Summit eurozóny k Řecku jednal celou noc

Summit eurozóny k Řecku jednal celou noc
13. července 2015 • 06:25
Více než šestnáct hodin trval summit zemí eurozóny (neděle 16:00), který měl rozhodnout o řešení řecké dluhové krize. O půlnoci navíc vypršela lhůta, kterou šéf evropských summitů Donald Tusk označil za konečný termín pro nalezení dohody. V pondělí ráno dospěly strany k řešení, ohlásil na Twitteru belgický premiér Charles Michel.

Podle dostupných informací především Německo na Řeky naléhalo, aby přijali a hlavně splnili velmi tvrdé podmínky předtím, než budou moci vůbec začít vlastní jednání o třetím záchranném programu pro zadlužené Řecko.

Několikrát byla vrcholná schůzka přerušena, aby se v užším formátu mohli s Tuskem sejít řecký premiér Alexis Tsipras, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Naposledy se po několikahodinovém přerušení všichni lídři vrátili k debatě po čtvrté hodině ranní. Podle diplomatů pak měli mít na stole další verzi kompromisu.

Základem diskuse byly čtyři stránky textu, jediný výsledek dvou dlouhých víkendových jednacích dnů ministrů financí 19 zemí eurozóny. Nejde o společně přijaté stanovisko - na tom se ministři neshodli. „Některé velké otázky zůstaly otevřené. Tak je předložíme šéfům vlád,“ poznamenal v neděli krátce začátkem summitu šéf euroskupiny Jeroen Disselbloem z Nizozemska.

Řecko musí odstartovat reformy, možný je i dočasný Grexit

Ministerské jednání ukázalo, jak hluboce je poškozena důvěra ostatních zemí eurozóny v řecké partnery. Čtyřstránkový podklad pro summit, jehož verze unikla k bruselským novinářům, proto žádal velmi přísné kroky, které by měly důvěru obnovit.

Už do středy by Atény měly reálně začít schvalovat reformní zákony týkající se daní či penzí. Teprve poté by mělo být možné vůbec diskutovat o případném třetím balíku pomoci. Dlouhý seznam zmiňuje i další reformní kroky, včetně rozsáhlého programu privatizací či návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruky až 50 miliard eur.

Diplomatické zdroje ale v noci novinářům řekly, že v této tvrdé podobě se návrh do konečného textu nedostane, nanejvýš bude zmíněna možnost vyvést do fondu v příštích několika letech „až“ tuto částku.

Lídři eurozóny podle diplomatů zkoumají různé způsoby, jak vyřešit okamžité řecké finanční potřeby, tedy asi sedm miliard eur. Kromě přímých dvoustranných dohod Atén například s Francií nebo jinou zemí by se mohlo jednat například o peníze stále „zaparkované“ v Evropském finančním stabilizačním mechanismu (EFSM) či o uvolnění zisků z prodeje řeckých dluhopisů, které nyní drží Evropská centrální banka.

Zatím návrhy v závorkách

Řecký premiér Tsipras podle diplomatů souhlasil se zapojením Mezinárodního měnového fondu do třetího programu pomoci Řecku. A Nizozemsko nejspíš získalo žádané ujištění, že už přijaté řecké reformy nebudou novými opatřeními zrušeny či bude negativní dopad takových změn kompenzován.

Části neodsouhlaseného dokumentu z jednání ministrů financí jsou v závorkách, jako variantní návrhy. Nemusí tedy nakonec najít cestu do finálního textu.

Podobný osud podle diplomatů nejspíš čeká také poslední dvě řádky materiálu, které hovořily o tom, že v případě nedohody je třeba Řecku už jen nabídnout dočasný odchod z eurozóny s možnou následnou restrukturalizací dluhu.

Pokud s penězi Řecku pomůže EFSM, bude za část půjček ručit i ČR
Česká republika by se za určitých okolností mohla krátkodobě podílet na zárukách za půjčky Řecku. Stalo by se tak v případě, že eurozóna dospěje k závěru, že Aténám přechodně pomohou peníze z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM). Za půjčky z něj totiž ručí všechny země Evropské unie.
O využití peněz z EFSM mohou podle diplomatů kvalifikovanou většinou rozhodnout ministři financí osmadvacítky. Ti se sejdou v Bruselu na pravidelném jednání v úterý. Česko má na této schůzce reprezentovat náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.
Využití prostředků EFSM je v této chvíli jedna z variant, jak případně pomoci Řecku plnit jeho mezinárodní závazky do chvíle, než země dosáhne na peníze z předpokládaného nového programu v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Jeho sjednání však bude i po souhlasném stanovisku eurozóny nějakou dobu trvat a Atény například už za několik dní čeká splátka Evropské centrální bance (ECB).
Z EFSM, který měl původně v roce 2010 kapacitu 60 miliard eur, už v minulosti získaly pomoc Irsko (22,5 miliardy eur) a Portugalsko (24,3 miliardy eur). Za půjčky z něj ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše půjčky.

Domluvit se okamžitě

Při příchodu na nedělní jednání mluvil Tsipras o ochotě domluvit se okamžitě, pokud budou mít stejné přání i jeho partneři. Německá kancléřka zdůrazňovala ztrátu důvěry a poznamenala, že si nepřeje dohodu za každou cenu. Naopak pro Hollanda byl před summitem řecký odchod z eurozóny nepřijatelnou variantou.

Materiál z dílny ministrů financí eurozóny kromě jiného uvádí, že Řecko bude ve tříletém programu potřebovat 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). Kromě 72 miliard z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) se má jednat také až o 16 miliard z prostředků MMF.

Hlavní události posledních dnů kolem řecké dluhové krize
30. června - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
2. července - MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
3. července - Řecký premiér Alexis Tsipras s odvoláním na zprávu MMF prohlásil, že považuje za nutné snížit dluh o 30 procent a odložit splátky o 20 let. Nabádal též voliče, aby v referendu o požadavcích věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
5. července - Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal summit zemí eurozóny.
6. července - Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
7. července - Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; Atény avizovaly žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci; byl svolán summit EU na 12. července.
8. července - Tsipras označil v Evropském parlamentu problém své země za neschopnost eurozóny řešit dluhovou krizi. Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému.
9. července - Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur.
11. července - Řecký parlament schválil použití reformních návrhů řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.

Autor: ČTK, pav, vag
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!