Slováci rozhodnou, zda chtějí znovu jednobarevnou vládu

Vítěz slovenských voleb, které se uskuteční první březnovou sobotu, je jasný. Vládní Smer si před nejbližším konkurentem drží přinejmenším dvacetiprocentní náskok. To mu však ani zdaleka neskýtá jistotu pokračování jednobarevné vlády. V médiích se tak hojně probírají varianty možných koalic. Premiér Robert Fico dokonce připouští, že by sociální demokracie mohla podobně jako v roce 2010 skončit v opozici i přes volební vítězství.

 O nadcházejícím triumfu vládního Směru premiéra Roberta Fica nikdo nepochybuje. Může se však opakovat scénář z roku 2010, kdy volební vítězství Směru nestačilo na sestavení vlády a strana skončila v opozici.
24.2.2016 7:37   |  

K nejistotě ohledně povolebního rozložení sil přispívají nejednoznačné průzkumy. Agentura Polis nyní Směru připisuje podporu více než 38 procent voličů, oproti lednu jde o 2,5procentní úbytek. Podobný pohyb dolů zaznamenala za poslední měsíc i agentura MVK, která však vládní partaji předvídá zisk jen 32,5 procenta.

Experti však upozorňují, že při minulých volbách byla realita pro stranu lepší, než napovídalo měření nálad. Vše podle nich zůstane nejisté až do dne voleb i vzhledem k tomu, že ještě velká skupina voličů váhá, zda vůbec a jak hlasovat.
Smer podle politologů doplácí na to, že příliš vsadil na celoevropská témata uprchlické krize a obav z terorismu, která Slováky znepokojují, ale jsou jim přece jen vzdálená. Krátce před volbami stranu dohnaly čistě domácí problémy.

Kromě aféry kolem sítě rehabilitačních klinik údajně zvýhodněných státní pojišťovnou straně ublížila stávka učitelů a výpovědi stovek zdravotních sester. S působením sociální demokracie v těchto rezortech nejsou spokojeni ani její voliči.
„Stranu poškodil přístup k řešení těchto společenských problémů, který byl až arogantní,“ podotýká politický analytik Grigorij Mesežnikov.

Na programu nesejde
Průzkumy naznačují, že kvalitní volební program se stal zbytnou záležitostí. Podle studie Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) předložila nejlepší plán hospodářské činnosti Svoboda a Solidarita (SaS), která zápasí o udržení v parlamentu. Její program dostal 8,5 bodu z deseti. Naproti tomu nepochybný vítěz Smer si vysloužil jen otazníky, jelikož v době vzniku studie nabízel jen pár stručně formulovaných priorit. Stejně dopadl u Health Policy Institute (HPI) v nyní hojně propíraném zdravotnictví. I zde nejvíc bodovala SaS a také Most-Híd. Sociální demokracie programovou absenci hasila až uplynulý víkend. Do voleb jde se sliby zvýšit minimální mzdu na 500 eur, vytvořit sto tisíc pracovních míst, snížit nezaměstnanost pod deset procent, udržet stabilní ceny a odstranit regionální rozdíly.
Ústřední agitační téma si však ponechala. „Pokud bude Evropská unie v ohrožení, pokud budeme zavaleni migranty, pokud budou rizika teroristických útoků, tak vše ostatní, ekonomika, sociální věci jednoduše nebude možné realizovat,“ tvrdí šéf volební kampaně partaje Marek Maďarič.

Podobný názor má i jeho kolega Ján Baránek. „Propad mohl být hlubší, kdyby opozice lépe využila situace, ale nikdo šikovný a výrazný se nenašel,“ zdůraznil. Michal Horský upozorňuje i na to, že Smer nezvládl stupňování agitace. „Jeho kampaň vrcholila někdy začátkem prosince,“ podotkl.

Na stole je tak množství povolebních scénářů od jednobarevné vlády přes dvojkoalice a trojkoalice až po pestrý slepenec nynějších opozičních stran. Patrně nejdiskutovanější je partnerství Směru se Slovenskou národní stranou (SNS), k níž se zřejmě přesunula část voličů nejsilnějšího uskupení.

Z průzkumu veřejného mínění vyplynulo, že tato možnost je nejschůdnější pro nejvíce oslovených. Odborníci ale nezavrhují ani eventualitu aliance Fica s Mostem-Híd a Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH).

Roztříštěná a nepřesvědčivá opozice

Slovenské nevládní strany nedokázaly uplynulých čtyř let využít k tomu, aby se staly Směru vážnější výzvou. Místo sjednocování a vytváření strategie proti silnému rivalovi provázely opozici po celé období rozklad a chaos.
Někteří experti se přesto domnívají, že by se nerozhodnutí voliči mohli přiklonit spíše k pravici.

Strany tak hovoří o přežívající naději na vládu, jež by odřízla sociální demokracii od moci. Realita je však nutí zvažovat i otázku, zda s ní v případě nabídky uzavřít spojenectví. Jako opoziční strana číslo jedna jde do voleb Síť Radoslava Procházky. Někdejší člen KDH ji založil po solidním výkonu v minulých prezidentských volbách.

V průzkumech se pohybuje kolem deseti až patnácti procent, podle politologů však má právě tato strana největší šanci na přísun hlasů od váhajících Slováků.

Opoziční stranou číslo jedna se během posledních čtyř let stala Síť. Straně Radoslava Procházky věští průzkumy zisk do patnácti procent.

„Síti bych tipoval zisk kolem patnácti, možná i více procent,“ odhaduje Grigorij Mesežnikov. Poměrně dobře si vede i Most-Híd, který by si mohl oproti minulému klání polepšit.

Partaj doufá v dvojciferný zisk. KDH, Obyčejným lidem a SaS průzkumy vesměs předpovídají propad. Tragicky je na tom někdejší hlavní pravicová strana Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS), jejíž preference jsou hluboko pod pětiprocentním prahem.

Procházka v lednu překvapivě připustil, že nezavrhuje možnost spolupráce se Směrem, a jmenoval konkrétní podmínky. Později však tento výrok dementoval.

Koaliční potenciál uskupení Most-Híd vedeného Bélou Bugárem je podle pozorovatelů obrovský.

„Říkáme definitivní ne Směru. Nenalézáme nejmenší důvod věřit tomu, že by s nimi šlo dosáhnout klíčových věcí,“ řekl nedávno. Za priority považuje hmotnou zodpovědnost politiků a vyloučení takzvaných schránkových firem z veřejného sektoru. Lídr Sítě by se rád viděl jako hlavní aktér při sestavování vlády.

Ani Most-Híd se nevzdává naděje na kabinet bez Směru. „Naším cílem je vznik stabilní pravicové vlády.
Poslední průzkumy ukazují, že je to reálné,“ uvádí strana. Zády se k sociální demokracii prozatím staví i KDH. „Na vyřešení vážných problémů Slovenska potřebujeme Smer vystřídat, ne doplnit,“ podotkl šéf hnutí Ján Figeľ.

Jednání o koalici dosavadních opozičních stran by ale bylo svízelné. Například kvůli tomu, že by případná koalice dost možná potřebovala i mandáty SNS.

Je však těžké si představit nacionalisty po boku Mostu-Híd hájícího maďarské zájmy. „V křesťanskodemokratické části spektra je hned několik subjektů, jejichž lídři bojují o hlasy, a to spíše mezi sebou. Možná by dali dohromady 78 nebo 79 křesel, ale byla by to karikatura vlády,“ uzavírá Ján Baránek.

Anketa E15 mezi politickými analytiky: Jak odhadujete povolební vývoj?
Michal Horský (politolog)

(politolog) Zatím se politologové mimořádně shodují s přáními z průzkumů veřejného mínění, v nichž se občané vyjadřují pro dvojkoalici, až poté vládu jedné strany, jen malé procento si přeje opoziční vládu. Na prvním místě jde o dvojkoalici Směru a SNS a na druhém Směru a Mostu-Híd.

Ján Baránek (agentura Polis)

(agentura Polis) Podle mne je stále ve hře jednobarevná vláda.
Pokud by došlo na koalici, je pravděpodobné partnerství Směru s Mostem-Híd anebo Směru se SNS. Nacionalisté po tom ale příliš netouží, protože mají velmi špatnou zkušenost z minula, kdy po vládě se sociální demokracií ztratili hlasy. Mám ale interní informace, že zákulisně o koalici velmi stojí a jedná lídr Mostu Béla Bugár, i když to samozřejmě nepřizná.

Grigorij Mesežnikov (Institut pro veřejné otázky)

(Institut pro veřejné otázky) Jednobarevná vláda je podle mne téměř vyloučená. Smer by musel získat zpět ztracené hlasy a zároveň by muselo propadnout dost hlasů pro strany, které se do parlamentu nedostanou. Vidím dva nejreálnější scénáře – koalice Směru a SNS, jelikož k sobě přirozeně inklinují. Druhá, méně pravděpodobná možnost je středopravá vláda – koalice pěti stran s těsnou většinou. Musel by ale pokračovat trend poklesu Směru a voliči menších stran, které se pohybují kolem dvou procent, by museli nakonec odevzdat hlas ve prospěch těch, které se do parlamentu dostanou.


Čtěte také:

Fico v kampani přecenil téma migrace, preference Směru oslabují

Evropská levice hrozí vyloučením Ficova Smeru, kvůli žalobě na kvóty

Autor: Karolína Flaszová

Komentáře

Čtěte také

Ropa se na Moravě může zase těžit. Cena se pohybuje u 50 dolarů za barel

Ropa se na Moravě může zase těžit. Cena se pohybuje u 50 dolarů za barel

Už od ledna cena ropy vytrvale roste. Včera po půlroce opět prolomila hranici padesáti dolarů za barel. Pro řadu těžařů je to hranice, při které mohou měnit své plány. Až dosud… více

Komerční prezentace
Mobilní web