pěti let tvrdých škrtů a upadajícího hospodářství, které přineslo i obrovskou nezaměstnanost a sociální problémy.

„Hlasovala jsem 'ne', nikoli 'ano', což je volba, na které trvají naši evropští partneři. Jsem už téměř čtyři roky bez práce a říkala jsem si, že musím být trpělivá… Už mám ale dost nouze a nezaměstnanosti,“ řekla agentuře Reuters třiačtyřicetiletá volička z Atén.

„Jsem nucen hlasovat 'ano', protože chci zůstat v eurozóně a v Evropské unii. Nedokážu si představit, že by bylo Řecko mimo Evropu a nemyslím si, že když řekneme 'ne', tak v Evropě můžeme zůstat. To nemohu riskovat,“ zdůvodnil svou volbu osmačtyřicetiletý Dimitris Danikoglu, který pracuje v rodinném klenotnictví.

Průběh vlastního hlasování byl poměrně klidný, zájem voličů byl však podle odhadů o něco slabší než při lednových volbách, kdy k volebním urnám dorazily dvě třetiny oprávněných voličů. Řekové byli ohledně referenda značně rozděleni: poslední průzkumy veřejného mínění zveřejněné v pátek totiž naznačovaly, že počet voličů odmítajících návrhy věřitelů je zhruba stejný jako počet stoupenců dohody.

Jak má vypadat platný hlasovací lístek?

Tsipras svou neústupností odhalil bezzubost Unie
Alexis Tsipras (40), který je nejmladším premiérem Řecka od roku 1865, je mnohými označován jako nekompetentní a nevyzpytatelný politik. Podle jiných ale může být mistrným taktikem, jehož židli možná nepodrazí ani pozitivní, ani negativní výsledek dnešního referenda. Jako lídr země, kterou převzal před půl rokem těsně před propastí státního bankrotu, dal šéf radikální levice Tsipras v jednání přednost eskalaci před kompromisem či kapitulací.
„Rozhodujeme o své důstojnosti v Evropě,“ prohlašuje Tsipras, podle něhož 'ne' v referendu znamená odmítnutí „ultimát od těch, kteří budou zemi terorizovat“. S mezinárodními věřiteli, s nimiž ale bezúspěšně jedná už pět měsíců, by nyní rád domluvil odpis 30 procent dluhu a dvacetiletý odklad splátek, aby mohla země nastartovat ekonomiku. Zatím šla totiž většina půjček na splácení dluhů a stát se tak stále více zamotával do dluhové spirály. Na druhou stranu ale Řecko neplní sliby, například z privatizace získalo zatím do státní pokladny jen zlomek.
Tsipras si před půl rokem voliče získal kritikou úsporných opatření předchozí vlády, která k nim ale byla donucena Bruselem za dva balíky finanční pomoci (celkem 240 miliard eur). Ty zatím nestačily a země před několika dny skončila v platební neschopnosti. Část voličů si mohl získat Tsipras i nekonvenčním vystupováním, včetně oblečení (dodnes nenosí k obleku kravatu, neměl ji ani loni v září při setkání s papežem Františkem). Když při první oficiální zahraniční cestě ve funkci premiéra dostal od italského předsedy vlády Mattea Renziho kravatu jako dárek, řekl, že si ji vezme až na oslavu úspěšné dohody s věřiteli.
Tsipras šéfuje radikálně levicové straně Syriza od října 2009; předtím byl lídrem její nejsilnější strany Synaspismos. Pod jeho vedením zaznamenala Syriza obrovský vzestup. Hned v prvních volbách po jejím vzniku se členové této tehdy ještě aliance vrátili na podzim 2009 do parlamentu, v němž obsadili 13 křesel (jedno z nich poprvé i Tsipras).
V dalších volbách v roce 2012 už jako strana skončila Syriza druhá, když získala jen o dvě procenta méně než vítězná konzervativní Nová demokracie (ND). Již tehdy se mohl stát Tsipras premiérem, ani jemu se ale vládu nepodařilo sestavit, neboť odmítl koalici s pravicí. Letos v lednu volby vyhrál s neuvěřitelným náskokem 8,5 procentního bodu před ND, avšak dvě křesla mu chyběla pro většinu v parlamentu. Uzavřel tedy koalici s pravicovou stranou Nezávislí Řekové.
Alexis Tsipras se narodil 28. července 1974 v Aténách a vystudoval stavební inženýrství. Už za studií zastával radikálně levicové názory a organizoval protesty proti školským reformám. Než vstoupil do strany Synaspismos, byl členem strany mladých komunistů; v letech 1999 až 2003 byl prvním tajemníkem mládežnické organizace strany Synaspismos - Neolaia Syn.
Do vyšší politiky vstoupil v roce 2006, kdy byl zvolen místním zastupitelem v Aténách. Této funkci dal přednost i před parlamentními volbami v roce 2007, takže poslancem se stal až v roce 2009. Do čela Koalice levicových a ekologických hnutí (Synaspismos, SYN) byl zvolen v únoru 2008 ve 33 letech (už od prosince 2004 byl členem jejího ústředního výboru); stal se tak nejmladším předsedou řecké politické strany vůbec.
Do širšího zahraničního povědomí se Tsipras dostal loni na jaře před volbami do Evropského parlamentu, kde nakonec Syriza získala šest z 21 řeckých křesel. Tsipras byl tehdy kandidátem parlamentní frakce Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL) na předsedu Evropské komise.
Velký fanoušek fotbalového klubu Panathinaikos Atény Tsipras žije s bývalou spolužačkou z univerzity, počítačovou inženýrkou Peristerou Batzianovou, s níž má dva syny - Phoibos-Pavlos (narozen v roce 2010) a Orphéas-Ernésto (narozen v roce 2013), jenž dostal jméno po revolucionáři Ernestovi Che Guevarovi.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!