Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin

Severnímu Irsku se z EU nechce. Připojení k republice připouští i Dublin
30. července 2016 • 06:35
Nejen představitelé Skotska, ale i politici v Ulsteru hledají cestu ze složité situace, kterou regionu přineslo referendum o vystoupení Británie z Evropské unie. V Severním Irsku hlasovalo pro setrvání v osmadvacítce 56 procent voličů a lidé z obou částí zeleného ostrova se nechtějí smířit s vidinou hraničních kontrol. Sever se navíc bojí ekonomických dopadů brexitu. Padají zmínky o možném sjednocení Irska.

Irové míní, že „skutečná“ hranice na jejich území by ztížila sousedské vztahy, privátní i obchodní. „Jak pro sever, tak pro jih by bylo nepřijatelné, kdyby mezi městy Dundalk a Derry procházela hranice Evropské unie,“ uvedl irský premiér Enda Kenny.

Vůli zachovat svobodu pohybu na schůzce s ním vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová. Oba připustili, že bude třeba najít „kreativní“ řešení pasových kontrol.

Vicepremiér Ulsteru Martin McGuinness z nacionalistické strany Sinn Féin ale nedoufá, že by se po brexitu přes linii mohlo volně cestovat. Podotkl, že „rasisté v UKIP (Straně nezávislosti Spojeného království) a potrhlé pravicové křídlo toryů“ získali hlasy pro odchod z EU především slibem o omezení imigrace. Toho podle něj bude možné těžko dosáhnout bez přísné kontroly hranic.

Novou britskou premiérku Mayovou čekají nelehké úkoly

Premiér Kenny nedávno uvedl, že by výsledek britského hlasování mohl vyvolat referendum o sjednocení ostrova aktivací doložky mírové dohody z roku 1998.

„Pokud bude jasný důkaz, že si většina lidí přeje opustit Spojené království a připojit se k republice, mělo by se to ošetřit. Pro někoho to může být fantazírování, ale kdoví co se může stát za deset dvacet let?“ řekl zástupce Dublinu. Jeho slova uvítala Sinn Féin, která k hlasování o sjednocení vyzvala bezprostředně po referendu. Naproti tomu předsedkyně vlády v Belfastu Arlene Fosterová z probritské Demokratické unionistické strany považuje podobné debaty za neužitečné.

Sinn Féin zároveň varuje, že hospodářské důsledky brexitu budou pro Ulster velmi nepříznivé. McGuinness
odhadl, že region by mohl v příští dekádě přijít o sedm až osm miliard liber. Hovoří mimo jiné o ztrátě zahraničních investorů a prostředků z unijních fondů.

Neúprosná demografie
Průzkumy v posledních letech ukazovaly, že většina (kolem 60 procent) obyvatel Severního Irska si přeje setrvání ve Spojeném království. Brexit však může s čísly pohnout. Zastánci odluky od monarchie a připojení k republice navíc vědí, že čas je na jejich straně. Zatímco v minulosti převládali v populaci regionu protestanti, nyní jsou síly téměř vyrovnané a v příští generaci už budou mít katolíci podle všeho většinu.

Region je čistým příjemcem peněz z Bruselu. Na léta 2014 až 2020 byla naplánována distribuce 3,5 miliardy eur.
Pesimističtí jsou i experti. Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC) odhaduje, že ekonomika království půjde příští rok nahoru o 0,6 procenta. Severní Irsko na tom podle ní bude z celé země nejhůře, předpovídá mu růst o 0,2 procenta.

Brexit otevírá staré rány

Ostrovní dění po referendu o vystoupení z EU opět vyvolává u některých severoirských obyvatel pocit podřízenosti Londýnu a do centra politických debat se opět dostávají otázky identity a nacionalismu. „Severní Irsko zoufale potřebovalo generaci relativní politické nudy, kdy by předmětem stranického boje byly obyčejné záležitosti jako zdanění a zdravotnictví místo nezodpověditelné otázky národní identity.

Brexit to znemožnil,“ uvedl pro list The Guardian irský novinář a spisovatel Fintan O’Toole. Část místních má pocit, že je Londýn proti jejich vůli vyvádí z EU. Jejich zlost by mohla padnout i na krajany. Přestože se jednoznačně nedá říci, že nacionalisté hlasovali pro setrvání v osmadvacítce a loajalisté za odchod, do jisté míry to platí. Brexit zvítězil jen v loajalistických baštách.

Pokud se zase vztyčí hranice, vrátí se i mentalita my versus oni

Případné obnovení kontrol na hranicích by mohlo přispět k návratu atmosféry z doby konfliktu. „Pokud se zase vztyčí hranice, vrátí se i mentalita my versus oni,“ uvedl expert na moderní britskou historii Peter Moloney. Odborníci také podotýkají, že mírová dohoda z roku 1998 vycházela z toho, že Irsko a Británie jsou členy EU, která během složité éry úspěšně sloužila jako diplomatická platforma a mediátor.

Unijní zdroje navíc přispívají ke snižování napětí mezi komunitami speciálním programem míru a usmíření. Za uplynulé dvě dekády na politickou a sociální stabilizaci Ulsteru osmadvacítka vynaložila 1,3 miliardy eur. Nejnovější várka peněz by měla jít například na vytváření příležitostí pro mladé, u nichž především hrozí asociální chování včetně radikalizace.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!