Rusko oplácí alianci stejnou kartou. Upraví vojenskou doktrínu | E15.cz

Rusko oplácí alianci stejnou kartou. Upraví vojenskou doktrínu

Rusko oplácí alianci stejnou kartou. Upraví vojenskou doktrínu
Vojenská přehlídka v Moskvě v roce 2009
• 
ZDROJ: CC BY-ND 2.0: Pavel Kazachkov via Flickr
2. září 2014 • 11:00
Rusko upraví svou vojenskou doktrínu tak, aby reagovala na přiblížení Severoatlantické aliance k ruským hranicím a na situaci v Evropě a na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti zástupce tajemníka kremelské bezpečnostní rady Michail Popov.

„Nepochybuji, že přiblížení vojenské infrastruktury členských zemí NATO k hranicím naší země, a to i cestou rozšíření paktu, si uchová své místo jako jedna z vnějších vojenských hrozeb pro Ruskou federaci,“ řekl Popov.

Zjevná je podle něj i snaha USA a dalších členských zemí aliance zvyšovat „strategický útočný potenciál“, a to zejména vytvořením globálního systému protiraketové obrany, přijetím nových koncepcí užití vojsk a vývojem zásadně nových zbraní, včetně hyperzvukových raket, schopných dosahovat mnohanásobků rychlosti zvuku.

Barevné revoluce

Nové vojenské hrozby se podle představitele Kremlu projevily v událostech „arabského jara“, při konfliktu v Sýrii a také na Ukrajině. Tu Popov označil za „další etapu politiky 'barevných revolucí'“.

Termín „barevné revoluce“ používají ruští představitelé pro označení aktivit prodemokratických hnutí v Gruzii, Kyrgyzstánu nebo na Ukrajině, kde série demonstrací letos v únoru vedly k pádu prorusky zaměřeného prezidenta Viktora Janukovyče a k nástupu prozápadně orientované vlády.

Speciální jednotka NATO

NATO by mělo na summitu ve Walesu tento týden rozhodnout o zřízení několikatisícové vojenské síly, která bude schopna rychle reagovat na ohrožení členské země NATO.

Zřízení takového předsunutého oddílu by znamenalo „viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba“, řekl v pondělí generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Mělo by podle něj jít o odpověď na agresivní ruské kroky na Ukrajině, které budí obavy především pobaltských zemí NATO, ale i Polska z dalšího postupu Moskvy. “(…) musíme se postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka,“ prohlásil Rasmussen.

Ruská doktrína považuje za hrozbu rozšiřování NATO
-
podepsal bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv 5. února 2010. Dokument nahradil vojenskou doktrínu z roku 2000.
- Za jedny z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska označuje doktrína rozšiřování Severoatlantické aliance k hranicím Ruska a budování strategické protiraketové obrany (Rusko odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít, kterých se ale americký prezident Barack Obama nakonec zřekl).
- Za další vnější hrozby pro Rusko doktrína například uvádí:
* použití vojenské síly a rozšiřování vojenských kontingentů cizích států (skupin států) na územích států, které mají společnou hranici s Ruskou federací a jejími spojenci;
* územní nároky vůči Ruské federaci a jejím spojencům;
* zasahování do jejich vnitřních záležitostí;
* rozmisťování zbraní hromadného ničení;
* zvýšení počtu států disponujících jadernými zbraněmi;
* porušování mezinárodních dohod v oblasti zbrojení;
* rozšiřování mezinárodního terorismu.
- Dokument také počítá s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první: „Ruská federace si vyhrazuje právo použít jaderné zbraně jako odvetu za použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti ní a (nebo) jejím spojencům, jakož i v případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, jestliže je ohrožena samotná existence státu. O použití jaderných zbraní rozhoduje prezident Ruské federace.“
- Dokument vyzývá k posílení systému kolektivní bezpečnosti v rámci Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje Rusko, Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a která vznikla jako pokus o obdobu NATO v postsovětském prostoru. „Ruská federace považuje ozbrojený útok na členský stát ODKB za agresi proti všem členským státům ODKB a podnikne v takovém případě opatření v souladu se Smlouvou o kolektivní bezpečnosti,“ uvádí se v dokumentu.
- Rusko podle doktríny považuje ozbrojený útok na účastnický stát Spolkového státu (Bělorusko - poznámka ČTK) nebo jakékoli akce proti němu s použitím vojenské síly za akt agrese proti Spolkovému státu a podle doktríny Rusko v takovém případě podnikne odvetná opatření.
- Současně doktrína hovoří o rozvoji vztahů ve sféře mezinárodní bezpečnosti s dalšími mezistátními organizacemi, kde zmiňuje Evropskou unii i NATO.
- Jaderné zbraně doktrína označuje za „důležitý faktor odvrácení vzniku jaderných válečných konfliktů a válečných konfliktů s použitím konvenčních zbraní“.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!