Rok v Sýrii: Ruský vojenský zásah zkomplikoval situaci

Rok v Sýrii: Ruský vojenský zásah zkomplikoval situaci
21. prosince 2015 • 10:41
Intervence Rusů do Sýrie sice podnítila novou diplomatickou aktivitu, mezi hlavní problematické body jednání ale stále patří osud prezidenta Asada a role Teheránu.

Řadové povstání takzvaného arabského jara se po téměř pěti letech proměnilo ve válečný konflikt celosvětového významu. Dění v Sýrii už ovlivňují nejen hegemoni regionu jako Írán, Saúdská Arábie a Turecko, ale stále více i globální velmoci. Letos občanská válka přerostla do další fáze, když do ní agilně vkročilo Rusko. Výsledek zásahu je ale hodně rozpačitý.

Aktivita Kremlu především vylepšila vyhlídky prezidenta Bašára Asada, jeho šance na politické přežití oslabené předchozími vojenskými neúspěchy zase stouply. Ohrozila tak ale zájmy nevyzpytatelného Turecka, pro které je syrský prezident nepřítelem číslo jedna. K výrazné eskalaci napětí mezi Moskvou a Ankarou pak přispělo listopadové sestřelení ruského letadla, po kterém Kreml na Turky uvalil široké sankce.

Pomoc Teheránu?

Teoreticky by ruská intervence měla přinést užitek Íránu, který v Sýrii svádí jednu z bitev o pozici regionální velmoci číslo jedna se Saúdskou Arábií. Vzhledem ke složitosti situace a vztahů mezi angažovanými zeměmi ale nyní není jisté, zda jsou zájmy Moskvy a Teheránu zcela slučitelné. Pochybnosti o jeho další roli v oblasti vzbudily především nedávné zvěsti o stahování íránských revolučních gard ze syrského bojiště a množící se spekulace, že vše nejde tak hladce, jak si v Kremlu představovali.

„Co se týče pozemní operace, ukazují se výnosy jejich vojenských investic jako omezené a těžko se zlepší,“ konstatoval pro The New York Times expert na Sýrii Noah Bonsey.

Demonstrace síly

Analytici zároveň podotýkají, že Rusko anabází sleduje i jiné cíle, než je pomoc syrským vládním jednotkám. Zbytným užitím vyspělé bojové techniky chce podle nich poskytnout NATO viditelný důkaz o síle své armády. Zároveň však angažmá Moskvy v Sýrii přináší šanci na alespoň malé vylepšení jejích vztahů se Západem poté, co značně ochladly v důsledku dění na Ukrajině. Oba tábory mají v zemi minimálně jeden společný zájem, a to je eliminace Islámského státu. Jeho bojovníci jsou jako teroristé nebezpeční obyvatelům Ruska stejně tak jako občanům zemí Evropské unie.
Mezi zainteresovanými státy nyní očividně panuje i zvýšená snaha dohodnout se na cestě k celkovému urovnání konfliktu, což může souviset s tím, že Moskva ztrácí víru v rychlé vojenské rozuzlení situace.

Významní aktéři se ale nadále nedokážou shodnout na tom nejzákladnějším – osudu prezidenta v Damašku. „Asad nikdy nemůže být součástí dlouhodobého řešení,“ podotkla minulý týden kancléřka Angela Merkelová.
Dalším problematickým bodem je právě role Íránu.

Podle některých zdrojů ho Západ, Izrael a samozřejmě Saúdská Arábie chtějí z ruských plánů vyšachovat. Jisté je, že případná dohoda bude od všech zúčastněných vyžadovat nemalé kompromisy. Nedohlednou šíři problematiky syrské krize poodhaluje už pouhé nastínění čtyř jejích nejzákladnějších aspektů:

Humanitární katastrofa obřích rozměrů

Složitý konflikt způsobil největší humanitární katastrofu naší éry. V okolních zemích bylo zaregistrováno zhruba 4,4 milionu uprchlých Syřanů. Pětinu z nich tvoří děti do jedenácti let. Další strádající utekli z domovů na jiná místa v Sýrii. OSN uvádí, že určitou pomoc v souvislosti s válkou potřebuje 13,5 milionu osob. Mezi priority přímo v zemi patří ošetřování a evakuace zraněných, poskytování přístřeší a dodávky jídla a vody. Ceny základních potravin jdou v Sýrii nahoru a jejich dostupnost stále klesá. Zhruba čtyři miliony lidí jsou přitom na těžce přístupných místech a na 400 tisíc přímo v obležení.

Uprchlický tábor v LibanonuUprchlický tábor v LibanonuAutor: profimedia.cz

Ve špatných podmínkách žijí i ti, kterým se podařilo z rozvaleného státu vycestovat do některé z přilehlých zemí. Obzvlášť vážná je situace v Libanonu, kde uprchlíci tvoří čtvrtinu populace. Syřané ztrácejí naději na návrat, jejich úspory docházejí, nemohou sehnat práci a dostávají se do dluhové pasti. Vyhlídku na úspěšnou poválečnou rekonstrukci Sýrie kalí fakt, že mladá generace přichází o roky vzdělávání. Podle Human Rights Watch jen v Turecku 400 tisíc uprchlických dětí nenavštěvuje školu.

Strašák Islámský stát, s nímž si svět neví rady

V současnosti se na světě těžko najde člověk, který by neznal organizaci, jež svou mediální slávu založila na krutých popravách, mučení, znásilňování a ničení starobylých památek. V tom, jakou moc ve skutečnosti má, však nemají zcela jasno ani přední světové tajné služby.

Jisté je, že IS za sebou nemá zrovna úspěšný rok. Utrpěl územní ztráty, které se nepodařilo vyrovnat ziskem nových teritorií. Celkově se hovoří o zhruba čtvrtinovém úbytku držav, v Iráku podle Washingtonu přišel dokonce o 40 procent dříve ovládané plochy. Není přesně známo, kolik lidí žije pod dozorem militantů, kteří prosazují přísná pravidla. Jejich počet se většinou odhaduje na deset milionů.

Nebezpečí destabilizace regionu

Ostatní státy regionu se od počátku války obávají rozšíření konfliktu. Riziko je umocněno velkým počtem hráčů, kteří do dění v Sýrii nějakým způsobem zasahují. Obzvlášť zranitelný je malý, ale činorodý Libanon. V nábožensky rozdělené zemi se množí aktivity Islámského státu, považované za odvetu za angažmá Hizballáhu v Sýrii. Klidné není ani Jordánsko, král Abdalláh považuje IS za nebývalou hrozbu a apeluje na umírněné muslimy, aby bojovali proti extremismu. Země se aktivně účastní boje proti organizaci.

Libanonu hrozí destabilizaceLibanonu hrozí destabilizaceAutor: profimedia.cz

Situaci pozorně sleduje také Izrael, který má s Damaškem vleklý územní spor o Golanské výšiny. Jeho současná pozice ale není příliš čitelná. Židovský stát v žádném případě nechce, aby za humny posiloval Hizballáh a Írán. Na druhé straně se zřejmě domnívá, že by pro něj ruská intervence mohla být i užitečná, a tak se snaží s Moskvou vycházet. Premiér Benjamin Netanjahu nedávno prvně připustil, že izraelské letectvo , aby zabránilo transferu zbraní do rukou nepřátel.

Role ropy v konfliktu

Sýrie měla před startem revoluce proti Bašáru Asadovi nejslavnější ropná léta za sebou. Těžba suroviny se však i tak v předválečné éře podílela na HDP země z pětiny až čtvrtiny, těsně před vypuknutím konfliktu stát produkoval 380 tisíc barelů denně.

Rafinerie v SýriiRafinerie v SýriiAutor: profimedia.cz

Většina nalezišť se přitom nachází v oblasti ovládané Islámským státem. Vláda v září ztratila poslední velké pole a těží jen deset tisíc barelů. Přichází tak o příjmy, navíc musí hledat náhradní zdroje ropy pro armádní operace. Spojené státy nedávno obvinily Damašek, že surovinu kupuje od islamistů, kteří v Sýrii těží podle odhadů kolem 40 tisíc barelů denně.

Jak Moskva, tak Washington jsou přesvědčeny, že . Dobývání ropy je jedním z hlavních pilířů financování organizace. Odhaduje se, že tak letos získala zhruba půl miliardy dolarů. Ropná pole jsou proto v posledních týdnech cílem intenzivních náletů mezinárodní koalice. Vzhledem k tomu, že v Sýrii aktivně hájí své zájmy světové ropné velmoci, může mít konflikt i širší dopady na tento sektor, ty je však v tuto chvíli obtížné dohlédnout.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!