Trump a Clintonová potvrdili během superúterý role favoritů primárek

aktualizováno Demokratka Hillary Clintonová a republikán Donald Trump potvrdili během takzvaného volebního superúterý role favoritů mezi uchazeči o křeslo prezidenta USA. Clintonová vyhrála nominační souboj v sedmi státech a v Americké Samoi. Trump vyhrál rovněž v sedmi státech unie, jeho hlavní soupeř Ted Cruz zvítězil kromě domovského Texasu i v Oklahomě a na Aljašce.

Donald Trump
2.3.2016 10:41   |  

Podle odhadů výsledků, které zveřejnila televize CNN, získala bývalá první dáma a exministryně zahraničí Clintonová většinu delegátů v Georgii, Virginii, Alabamě, Tennessee, Massachusetts, Arkansasu, Texasu a Americké Samoi. Její soupeř z demokratického tábora Bernie Sanders zvítězil podle očekávání v primárkách ve svém domovském státě Vermontu a na seznam si připsal i vítězství z Oklahomy, Minnesoty a Colorada.

Clintonová v úterním hlasování zatím získala 457 delegátů z 865 možných, Sanders 286. Ve většině států bylo už sečteno přes 90 procent hlasů.

Exministryně zahraničí díky svým výsledkům zvýšila odstup od levicového radikála Sanderse a může se nyní zaměřit na republikánského favorita Trumpa, který z úterního hlasování vyšel rovněž vítězně. Dobrým znamením pro bývalou ministryni zahraničí podle agentury Reuters rovněž je, že sponzoři její kampaně jsou ochotni do podpory její nominace dál investovat.

Stržení zdí

„Po celé zemi dnes demokraté hlasovali pro to, abychom strhli zdi a společně byli velcí,“ uvedla Clintonová na shromáždění na Floridě. „Amerika je silná, pokud jsme silní všichni,“ dodala. Cílem podle ní není učinit Ameriku opět velikou, jak to pravidelně na svých akcích požaduje Trump, ale Ameriku znovu sjednotit.

V republikánském táboře podle odhadů CNN zvítězil v Georgii, Vermontu, Virginii, Alabamě, Arkansasu, Massachusetts a Tennessee Donald Trump. Senátor Ted Cruz podle očekávání vyhrál ve svém domovském státě Texasu a voliče o svých přednostech přesvědčil také v Oklahomě a na Aljašce. Své vůbec první vítězství získal na volebním shromáždění v Minnesotě floridský senátor Marco Rubio. Trump je v Minnesotě až třetí za Cruzem.

Trump má po úterním hlasování na svém kontě zatím 192 delegátů z 595 možných, Cruz 132, Rubio 66, ohijský guvernér John Kasich 19 a neurochirurg Ben Carson tři delegáty. S výjimkou Aljašky i v republikánském hlasování bylo už sečteno přes 90 procent odevzdaných hlasů.


Přečtěte si: Analýza: Jak může vypadat prvních sto dní prezidenta Trumpa?


Rubiův výsledek je navzdory vítězství v Minnesotě považován za slabý. Podle serveru The Hill posílí hlasy volající po tom, aby z kampaně odstoupil a uvolnil místo Cruzovi. Rubio zřejmě ale vydrží přinejmenším do 15. března, kdy se budou konat republikánské primárky v jeho domovské Floridě. Tam ovšem podle průzkumů zvítězí Trump.

Trump a Clintonová se neshodují například v pohledu na imigraci
Imigrace:

Trump - Na adresu uprchlíků se vyjadřuje nekompromisně. Pokud bude zvolen prezidentem, hodlá na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chce všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se v USA zdržují ilegálně. Zrušil by automatické udělování občanství dětem narozeným v USA ilegálním přistěhovalcům. Všechny migranty ze Sýrie, které přijaly USA, by Trump poslal zpět. Vyzval také k povinné registraci všech amerických muslimů či k uzavření některých mešit. V prosinci se dokonce vyslovil k uzavření USA pro muslimy.

Clintonová - Trumpovu rétoriku v této věci označuje za šokující. Je pro přijetí syrských migrantů. Domnívá se, že plán prezidenta Baracka Obamy na přijetí asi 10 tisíc syrských uprchlíků se má uskutečnit, ale že všichni tito migranti musejí být pečlivě prověřeni.
Boj proti terorismu:

Trump - Je zastáncem tvrdé ruky, „absolutně“ by například schválil waterboarding, krutou výslechovou techniku, která simuluje topení. CIA ji používala při výsleších osob podezřelých z terorismu za éry George Bushe mladšího. Demokrat Obama se podobných metod zřekl. Trump rovněž obhajuje další existenci věznice Guantánamo na Kubě pro podezřelé z terorismu (Obama si její uzavření vytyčil za jeden z hlavních cílů svého letos končícího druhého prezidentského období).

Clintonová - Domnívá se, že Kongres by měl aktualizovat zákon, který zmocňuje vládu k použití vojenské síly proti teroristům. Její strategie pro boj s terorem zahrnuje bližší spolupráci s internetovými firmami, přísnější zákony na kontrolu zbraní (Trump je naopak rázným zastáncem jejich volného prodeje) či striktnější vízový režim.
Islámský stát, Sýrie:

Trump - Pro porážku Islámského státu (IS) je podle něj zapotřebí ovládnout ropná naleziště v Iráku, která islamisté dobyli. Trump je pro nasazení pozemních sil, a to včetně amerických.

Clintonová - Odmítá obvinění, že jako ministryně zahraničí podcenila vliv islamistů. Růst moci IS přiřkla vůdcům arabských zemí, zejména iráckému expremiérovi Núrímu Málikímu a syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Boj proti IS a odchod Asada musí jít podle ní ruku v ruce. Není pro vyslání amerických pozemních sil do Sýrie.
Rusko:

Trump - Pozitivně se vyjadřuje o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, s nímž se prý shoduje v podpoře setrvání syrského prezidenta Asada u moci. Staví se negativně k zasahování USA do ukrajinského problému. Ruskou anexi Krymu Trump označil za „evropský problém“.

Clintonová - Šéfa Kremlu Putina prý respektuje, ale považuje ho zároveň za „hrubiána, který využije každé příležitosti“. Jeho politiku vidí jako „agresivní“ a označuje ji za jednu z hlavních hrozeb, kterým bude muset čelit příští americký prezident. Soudí, že v reakci na ruskou anexi Krymu by bylo potřeba udělat více. Cílem Ruska je podle Clintonové hatit a podrývat moc Ameriky „kdekoliv a kdykoliv“.
Írán:

Trump - Jadernou smlouvu s Íránem, kterou loni v červenci uzavřelo šest velmocí (včetně USA), označuje za „příšernou“. Pokud se stane prezidentem, hodlá pracovat na zlepšení dohody, aby udržel na uzdě íránský program jaderných zbraní. Smlouva předpokládá postupné rušení protiíránských sankcí, jestliže Teherán splní podmínky.

Clintonová - Poukazuje na svůj podíl při dojednání smlouvy.
Daně:

Trump - V případě volebního vítězství by usiloval o výrazné snížení daní většině Američanů a podniků. Podle Trumpa to poskytne daňové úlevy lidem se středními příjmy a většině dalších obyvatel USA. Zjednoduší to daňový systém a zvýší růst americké ekonomiky. U firem chce Trump snížit federální daň u všech na 15 procent, zatímco v současnosti většina společností platí 35procentní daň.

Clintonová - Do svého programu řadí vyšší zdanění bohatých Američanů. Navrhovaný krok má v příštích deseti letech přinést do federálního rozpočtu 150 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Clintonová chce zvýšit daň z příjmu o čtyři procenta osobám, jejichž roční výdělek přesahuje pět milionů dolarů (125 milionů korun).

Trump na tiskové konferenci na Floridě, kterou uvedl jeho někdejší republikánský rival Chris Christie, řekl, že se těší na souboj s Hillary Clintonovou o křeslo v Bílém domě. Pogratuloval také svému protivníkovi Cruzovi k vítězství v Texasu a Oklahomě, „senátůrek“ Marco Rubio podle něj ale tuto noc prohrál na plné čáře. Sám sebe miliardář označil za „sjednotitele“, který vždy říkal a bude říkat pravdu.

Senátor Ted Cruz poblahopřál Trumpovi k vítězství, zároveň ale vyzval neúspěšné republikánské soupeře, aby se své kandidatury vzdali a proti Trumpovi se spojili. Pokud zůstanou rozdělení, umožní Trumpovi cestu k nominaci, což Cruz označil za „totální katastrofu“ pro republikánskou stranu.

Ambiciózní matadorka Clintonová se o Bílý dům pokouší podruhé
Datum narození: 26. října 1947 v Chicagu, pochází z rodiny republikánského obchodníka
Vzdělání: politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973) - zde se potkala se svým budoucím manželem a pozdějším prezidentem Billem Clintonem.
Kariéra: právnička (mimo jiné byla společnicí advokátní kanceláře Rose Law Firm v Little Rocku, hlavním městě Arkansasu, kde Clinton vykonával funkci guvernéra); první dáma USA (po zvolení Clintona prezidentem, 1993 až 2001); senátorka za stát New York (2001 až 2009); ministryně zahraničí (leden 2009 až únor 2013).
Stranická příslušnost: Demokratická strana (od roku 1968); předtím se věnovala práci pro republikány.
Prezidentská kandidatura 2008: Jako první žena v historii USA se dostala až do finále stranického nominačního souboje. V primárkách demokratů byla od začátku favoritkou, ale po „superúterý“ 5. února se jí přestalo dařit. V červnu 2008 z tvrdého souboje odstoupila. Její konkurent a pozdější celkový vítěz Barack Obama jí ve své administrativě nabídl funkci ministryně zahraničí, kterou přijala.
Rodina: vdaná od roku 1975 (svazek přežil i Clintonovu v médiích hojně propíranou aféru s Monikou Lewinskou); dcera Chelsea (36) a vnučka Charlotte (narozená v září 2014).
Ostatní:

- Z funkce šéfky diplomacie odešla v únoru 2013 s tím, že se cítí politickým životem unavená. Chtěla více odpočívat, psát a přednášet. V té době byla nejvíce zcestovalým ministrem zahraničí USA - navštívila 112 zemí. Mimo jiné v roce 2011 jako první vysoký diplomat USA od roku 1955 zahájila oficiální rozhovory v Barmě.
- Převážně kladně hodnocené působení Clintonové, která patřila k nejoblíbenějším členům Obamovy vlády, pošramotil útok islamistů na americký konzulát v libyjském Benghází v září 2012. Zahynul při něm velvyslanec USA a tři další lidé. Ministryně převzala odpovědnost za nedostatky při zajišťování bezpečnosti pracovníků.
- Clintonová, kterou média hodnotí jako schopnou a vzdělanou, ale i chladnou a zarputilou, je od začátku primárek považována za favoritku. V boji o Bílý dům ji podpořil i jeho současný šéf Obama. V kampani se Clintonová vyjádřila například pro přísnější zákony na kontrolu zbraní, striktnější vízový režim či vyšší zdanění bohatých Američanů.
- Její šance ve volbách by mohla zkomplikovat aféra s používáním soukromého e-mailu v době, kdy byla ministryní. Clintonová měla údajně také nařídit zaměstnanci svého resortu, aby kvůli technickým problémům odstranil z jednoho dokumentu označení jako utajovaný a poslal jej nezabezpečeným způsobem. Republikáni ji kritizují i za „kauzu Benghází“, Clintonová však odmítá, že by ona či její úřad pochybil.
- Jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu. Když už byla právničkou, zapojila se do práce výboru Sněmovny reprezentantů pro vyšetřování aféry Watergate (1974).
- V době, kdy byl Clinton v úřadě, měla také ambice podílet se na prezidentské moci. Její rozsáhlá kampaň za systém všeobecného zdravotního pojištění ale skončila v roce 1994 fiaskem.
- Jako první dáma vypovídala před velkou porotou o aféře Whitewater - případech finančních podvodů kolem realitního podniku, kterého se s manželem účastnila. Obvinění ale nebyla vznesena.
- Je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014) o působení v Bílém domě a v diplomacii. Za zvukovou podobu knihy It Takes a Village (1997) byla oceněna Grammy v kategorii nehudební nahrávky.
- Česko navštívila Clintonová několikrát, například v roce 2010 zde byla spolu s Obamou přítomna podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. Koncem roku 2012 v Praze mimo jiné podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Temelína.
Donald Trump: prostořeký magnát, který politiku pojímá jako show
Datum a místo narození: 14. června 1946 v New Yorku; jeho matka pocházela ze Skotska, prarodiče z otcovy strany z Německa.
Vzdělání: ekonomie na Pensylvánské univerzitě (1968)
Kariéra: začínal u svého otce Freda v developerské společnosti Elizabeth Trump & Son; firma se v roce 1971 přejmenovala na The Trump Organization, dnes ovládá hotely, reality či golfová hřiště (Trump je jejím prezidentem); figuruje i v dalších firmách, například v Trump Plaza Associates či Trump Atlantic City Associates; v roce 1996 koupil společnost Miss Universe Organization, která organizuje soutěže krásy; 14 sezon moderoval televizní reality show The Apprentice; kvůli urážlivým výrokům na adresu migrantů s ním loni televize NBC ukončila spolupráci, přestal uvádět i reality show; v září 2015 prodal společnost Miss Universe Organization agentuře WME/IMG.
Politická příslušnost: Republikánská strana (od roku 2012, v letech 2009 až 2011, před rokem 1999), nezávislý (2011 až 2012), Demokratická strana (2001 až 2009), Reformní strana (1999 až 2001).
Rodina: potřetí ženatý (od roku 2005) se slovinskou modelkou Melanií Knaussovou (syn Barron); první manželkou byla podnikatelka Ivana Zelníčková, původem ze Zlína (synové Donald, Eric a dcera Ivanka, všichni jsou viceprezidenty The Trump Organization), druhou manželkou byla americká herečka Marla Maplesová (dcera Tiffany).
Ostatní:

- V roce 1976 se mu podařilo získat úvěr a konečně „rozjet pořádný byznys“; za čtyři roky otevřel na newyorské 42. ulici luxusní Grand Hyatt Hotel. Trumpovy zlaté časy trvaly celá 80. léta. S nadsázkou se dá říci, že skoupil půl Manhattanu. Mezi jeho známé budovy patří 200 metrů vysoký mrakodrap Trump Tower v New Yorku či výškové budovy v Chicagu, Honolulu, Torontu či Atlantě.
- Časem expandoval do Atlantic City a postavil zde největší kasino na světě - Taj Mahal. Jeho financování, respektive splácení dluhů, už ale neutáhl. V roce 1990 se dostal na pokraj krachu. Nakonec ale - podle vlastních slov - „povstal z popela jako bájný pták Fénix“.
- V roce 2014 začalo Trumpovo jméno mizet z již uzavřeného kasina Trump Plaza v Atlantic City. Realitní magnát u soudu po firmě Trump Entertainment Resorts (nad níž již nemá kontrolu) požadoval, aby jeho jméno odstranila ze svého názvu a z názvu všech svých podniků. Trumpova kasina vyhlásila bankrot již poněkolikáté.
- Značka Trump je spjata s řadou různých výrobků a licencí, miliardář také vlastní golfové areály v Irsku a ve Skotsku.
- O kandidatuře na prezidenta USA uvažoval již několikrát, v roce 2012 například plán odvolal nedlouho před republikánskými primárkami, protože se prý chtěl naplno věnovat podnikání. V té době se zviditelnil zpochybňováním pravosti rodného listu prezidenta Baracka Obamy a toho, zda je tedy hlavou státu právem.
- Svoji účast v letošních primárkách oznámil loni v červnu. Tehdy byl ještě považován za jasného outsidera. Jeho kampaň, charakterizovaná řadou chytlavých a kontroverzních výroků, ale slaví mezi voliči nečekaný úspěch a Trump je mezi republikány favoritem.
- Kritiku z mnoha stran si vyslechl například za svůj přístup a nesnášenlivá slova vůči mexickým a syrským přistěhovalcům. Na hranicích s Mexikem hodlá postavit obří zeď, migranty ze Sýrie chce vracet zpět a vyslovil se i pro uzavření USA všem muslimům. Obecně je zastáncem tvrdé ruky, volného prodeje zbraní a silné armády.
- Loni v červenci Trump oznámil, že podle svého finančního přiznání vlastní majetek za deset miliard dolarů (zhruba čtvrt bilionu Kč). Časopis Forbes jej ale obviňuje z přehánění a tvrdí, že hodnota magnátova majetku nepřesahuje čtyři miliardy dolarů.
- Trump je autorem či spoluautorem dvou desítek knih. Nejnovější přírůstek představil na podzim, kniha nese název Zmrzačená Amerika: Jak udělat Ameriku opět velkou, což je i ústřední téma jeho kampaně.

Čtěte také:

Clintonová upevnila roli favoritky, jasně vyhrála další souboj o nominaci

Vulgární přebíjená: americké primárky se mění v boj proti establishmentu

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Skanska na východě Slovenska postaví 14 km dálnice za 5,3 miliardy korun

Skanska na východě Slovenska postaví 14 km dálnice za 5,3 miliardy korun

Stavební společnost Skanska Česká republika a Slovensko postaví 14,4 kilometru dlouhý úsek dálnice D1 na východním Slovensku poblíž Košic. Hodnota stavby je 5,3 miliardy korun.… více

Mobilní web