Španělská politika kráčí do neznáma, v sázce je hodně, tvrdí agentura AP | E15.cz

Španělská politika kráčí do neznáma, v sázce je hodně, tvrdí agentura AP

ČTK

Katalánský premiér Carles Puigdemont i přes odmítavý postoj Madridu říká, že výsledek nedělního referenda opravňuje regionální parlament k vyhlášení nezávislosti. Takový krok by však nejspíš byl jen symbolický, neboť na opravdovou transformaci nemá region prostředky. Možnosti postupu centrální vlády na druhé straně jsou radikální a bezprecedentní. Ideální by byl dialog, ten je však za současných okolností velmi vzdálený.

Puigdemont chce katalánskému parlamentu, ve kterém mají většinu separatisté, předložit návrh o jednostranném vyhlášení samostatnosti co nejdříve, schůze zákonodárců se přitom očekává do konce týdne. Původně katalánské úřady tvrdily, že nezávislost vyhlásí do 48 hodin od zveřejnění výsledků referenda.

V něm se podle katalánské vlády 90 procent hlasujících vyslovilo pro odtržení od Španělska. Volební účast však nepřesáhla 50 procent a jak podotýká deník The New York Times, "výsledky nebylo možno nezávisle ověřit, nehledě na to, že konání referenda zakázal ústavní soud".

Pokud by Katalánsko opravdu nezávislost vyhlásilo, nejspíše by se pouze odstranily španělské vlajky z budov úřadů. Region "nemá bezpečnostní síly, které by zvládly střežit hranice, a oblasti jako daně, diplomacii, obranu, námořní či leteckou dopravu má v rukou centrální vláda".

Komentář Tomáše Stingla: Katalánsko a požehnání obuškem

Madrid má v tuto chvíli dvě možnosti. Tou první, jejíž realizací už centrální vláda pohrozila, je částečně nebo úplně pozastavit autonomii Katalánska, což umožňuje článek 155 španělské ústavy pro případy, že kterákoli z autonomních oblastí nedodrží své ústavní povinnosti či ohrozí "obecné zájmy Španělska".

"Extrémnější alternativou by bylo vyhlášení stavu obležení za scénáře, který by vláda považovala za ohrožení španělské svrchovanosti. Vyhlášení nezávislosti by takové ohrožení mohlo představovat a vládě by to umožnilo pozastavení platnosti občanských práv a nastolení stanného práva," vysvětluje agentura AP. Takový krok by musela schválit dolní komora parlamentu, ve které nemá premiér Mariano Rajoy většinovou podporu.

Komentář Tomáše Prouzy: Obušky proti demokracii

Navázání dialogu mezi Barcelonou a Madridem je v tuto chvíli velmi nepravděpodobné. "Obě strany tvrdí, že jsou připraveny jednat a zároveň předkládají podmínky, které jsou pro tu druhou nepřijatelné," napsala AP.

Podle serveru Politico Madrid v otázce odtržení Katalánska hraje o hodně. V regionu zabírajícím 6,3 procenta španělského území sídlí 16 procent obyvatel Španělska a pochází z něj 20 procent španělského hrubého domácího produktu (rok 2015), 25,6 procenta vývozu (rok 2016), 56,3 procenta investic do začínajících podniků (rok 2015) nebo třeba 29 procent španělských olympijských medailistů z her v Riu de Janiero. HDP Katalánska se pohybuje kolem 215 miliard eur (přes 5,5 bilionu korun), tedy výše než HDP celého Řecka.

Evropský parlament bude řešit násilnosti v Katalánsku. Ignorovat to je nedůstojné, říká europoslankyně

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!