Rusko opět vznáší nárok na severní pól, jde o rozsáhlé nerostné bohatství

Rusko opět vznáší nárok na severní pól, jde o rozsáhlé nerostné bohatství
4. srpna 2015 • 19:07
Ruský pevninský šelf se táhne od severního pobřeží Ruska až za severní pól, který se tak má stát součástí ruského území. Ve své čerstvé žádosti k OSN to tvrdí Moskva. Svůj nárok opírá o několikaletý výzkum mořského dna.

„Centrální arktické podmořské hřbety, mimo jiné Lomonosovův a Mendělejevův, a mezi nimi ležící pánve, mají kontinentální charakter,“ uvádí Moskva ve své žádosti.

Ve hře přitom není málo. Rusko žádá o území o rozloze 1,2 milionu kilometrů, tedy oblast o velikosti Německa, Francie a Velké Británie dohromady. Na něm se podle odhadů nachází 594 ropných polí, 159 polí zemního plynu, dvě významná naleziště niklů a přes 350 ložisek zlata, uvádí norský web BarentsObserver. Jen snadno vytěžitelné zdroje paliv se odhadují na 258 miliard tun ekvivalentu měrného paliva, což odpovídá 60 procentům nynějších ruských zásob.

Tři zájemci o pól

Rusko nárok na severní pól poprvé vzneslo už v roce 2001. Komise OSN pro hranice kontinentálních šelfů ale následující rok oznámila, že pro rozhodnutí o ruském požadavku je třeba uskutečnit další výzkum, a žádost odložila.

Územní nároky na severní pólÚzemní nároky na severní pólAutor: čtk

Nárok na území v Arktidě během následujících let vznesly i Norsko a Kanada. Jako poslední se svou žádostí loni přihlásila Kodaň, která si stejně jako Moskva a Ottawa činí nárok i na severní točnu. OSN zatím v roce 2009 rozhodla pouze případ Norska, které ale neprojevilo zájem o pól.

Běh na dlouhou trať

Komise OSN, složená z 21 odborníků na geologii, geofyziku či hydrografii, již přijetí upravené ruské žádosti potvrdila s tím, že ji již „předběžně zařadila na program jednání nejbližší pravidelné schůze“.

Podle expertů je ale pravděpodobné, že žádost opět odloží kvůli potřebě dalšího vědeckého zkoumání. „Než bude o držbě severního pólu rozhodnuto, tak ještě uplyne moře času,“ předpověděl před několika měsíci politický geograf Michael Romancov. Jakékoli rozhodnutí komise totiž následně musí potvrdit nejméně dvě třetiny ze 157 signatářů Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS).

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!