Státy musejí přerozdělit 160 tisíc uprchlíků. Dosud neudělaly dost, říká Juncker

aktualizováno Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Evropské unie připomněl, že některé státy neudělaly dost pro zvládnutí uprchlické krize. "Mají ale tendenci říkat, že za všechno může Brusel a EU," podotkl Juncker. Přiznal však, že unie má určitý demokratický deficit a v současnosti se nenachází v dobrém stavu, neboť je v ní málo jednoty. Současně ohlásil návrh na povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členské země Evropské unie.

 Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker
9.9.2015 16:55   |  

Má jít o osoby, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Juncker upřesnil, že dohromady by má být takto přerozděleno 160 tisíc osob. Redistribuci 40 tisíc žadatelů o azyl navrhla komise už v květnu. Závazné kvóty však některé země včetně České republiky odmítly.

Juncker, který velkou část svého projevu o stavu Evropské unie věnoval nynější migrační krizi, prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Příslušnou legislativu navrhne komise na počátku příštího roku. Oznámil také, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice.

Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současný příval uprchlíků na evropský kontinent.


Přečtěte si komentář Jany Havligerové: Jana Havligerová: Za všechno může Brusel. A to se hodí


Podle Junckerových slov mezi státy, které migrační krize nejvíce postihla, patří Řecko, Maďarsko a Itálie a není možné je ponechat svému osudu. Je třeba jednat „rozhodně a koordinovaně“ mezi členskými státy EU i v unijních institucích, zdůraznil Juncker. Řešení uprchlické krize je podle něj nyní hlavní prioritou EU.

„Málokdy jsme hrdí na naše hodnoty a evropský odkaz. I přes její slabé stránky je Evropa považována za místo, kde lze najít útočiště, je to místo naděje pro lidi z Blízkého východu a Afriky. Na to máme být pyšní, ne se bát,“ prohlásil projevu Juncker.

Evropané by si navíc měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Zmínil se přitom mimo jiné o tom, že mnoho Čechů odešlo za komunistického režimu na Západ. „My Evropané bychom měli vědět a nikdy nezapomínat, proč právo na azyl je jedním ze základních a nejvýznamnějších práv. Nesmíme na to zapomínat,“ zdůraznil šéf EK.

Jan Keller: Jsou řádově desítky milionů lidí, kteří jsou ve špatné a život ohrožující situaci a my v podstatě pomůžeme jenom těm, kteří na tom byli relativně ještě dobře, že byli schopni odejít

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáš Prouzy jsou tato obviňování „strašně nešťastná“ a výrazně zhoršují atmosféru, která v Evropě je. „Citátem klasika jsou to velmi zlé větičky, které ubližují té debatě a jsou velmi nefér. My děláme to, co je potřeba, nabízíme šanci těm, kteří chtějí přijít. Tady se ale bavíme o posouvání lidí po Evropě, kteří sem nechtějí,“ řekl.

Podotkl, že všech šest desítek Syřanů, kteří v Česku požádali o azyl, azyl získalo. Přerozdělování kvót přitom přirovnal ke stěhování dobytka po Evropě. Zdůraznil, že Česko pomáhá experty, financemi i materiální pomocí. Naposled poslalo stany do Maďarska a čeká na další požadavky.

Juncker připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. „Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?“ prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství.

Příliš skromný je podle Junckera dosavadní závazek EU přijmout 22 tisíc uprchlíků od Libanonu, Jordánska a Turecka. Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem.

Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků. Vyzval mimo jiné ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím ve výši 1,8 miliardy eur (asi 38,7 miliardy korun).

Novinářům později Juncker řekl, že po rozhovorech s některými šéfy vlád získal dojem, že nyní jsou návrhům Evropské komise nakloněni více, než tomu bylo ještě před několika měsíci.

Některé Junckerovy výzvy kritizoval český europoslanec za sociální demokracii Jan Keller. „Je jasné, že musíme být humánní, ale jde o to, do jaké míry. „Jsou řádově desítky milionů lidí, kteří jsou ve špatné a život ohrožující situaci a my v podstatě pomůžeme jenom těm, kteří na tom byli relativně ještě dobře, že byli schopni odejít,“ řekl Keller.

Práce znamená důstojnost

Juncker také upozornil, že s blížící se zimou se může situace uprchlíků ještě zhoršit: „Chceme, aby rodiny žily na nádražích nebo přespávaly na pobřeží Kosu?“ Státy však podle šéfa EK musejí rozlišovat, kdo má právo na azyl.

Proto evropské instituce pracují na seznamu tzv. bezpečných zemí původu. Ten má pomoci zrychlit azylová řízení a přispět k tomu, aby Evropa pomáhala hlavně těm lidem, kteří prchají z válečných zón či před perzekucemi.

Azylantům má také pomoci návrh Bruselu, aby mohli začít pracovat už v průběhu vyřizování jejich žádosti. „Práce je otázkou důstojnosti. Kdo pracuje, znovunálezá tím po odchodu ze země vlastní důstojnost,“ uvedl Juncker.

Hlavní body projevu šéfa EK Junckera v europarlamentu
Hlavní body z dnešního projevu předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera v Evropském parlamentu o stavu Evropské unie, který byl z větší části věnován současné migrační krizi:
Migrace
Juncker navrhuje, aby si nyní členské země Evropské unie přerozdělily 160 tisíc uprchlíků jako pomoc těm unijním státům, které migrační krize nejvíce zasáhla. Má jít o 120 tisíc osob, které se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku, a o 40 tisíc žadatelů o azyl, jejichž přerozmístění navrhla komise už v květnu. Závazné kvóty však některé státy včetně Česka odmítly.
Komise také pro všechny členské státy EU chystá nový trvalý mechanismus přemísťování imigrantů, jak už ostatně oznámila letos v květnu. Solidární mechanismus by mohla poté aktivovat v zájmu pomoci libovolné zemi EU, jejíž azylový systém by se kvůli počtům uprchlíků ocitl v krizi. Přerozdělení by se dělo podle podobných kvót jako u nyní navrhovaného nouzového řešení.
U obou předchozích bodů komise navrhuje „doložku solidarity“: pokud se země na přijetí nebude moci z objektivních důvodů (například kvůli přírodní katastrofě) podílet, bude muset přispět do unijního rozpočtu částkou ve výši 0,002 procenta svého hrubého domácího produktu.
Juncker také ohlásil společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl. Jde zejména o západobalkánské státy.
Juncker slíbil, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice.
Juncker zdůraznil, že po dobu působení jeho komise neskončí kvůli obavám ze současné migrační vlny schengenský prostor volného pohybu osob.
Juncker chce poskytnout rozvojovou pomoc ve výši 1,8 miliardy eur (48,7 miliardy Kč) africkým zemím ve snaze odstranit příčiny migrace z těchto států.
Británie
Juncker slíbil v souvislosti s blížícím se referendem o setrvání Británie ve EU, že bude usilovat o spravedlivou dohodu s touto zemí, která bude umožňovat zájemcům, aby se nepodíleli na veškeré integrační politice unie.
Ekonomika
Juncker oznámil, že komise letos přijde s návrhem jednotného systému pojištění vkladů. Vyslovil se pro silnější zastoupení eurozóny na mezinárodní scéně a v budoucnu rovněž pro rozpočet eurozóny. Slíbil, že Evropský parlament bude mít větší slovo při hospodářském řízení unie. Někdejší lucemburský premiér také podpořil větší transparentnost daňových systémů.
Obchod s USA
Juncker podpořil uzavření rozsáhlé dohody s USA známé jako Investiční a obchodní partnerství (TTIP). Je podle něj ale vyloučené, že by kvůli tomuto ujednání mohly být sníženy evropské standardy či že by EU mohla opustit své principy.
Ukrajina
Juncker se vyslovil pro bezvízový styk se státy EU pro občany Ukrajiny, pokud tato země splní potřebné podmínky. Podpora osmadvacítky Ukrajině podle něj trvá. V jasném vzkazu Rusku dal také najevo, že východní hranice unie jsou nedotknutelné.
Řecko
Juncker před nadcházejícími předčasnými volbami v Řecku (letos již druhými) zdůraznil, že dohody uzavřené v souvislosti se třetím záchranným balíkem pro zadlužené Řecko musí respektovat také budoucí vlády této země.
Klimatické změny
Juncker vyzval, aby členské země EU usilovaly o ambiciózní, mohutnou a závaznou dohodu na blížící se konferencí OSN v Paříži o klimatických změnách.

Čtěte také:

Brusel navyšuje uprchlické kvóty. Česko má přijmout skoro tři tisíce lidí

Podepsán kačer Donald. Klausovu výzvu proti migrantům zaplavili trollové

Tusk: Státy EU by si měly přerozdělit alespoň sto tisíc uprchlíků

Autor: vaj

Komentáře

Čtěte také

U budovy kriminologického institutu v Bruselu vybuchla bomba

U budovy kriminologického institutu v Bruselu vybuchla bomba

Neznámí útočníci odpálili v noci na dnešek bombu u budovy kriminologického institutu v Bruselu. Informovala o tom místní média s tím, že v areálu vznikly značné hmotné škody. Při… více

Mobilní web