Státníci schválili klimatickou dohodu. Podle vědců je přelomová

Státníci schválili klimatickou dohodu. Podle vědců je přelomová
12. prosince 2015 • 22:30
Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Dohoda, která má po ratifikaci po roce 2020 nahradit kjótský protokol, je výsledkem jednání pařížské konference OSN o ochraně klimatu. Zástupci 196 zemí schválili dnes večer text, podle kterého by v druhé polovině století mělo být dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou.

„Nevidím žádné námitky. Dohoda je přijata,“ prohlásil dnes v půl osmé večer francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Jeho oznámení o konsensuálním přijetí textu bylo v jednacím sále na pařížském výstavišti Le Bourget přivítáno bouřlivým potleskem.

Finální návrh představil francouzský ministr zahraničí dnes v poledne. Fabius v emotivním vystoupení představený text označil za ambiciózní a nejlepší možný kompromis, který odráží pozice vyjednávajících stran. Dohoda je podle něj dostatečně „diferencovaná, spravedlivá, vyvážená, dynamická i právně závazná“. „Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí,“ podotkl francouzský ministr.

„Budete si dlouho pamatovat, že se to stalo v Paříži, 12. prosince 2015. A až se nás budou ptát, co byl smysl našeho života, čeho jsme dosáhli, budeme moci říkat mnoho věcí… ale jedna se bude vracet. Budete moci říct, že jste 12. prosince byli v Paříži na klimatické konferenci,“ podotkl zjevně pohnutý Hollande. Konferenci, jejíž úspěch je provázen uznáním kvalit francouzské diplomacie, hostila Francie měsíc po teroristických útocích, které v Paříži vzaly život 130 lidem.

Ministr zahraničí Spojených států John Kerry uzavření dohody bezprostředně označil za „úžasné vítězství pro celou planetu a budoucí generace“. Také zástupce Číny Sie Cen-chua má pařížský dokument za milník ve světovém úsilí reagovat na klimatické změny, i když podle něj není dokonalý a vyžadoval by v určitých oblastech vylepšení.

Bezprostředně po přijetí Pařížské dohody ale nadšenou atmosféru v sále zchladil Paul Oquist, hlavní vyjednavač Nikaraguy. Dal jasně najevo, že text jeho zemi nevyhovuje, i když Managua nechtěla dohodu blokovat. „Rádi bychom vysvětlili, proč konsensus nemůžeme podporovat,“ řekl předtím, než skoro deset minut kritizoval podrobnosti nejrůznějších částí přibližně třicetistránkového dokumentu.

Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Transparentnost a hodnocení

Důvěru mezi zeměmi má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků, první v roce 2023. Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. S touto podporou se ale počítá dál s tím, že 100 miliard je spodní hranice.

Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudé africké země. Dnes představený text ale jen uvádí, že finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit“.

Důvěru mezi zeměmi v této oblasti má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků. „Umožní nám to reagovat, pokud se bude naše odpověď ukazovat jako nedostatečná,“ řekl Fabius. Závazky jednotlivých států mají být také každých pět let prověřovány a posilovány.

Podle prezidenta Hollandea, který ve svém vystoupení připomněl i měsíc staré teroristické útoky v Paříži, může být dnešek historickým dnem. „Máte možnost změnit svět. Musíte se jí chopit,“ prohlásil na závěr projevu, který delegáti odměnili potleskem vestoje. Hollande ve svém apelu také uvedl, že kladný výsledek pařížských jednání posílí důvěryhodnost světového společenství po krachu podobné konference v Kodani v roce 2009.

Historický dokument

Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun označil textdohody o klimatu za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti. Český ministr životního prostředí Richard Brabec soudí, že dohoda je blízká očekáváním Evropské unie. „Historicky poprvé se největší světoví emitenti (skleníkových plynů) přihlásili k nějaké své odpovědnosti. To je klíčová zpráva. Evropa a několik dalších států už v tom nebude sama. Pro mne je to určitý zlom,“ řekl Brabec krátce po Fabiusově vystoupení.

„Pařížská dohoda je zlomovým krokem vpřed při řešení výzvy, kterou představuje celosvětová změna klimatu,“ uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. „Vlády nyní musí přistoupit od slov k akcím,“ prohlásila s tím, že nyní je klíčové stanovit cenu za uhlík a učinit to teď.

„Poplatky za emise z fosilních paliv budou tím potřebným stimulem pro nízkouhlíkové investice,“ dodala šéfka MMF. Tyto peníze podle ní budou navíc dodatečným příjmem k podpoře chudých, ke snížení dluhů či ke zmenšení daňového zatížení domácností a podniků.

Obama je spokojený

„Je to ohromné: Takřka každá země světa právě podepsala pařížskou klimatickou dohodu,“ napsal na twitteru americký prezident Obama s tím, že k výsledku přispěla i americká diplomacie. Obama také oznámil, že v půl dvanácté středoevropského času učiní v Bílém domě k dohodě prohlášení.

Delegáti o dohodě, která by po roce 2020 měla nahradit kjótský protokol, jednají v Paříži od konce listopadu. Konference měla původně skončit už v pátek, nad několika verzemi závěrečného textu se ale vyjednávalo déle, než byl původní plán. Podle Fabiuse se do finálního textu podařilo zapracovat i prvky, u nichž se původně myslelo, že se to nepodaří.

Jako příliš slabý a nekompromisní už ale text dopředu odmítli demonstranti, kteří se sešli v centru Paříže. Připravený dokument ale částečně ocenili zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Její ředitel Kumi Naidoo upozornil na deklarovanou snahu udržet do konce století globální oteplování pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže půldruhému stupni. Podle něj to znamená, že se do historie odebere „průmysl fosilních paliv“.

Vědci očekávané výsledky pařížského summitu označují za přelomové
Vědci zabývající se ochranou klimatu předpokládané výsledky klimatické konference OSN v Paříži oceňují jako přelomové, pokud budou opravdu přijaty, zároveň ale upozorňují, že jednotlivé státy musí ekologické úsilí k dosažení udržitelného prostředí a ke zvrácení radikálních změn podnebí ještě vystupňovat.
„Největším přínosem tohoto procesu je to, že více než 180 zemí předložilo národní klimatické cíle. I tak je to ale historická dohoda, která vysílá jasný signál politikům, podnikatelům a investorům, aby začali s přechodem na nízkouhlíkovou a klimaticky udržitelnou společnost,“ uvedl Steffen Kallbekken, který je ředitelem osloského střediska pro výzkum klimatu a prostředí CICERO.
„Odhady nicméně ukazují, že současné závazky povedou ke zvýšení teploty o 2,7 až 3,7 stupně Celsia. K omezení klimatických změn je nutné úsilí vystupňovat. Je důležité, že státy budou nové klimatické cíle předkládat každých pět let. Pokaždé, když země předloží nové cíle, tak musí být ctižádostivější než ty stávající,“ dodal.
„Dosažení rovnováhy mezi zdroji a poklesem skleníkových plynů ve druhé polovině tohoto století bude vyžadovat snížení emisí oxidu uhličitého k nule. Zdá se, že si to vlády uvědomují,“ řekl Myles Allen z Oxfordské univerzity. „Aby byla opravdová šance zůstat pod dvěma stupňi, musíme tak jako tak cílit na 1,5 stupně. Je rozumné vzít na vědomí, že dva stupně jsou samy o sobě sotva ´bezpečné´,“ dodal s tím, že dohoda je skvělým výsledkem francouzské diplomacie.
Podle Johana Rockströma, který je ředitelem střediska Stockholm Resilience Centre zabývajícího se schopností ekosystému vypořádat se s následky přírodních katastrof i lidské průmyslové činnosti, znamená dohoda bod obratu. „Paříž je světovou startovní čárou. Nyní musíme jednat důsledně spolu s vědou, abychom dosáhli ubývání oxidů uhlíku do roku 2050 a udržitelného rozvoje,“ řekl.
„Pokud to bude dohodnuto a prosazeno, bude to v několika málo desetiletích znamenat snížení skleníkových plynů k čisté nule. Je to v souladu s vědeckými důkazy, které jsme předložili k tomu, co musí být učiněno, aby se snížilo riziko klimatických hrozeb, jako jsou extrémní počasí a stoupání mořské hladiny,“ řekl John Schellnhuber, který stojí v čele postupimského Institutu pro výzkum dopadů klimatu.
„Ke stabilizaci našeho klimatu, musí emise oxidu uhličitého kulminovat výrazně před rokem 2030 a musí být odstraněny co nejdříve po roce 2050. Technologie, jako jsou bioenergetika a zachytávání uhlíku a jeho skladování stejně jako zalesňování mohou sehrát svou roli pro vyrovnání zbytkových emisí, ale snížení oxidu uhličitého je klíčové,“ dodal Schellnhuber s tím, že vlády v Paříži dnes mohou psát historii, aby si budoucí generace po staletí připomínaly pařížský summit.
Agentura AP poznamenala, že Schellnhuber konečný návrh dohody ocenil za to, že není v rozporu s vědeckými poznatky. Starší pracovní návrhy přitom tento vědec kritizoval. Schellnhuber už v roce 1995 předložil koncept globálního oteplení o maximálně dva stupně Celsia vůči předindustriálnímu období. Tuto koncepci přijala německá vláda i Evropská unie.
„Stále zbývá mnoho práce. Je ale povzbuzující vidět, že se dohoda dostává do procesu, který by mohl naplnit naše ambice,“ řekl o návrhu Joeri Rogelj z Mezinárodního ústavu pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA). „Konání ve jménu klimatu bylo v posledních desetiletích výrazně zanedbáváno a dokonce i dnes se emise stále zvyšují. Omezení růstu teploty o 1,5 stupně je touhou, které nebudeme schopni dostát, pokud nedokážeme v nadcházejícím desetiletí naše činy vystupňovat,“ dodal.
Rogelj považuje za nepostradatelné technologie na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry, pokud bude lidstvo chtít stanoveného dlouhodobého cíle dosáhnout. „Technologie umožňující záporné emise, které jsou potřebné k omezení růstu teploty o 1,5 stupně Celsia do konce století, jsou nejisté. Proto dává vědecký smysl větší úsilí v klimatickém konání,“ uvedl. Důležité je podle něj zaměřit se vedle dlouhodobých cílů i na ty krátkodobé.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!