Slovenskou politiku mění „internetová“ strana
Sázka na nové tváře v politice, které mají pověst odborníků, stranická komunikace přes internet a požadavek referenda k omezení poslanecké imunity či zrušení koncesionářských poplatků. To jsou faktory, jež ze slovenské Svobody a Solidarity (SaS) dělají ve střední Evropě stranu nového typu. Vede ji ekonom a spoluautor rovné daně na Slovensku Richard Sulík. Ten radil také české ODS.
„Internetová“ strana, která vznikla teprve před rokem, sice registruje pouze dvě stě členů, ale na Facebooku má více než dvacet tisíc fanoušků. Podle posledních průzkumů ji podporuje téměř deset procent voličů. O Sulíkovi se začalo mluvit jako o novém možném lídrovi pravice, který by mohl vystřídat Mikuláše Dzurindu a postavit se jako hlavní soupeř levicovému premiérovi Robertu Ficovi. Sulík sám však takové úvahy považuje za předčasné: „Tak rychle to nejde. Naším cílem je dostat se do parlamentu, dál náš osud neřešíme.“
Nástup Sulíkovy SaS v něčem připomíná vzestup české strany TOP 09. A Sulík také považuje Schwarzenbergovu stranu za svého nejbližšího partnera na české politické scéně. Zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek bere Sulíkova slova jako kompliment a komunikaci s ním vítá, i když TOP 09 je konzervativní stranou, zatímco SaS liberální. Žádnou překážku nevidí Kalousek ani v tom, že Sulík radil Vlastimilu Tlustému z ODS, s nímž se jako ministr financí před časem střetl o koncepci české daňové reformy. „Neberu to jako střet se Sulíkem,“ řekl Kalousek deníku E15.
Sulíkův požadavek referenda, jehož dalším bodem je například prosazení voleb přes internet, už písemně podpořilo více než čtyři sta tisíc lidí, a prezident ho tudíž vyhlásit musí. Sulík prosazoval, aby se hlasování konalo v den voleb. Dosavadní referenda na Slovensku totiž ztroskotávala na nedostatečné aktivitě voličů, protože podmínkou je minimálně padesátiprocentní účast. A konání referenda v době, kdy jdou lidé tak jako tak hlasovat, by navíc zřejmě posílilo volební zisk SaS.
Šéf strany proto žádal prezidenta Ivana Gašparoviče, aby sdělil, zda se hodlá před vyhlášením referenda ještě obrátit s jeho posouzením na ústavní soud. Pokud by tak neučinil, referendum by se mohlo konat současně s červnovými parlamentními volbami, ale jestliže by se na ústavní soud obrátil, lidové hlasování by se uskutečnilo až v srpnu.
To by ovšem znamenalo jeho prakticky jistý krach. Gašparovič, který podle všeho jedná v souladu se zájmy vládní strany Smer Roberta Fica, však svůj další postup odmítl upřesnit, a tak se Sulík rozhodl neriskovat a žádost o vyhlášení referenda ještě odložil. Stále tedy žije šance, že by se mohlo uskutečnit v den podzimních komunálních voleb.
O čem mají rozhodnout voliči
» zrušení koncesionářských poplatků (je to jen další nesystémová daň)
» omezení poslanecké imunity
» snížení počtu poslanců ze 150 na 100
» stanovení maximální ceny vládních limuzín
» možnost volby poslanců přes internet
» změna v tiskovém zákoně – veřejní činitelé by neměli nárok na odpověď
Bratislava
Od našeho zpravodaje







Copyright © 2007-2012 Mladá fronta a.s. Technické dotazy směřujte