Rusové se přou o podobu důchodové reformy | E15.cz

Rusové se přou o podobu důchodové reformy

Rusové se přou o podobu důchodové reformy
Důchodci v Rusku
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Pavla Palaščáková

Ruský prezident Vladimir Putin má dilema. Před volbami slíbil větší sociální výdaje, zároveň ale potřebuje provést penzijní reformu. Současný vládní návrh dává přednost momentální spokojenosti penzistů před dlouhodobými cíli. Putin za to sklízí odsudky odborníků.

Ruský prezident Vladimir Putin má dilema. Před volbami slíbil větší sociální výdaje, zároveň ale potřebuje provést penzijní reformu. Současný vládní návrh dává přednost momentální spokojenosti penzistů před dlouhodobými cíli. Putin za to sklízí odsudky odborníků.

Důchodový systém už nyní spolyká čtvrtinu státního rozpočtu a situace se bude dále zhoršovat kvůli stárnutí populace. Prezident proto považuje jeho reformu za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů. Diskuze o podobě úpravy ale záměr měsíce brzdily, až nedávno předložil kabinet Dmitrije Medveděva nástin strategie, která sice ulehčí rozpočtu, jeho odpůrci ji ale označují za časovanou bombu. Počítá totiž se snížením příspěvku, který si Rusové posílají na spoření, ve prospěch odvodů státu na výplatu současných penzí. „Je to kapsářství na příští generaci,“ varoval už dříve ministr financí Anton Siluanov.

Ministerstvo práce ale argumentuje tím, že systém povinných úspor je nespravedlivý a nesmyslný, protože si fondy nevydělají ani na inflaci. Zřejmě však jde hlavně o to, že by Putin v případě přijetí změn nemusel učinit nepopulární krok a zvedat důchodový věk. Ruští muži mají právo na penzi v šedesáti a ženy v pětapadesáti letech. Mezinárodní měnový fond přitom doporučil Moskvě, aby do roku 2030 oddálila u obou pohlaví odchod do důchodu na 63 a do roku 2050 na 65 let.

Současný systém zavedl sám Putin v začátcích prezidentské kariéry. V roce 2002 bylo schváleno, že šest procentních bodů z 22 procent ze mzdy, jež zaměstnavatelé odvádějí za pracovníky na důchodové pojištění, poplyne do správcovských firem. Většinou jde o státní banku VEB, Rusové si ale mohou vybrat i soukromé společnosti. Nyní by ale na úspory měly jít pouze dva procentní body. Definitivní rozhodnutí ale nepadlo, konečná verze změn by měla být známa počátkem příštího roku.

Čtěte také:

Medveděv navrhuje reformu. Rusko prý potřebuje demokracii a ne chaos

Rusko chystá největší privatizaci od 90. let. Chce 60 miliard dolarů

Návrh je noční můrou pro soukromé penzijní fondy, jež se začaly v Rusku výrazněji rozvíjet až nedávno. „To, co se děje, se blíží katastrofě,“ řekl Reuters šéf penzijní divize Raiffeisen Bank v Moskvě Alexander Lorenz.

Tvrdí, že se společnosti meziročně zvýšil objem financí ve správě o padesát procent, další instituce zmiňují také velké nárůsty. Analytici v souvislosti s tím varují, že opatření omezí tyto klíčové prostředky pro investice na finančních trzích, a Rusko tak bude více závislé na zahraničním kapitálu. „V tomto kontextu je diskuze o Moskvě jako mezinárodním finančním centru směšná,“ dodal Lorenz.

Síla penzistů

Ruské ministerstvo práce předpokládá, že do roku 2020 bude v zemi přes 42 milionů důchodců a někdy po roce 2025 jejich počet překročí množství pracujících. Už v současnosti tvoří 40 procent elektorátu, jsou tedy výraznou politickou silou. Prezident Vladimir Putin jim před prosincovými volbami do Státní dumy slíbil až desetiprocentní nárůst penzí. Důchody, které nyní dosahují průměrné výše 9700 rublů, výrazně vzrostly už během jeho dřívějšího prezidentování.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!