Summit zřejmě zvýší napětí mezi Ruskem a NATO | E15.cz

Summit zřejmě zvýší napětí mezi Ruskem a NATO

Summit zřejmě zvýší napětí mezi Ruskem a NATO
policie se připravuje na summit NATO v Chicagu
• 
ZDROJ: čtk

Pavla Palaščáková

Před rokem a půl se zdálo, že se vztahy mezi NATO a Ruskem budou zlepšovat, tyto naděje se ale nenaplnily. Moskva před nastávajícím summitem aliance v Chicagu vyostřila kampaň proti plánovanému protiraketovému štítu. Návrat Vladimira Putina do Kremlu ke smíření přispěje jen stěží.

Spekuluje se o tom, že cestu do USA na setkání zemí G8 odřekl právě kvůli deštníku. Z Moskvy navíc neoficiálně zaznívají obavy z podzimních amerických prezidentských voleb.

Od schůzky členů paktu se mimo jiné očekává posun v oblasti protiraketové obrany. „Po summitu v Chicagu budeme pokračovat v rozvoji systému k úplné operativnosti,“ prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Aliance už vyvinula počáteční velící a kontrolní systém, který propojí americké vybavení se senzory a interceptory evropských spojenců. V příštích měsících a letech očekávám další ohlášení,“ dodal s tím, že se nedávno uskutečnil první test systému.

Čtěte také:

Moskva ostří kritiku NATO a hrozí kvůli protiraketové obraně

Putin do USA nepojede, prý na to nemá čas

Lavrov: Jestli nás chce NATO za spojence, ať z nás nedělá hlupáky

Rusko přitom zatím marně žádá garance, že deštník, který má být dokončen do roku 2020, nebude využitý proti němu. Spojenci ale nezůstávají jen u obrany Evropy. Objevily se zprávy, že mají navzdory škrtům v obranných rozpočtech v úmyslu vylepšit 180 zastaralých jaderných pum B61 uložených v Belgii, Nizozemsku, Německu, Itálii a Turecku. To by údajně mělo vyjít na zhruba čtyři miliardy dolarů. Hovoří se také o nových letounech F-35, každý z nich v závislosti na vybavení stojí kolem sto milionů dolarů.

„Nemáme námitky k odhodlání Spojených států posílit bezpečnost v Evropě. Ale nemůže to být na úkor naší bezpečnosti,“ poznamenal náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov. „Jestli s námi budete nakládat takto, můžeme odpovědět vytvořením asymetrické hrozby,“ varoval politolog Sergej Rogov. Jak by tato hrozba vypadala v praxi, naznačila moskevská konference o protiraketové obraně na začátku května. Náčelník generálního štábu Nikolaj Makarov během ní uvedl, že by Rusko v krajním případě mohlo proti štítu podniknout preventivní údery.

Z Moskvy ale zároveň zaznívají výroky, že dokud bude u moci americký prezident Barack Obama, Rusko se s Američany vždycky nějak dokáže dohodnout. „Jestli se v Bílém domě v příštím roce něco změní, pak to bude určitě těžké,“ citovala ruská média nejmenovaného vládního představitele.

Od schůzky členů paktu se mimo jiné očekává posun v oblasti protiraketové obrany. „Po summitu v Chicagu budeme pokračovat v rozvoji systému k úplné operativnosti,“ prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Počty vojáků v AfghánistánuPočty vojáků v AfghánistánuAutor: reuters

USA chtějí od partnerů peníze pro Afghánce

Jedním z klíčových témat setkání členů Severoatlantické aliance bude situace v Afghánistánu. Očekává se debata o dlouhodobém harmonogramu poskytování vojenské, ekonomické a politické asistence Kábulu. V předvečer summitu se zřejmě podařilo dospět k dohodě o obnovení zásobování jednotek aliance přes Pákistán. Lídři zemí NATO zřejmě stanoví rok 2013 za přechod od bojových operací k podpoře, v následujícím roce by se jednotky paktu měly zcela stáhnout.

Účastníci schůzky budou jednat o plánu podpory afghánských bezpečnostních sil. Kábul potřebuje, aby velkou měrou financovali působení armády a policie. Jejich stavy letos vzrostou na 352 tisíc, pak zřejmě poklesnou. „Musí být nalezeno dlouhodobé řešení převzetí nákladů na udržování ANSF (Afghan National Security Forces), nákladů v současnosti odhadovaných na nějakých osm miliard dolarů, neboli 50 procent afghánského HDP,“ píše se v materiálu NATO.

Spojené státy prý budou po svých spojencích požadovat roční příspěvek ve výši miliardy eur. V době hospodářské krize se takový plán bude prosazovat velice těžko. Německo ale včera přislíbilo 150 milionů, už dříve nabídla peníze Británie.

Washington by také rád přesvědčil nového francouzského prezidenta Hollanda, aby nestahoval jednotky své země zpod Hindúkuše už letos. Hollande však už ohlásil, že tento záměr na summitu oficiálně oznámí. Příznivou zprávou pro členy paktu je, že pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí přijal pozvání a dorazí do Chicaga. To se všeobecně vykládá jako předzvěst znovuotevření hranice na západě země pro zásobovací konvoje spojenců. Islámábád uzavřel cesty v listopadu po leteckých úderech paktu, při kterých bylo zabito 24 pákistánských vojáků.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!