„Těsnější unie“ se Británie netýká, dohodl summit EU

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek večer po měsících jednání jednomyslně zavázali nově upravit postavení Británie v EU. Britský premiér David Cameron tak má v ruce dokument, který mu umožní před blížícím se referendem o setrvání Británie v evropském bloku prosazovat, aby ostrovní království v reformované unii zůstalo.

 David Cameron
20.2.2016 8:36   |  

V posledních hodinách se vyjednávání přímo na čtvrtečním a pátečním summitu EU v Bruselu soustředilo na poměrně konkrétní otázky související s řízením eurozóny nebo s britským sociálním systémem a volným pohybem osob v unii. Že na takové dohadování mnohdy nebyl hezký pohled, připustil v noci před novináři předseda Evropské rady Donald Tusk. Dohoda však obsahuje některé body, které mají pro Británii i pro budoucí Evropskou unii významné a obecnější důsledky.

Dohoda jednoznačně uvádí, že Londýn se vzhledem ke své specifické situaci nemusí podílet na další politické integraci EU. Britové si vyjednali, že až se budou příště otevírat a měnit evropské základní smluvní dokumenty, bude v nich uvedeno, že jejich formulace o „stále těsnější unii“ se Británie vůbec netýkají.


Sledovali jsme ONLINE: Návrh dohody s Británií je na dosah, říká Sobotka


Dohoda dává novou možnost národním parlamentům členských zemí EU dosáhnout - pokud jich s tím bude souhlasit dostatečný počet -, aby se členské země musely přestat zabývat některým legislativním návrhem.

Francie dlouze hájila eurozónu

Británie, která má výjimku z povinnosti přijmout euro a jejíž londýnské City je zároveň významným finančním centrem, věnovala velkou pozornost otázkám vztahů mezi zeměmi eurozóny a členy EU, kteří společnou měnou neplatí. V této otázce dlouho panovaly spory především s Francií, která nechtěla dopustit, aby Británie mohla vetovat rozhodnutí eurozóny.

Dohoda těmto otázkám věnuje přes tři stránky, které jsou v zásadě pojistkami proti zasahování kontinentu do finančních záležitostí Británie. Krizové mechanismy spouštěné ve snaze bránit finanční stabilitu eurozóny se například nebudou moci dotýkat rozpočtů zemí mimo ni a otázky finančního dohledu zemí bez eura jsou jen jejich věcí, pokud se nerozhodnou jinak.

Spory naopak vůbec nebyly ohledně britské snahy posílit evropskou konkurenceschopnost a vnitřní trh, zmenšit administrativní zátěž unie a snažit se o aktivní obchodní politiku.

Dávky zůstávají, lze je ale omezit

Naopak až do pátečního večera se tvrdě vyjednávalo o čtvrtém koši Cameronových požadavků, které premiér veřejně formuloval loni na podzim v dopise šéfovi unijních summitů Tuskovi. Právě on následná vyjednávání koordinoval a řídil a na počátku února přišel s první verzí návrhu kompromisu.

Především Česká republika a ostatní země takzvané visegrádské skupiny (Slovensko, Polsko, Maďarsko) až do poslední chvíle odrážely Cameronovu snahu o co největší omezení výplat britských sociálních dávek občanům z jiných zemí EU. Spor se vedl především o zaměstnanecké benefity pro lidi, kteří přišli do Británie pracovat z jiných zemí unie.

Nakonec dohodnutý mechanismus takzvané záchranné brzdy umožňuje Britům v případě velké zátěže systému tyto dávky omezit nově příchozím na pracovní trh, a to až na čtyři roky. Tvrdá diskuse se ale vedla o době, po kterou může tato brzda existovat. Cameron v součtu několika prodlužování žádal celkem 13 let, výsledným kompromisem je jednorázových let sedm.

Jen pro Brity

Jako všechna unijní legislativa bude tento model formulován sice obecně, jeho podmínky - především odkaz na nepříspěvkový systém - však znamenají, že v praxi budou nových pravidel moci využít jen Britové.

Kompromis byl nakonec nalezen také v poměrně komplikované otázce přídavků, které Británie vyplácí pracovníkům z jiných zemí unie na děti, které zanechali ve své zemi.

Podle dohody začnou být pro nově příchozí na pracovní trh a u nově narozených dětí přídavky vypláceny v závislosti na životní úrovni jejich původní země. Pro ty, kdo už v systému v Británii jsou, platí do roku 2020 přechodné období.

Také princip indexace bude obecným pravidlem, Česko však získalo závazek Evropské komise, že jej nebude v budoucnu navrhovat pro jiné dávky, například pro starobní důchody. Model, ke kterému mohou sáhnout i země jako Německo či Rakousko, se navíc nemá týkat osob, které jen dojíždějí za prací do sousedního státu.

Celá v pátek dojednaná dohoda ovšem začne platit až poté, co se Britové v referendu vysloví pro setrvání v unii. Teprve pak Evropská komise předloží potřebné návrhy změn unijních pravidel, které budou muset ve standardním procesu odsouhlasit členské země EU a Evropský parlament.


Čtěte také:

Sobotka: Na summitu se snažíme aktivně dojít k dohodě s Británií

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Babiš start EET neodloží, systém se spustí ještě před Vánoci

Babiš start EET neodloží, systém se spustí ještě před Vánoci

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) rozhodl, že neodloží o měsíc spuštění elektronické evidence tržeb (EET). Návrh Hospodářské komory původně zvažoval. Od 1. prosince se tak do… více

Mobilní web