Sporné referendum na Krymu přilákalo mnoho voličů, výsledek je daný | E15.cz

Sporné referendum na Krymu přilákalo mnoho voličů, výsledek je daný

ČTK, vag

Referendum o připojení Krymu k Rusku probíhá za velkého zájmu voličů a bez jakýchkoli incidentů. Výsledek hlasování, jehož legitimitu neuznává Kyjev ani západní státy, je však vzhledem k převážně ruskojazyčnému obyvatelstvu a přítomnosti ruských ozbrojených sil na poloostrově prakticky předem daný.

Šéf organizační komise referenda Michail Malyšev oznámil, že v poledne tamního času (11:00 SEČ), tedy během čtyř hodin, hlas po celém Krymu už odevzdalo přes 44 procent registrovaných voličů. Do tohoto údaje přitom nejsou zahrnuty čísla ze Sevastopolu, kde je účast zřejmě mimořádně vysoká a už překročila 65 procent.

Vysokou účast a klidný průběh hlasování potvrdil ČTK z jihokrymského Sudaku poslanec Milan Šarapatka. „Musím říct, že je tady absolutní klid. Není tu žádná vojenská přítomnost, žádný nátlak. Já to vnímám tak, že to berou jako takové povyražení. Chodí hlasovat poměrně masivně i s dětmi, které vhazují hlasovací lístky,“ vylíčil své poznatky.

Podle Šarapatky je ale referendum hodně o nostalgii po dobách bývalého Sovětského svazu. „Všichni tady hořekují, že za Sovětské svazu tu byl sovchoz a ten pěstoval tabák a víno a kdeco, a teď je tu všechno v rozvalinách. Přijde mi, že spousta lidí bez rozdílu věku si to Rusko stylizuje do toho, jak tady bylo dřív. A to mě hodně zaskočilo,“ dodal.

Rusko nelze odmítnout

Voliči se rozhodují mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není.

Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

Hlasovací střediska zůstanou otevřená do sedmé hodiny večerní středoevropského času. První předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování, konečné se čekají v pondělí ráno.

Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Chruščov
Nikita Chruščov Krym spojil s Ukrajinou v roce 1954 při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při rozpadu SSSR, neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly separatistické tendence. Většinu populace totiž tvoří Rusové a před připojením k Ukrajině patřil poloostrov 170 let Rusku. Zhruba třetina obyvatel pak jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně nejdelší trolejbusové trati světa.

Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak Západu. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou Spojené státy vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Jako nelegální a nelegitimní označili referendum v nedělním společném prohlášení šéf Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním unijních států. Zároveň potvrdili, že Brusel chystá zpřísnění sankcí.

Nicméně ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu v dnešním telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou trval na svém, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek. Zároveň vyjádřil znepokojení nad stupňováním napětí vyvolaného „radikálními skupinami“ na jihu a jihovýchodě Ukrajiny.

Putin přivítal zvýšení počtu pozorovatelů na Krymu

Mluvčí Merkelové dodal, že kancléřka navrhla Putinovi zvýšit počet pozorovatelů OBSE na Ukrajině a Putin prý návrh přivítal. „Ruský prezident zhodnotil tuto iniciativu pozitivně. Slíbil, že podle toho vydá pokyn ministrovi zahraniční Sergeji Lavrovovi,“ řekl mluvčí Steffen Seibert. Rozšíření mise OBSE na Ukrajině by mohlo být odsouhlaseno již v pondělí na jednání ve Vídni.

V podobném duchu přesvědčoval o souladu referenda s mezinárodním právem šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už při sobotním Kerryho telefonátu. Podle prohlášení zveřejněného dnes na webu ruského ministerstva zároveň uvedl, že výsledky hlasování by měly být „výchozím bodem pro určení budoucnosti poloostrova“.

Fronty nedočkavých voličů

V Sevastopolu, kde má základnu pronajatou od Ukrajiny ruská černomořská flotila, se podle agentury AP vytvořily fronty čekajících voličů ještě před otevřením hlasovacích středisek. V jednom z nich prý odevzdalo hlas během prvních patnácti minut na 70 lidí.

„Dnes je významný den pro celý Krym, Ukrajinu a Rusko,“ řekla agentuře AP v Sevastopolu, kde má ruská černomořská flotila pronajatu základnu, jedna z hlasujících žen Manita Meščinovová. „Myslím, že lidé očekávají, že většina bude hlasovat 'ano'. To znamená, že lidé věří… že potřebují být s Ruskem,“ dodala.

Autor: ČTK, vag
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!