Skončil summit G20. Zásadní otázky nevyřešil, přinesl válku v ulicích | E15.cz

Skončil summit G20. Zásadní otázky nevyřešil, přinesl válku v ulicích

10. července 2017 • 06:39
Igor Záruba

Vrcholná schůzka neskončila pronikavým výsledkem, ale ani fiaskem. Dolehl však na ni stín v podobě pouličního řádění.

Pouhých pár desítek metrů dělilo dobře obšancované hamburské Veletržní a kongresové centrum, místo pracovní části vrcholné schůzky G20, od randálu, který propukl v hanzovním městě kvůli příjezdu světové ekonomické elity.

Tři dny a tři noci se Hamburk zmítal v křeči způsobené koktejlem politického radikalismu, prosté touhy ničit a snahy policejních jednotek z celého Německa dostat protesty pod kontrolu. Bilance k nedělnímu ránu? 144 zatčených, stejný počet lidí v cele předběžného zadržení. Více než 200 výjezdů hasičů, přes 130 zákroků záchranek.

Hodně přes 200 zraněných policistů. O zničených budovách a autech se bude mluvit ještě dlouho. Na to, co se v Hamburku dohodlo, by se mohlo záhy zapomenout – pokud nebudou následovat reálné činy. Jaký tedy byl summit G20 v Hamburku?

Trump vyslal jasný vzkaz Putinovi: Než se vyřeší Sýrie a Ukrajina, protiruské sankce nezmizí

Státy G20 se sešikovaly proti USA. Tento stav odráží závěrečné usnesení, jehož je Washington součástí, ale tak nějak „jednou nohou“. Dokument připouští pro USA specifickou roli, což se dosud v historii schůzek G20 nikdy nestalo. I to je úspěch, připomínají pozorovatelé, USA také mohly zůstat zcela mimo.

Nejlépe je to patrné v oblasti změn klimatu. „Bereme na vědomí, že Amerika odchází z pařížské dohody,“ stojí v textu. Následuje ujištění, že pomyslná G19 naproti tomu udělá spolu s OSN vše pro to, aby pařížské cíle snižování emisí skleníkových plynů naplnila.

Na přání Washingtonu je nicméně ukotvena formulace, že Amerika pomůže zbytku světa s čistším a efektivnějším využíváním fosilních paliv, navzdory sporné těžbě břidlicového plynu. Diplomaté se shodují, že jde o výsledek nátlaku Francie, Indie a Jižní Koreje.

Evropa chce plnit klimatickou dohodu bez ohledu na Trumpa. O nové smlouvě prý jednat nehodlá

Obavy, že summit rozpoutá novou obchodní válku, se nepotvrdily. Strašákem byla především vysoká cla při obchodní výměně s třetími stranami. Čili EU vs. Amerika, EU a USA vs. Čína… Nyní to vypadá, že se osten hlavní hrozby povedlo ulomit.

Do listopadu mají být na stole konkrétní opatření, jak světový obchod uvolnit a zrychlit, počítá se se zapojením OECD. „Je nutné bojovat všemi silami proti protekcionismu,“ píše se v komuniké. V překladu by to mohlo znamenat vyhlášení války Trumpovi, který je zosobněním americké ochranářské politiky.

Aby si to přece jen někdo takto nevykládal, byla připojena kompromisní formulace, že „i americký prezident má právo na opodstatněné kroky“. Zůstává otázka, co bude krok a co protikrok.

Putin ujišťuje hlavy světových ekonomik: Moskva se do amerických voleb nemíchala

Diskuze o uprchlické krizi, která stála v popředí evropských zájmů, skončila bez výraznějšího výsledku. Zůstalo u závazku postupovat jednotně proti pašerákům a překupníkům s běženci, o nichž se nově ví, že z naprosté většiny nepřicházejí za vidinou ekonomické jistoty, nýbrž prchají před domácím zlem.

Nepovedlo se však vtáhnout do řešení OSN, aby byly přijaty globální sankce proti kšeftařům s lidským neštěstím. Tresty narazily na odpor Ruska a Číny. Dílčím plusem je v této souvislosti úmluva na příměří v Sýrii, která vzešla formálně ze schůzky Putina s Trumpem, avšak předjednána byla v Jordánsku.

Klid zbraní platí od neděle, nejistotou je, jak dlouho vydrží. Bezpečná vnější hranice EU, třebaže za cenu miliardových výdajů, zůstává chimérou. Byť je jasné, že by stála pořád méně než asimilace cizinců ze severní Afriky a Blízkého východu. Zcela otevřený zůstává problém Ukrajiny po ruské anexi Krymu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!