Tsipras požádá o půjčku na splácení dluhů, prý chce sedm miliard eur

Tsipras požádá o půjčku na splácení dluhů, prý chce sedm miliard eur
7. července 2015 • 13:27
Atény nutně potřebují peníze na nouzové financování a splácení dluhů, aby se vyhnuly platební neschopnosti. Řecký premiér Alexis Tsipras chce údajně požádat Brusel o překlenovací půjčku ve výši sedm miliard eur (téměř 190 miliard korun). Uvedla to agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Brusel už mezitím vzkázal, že bude chtít znát další postup Řecka při řešení dluhové krize. O Řecku bude jednat eurozóna dnes večer.

Italský europoslanec Gianni Pittella řekl zpravodaji ANSA, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na této půjčce „už pracuje“. „Hlavním cílem je zachránit Řecko před bankrotem. Každá minuta je drahá,“ uvedl Pittella.

Německý list Süddeutsche Zeitung spekuluje, že návrhy, se kterými do Bruselu dorazil nový řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos, se nebudou výrazně lišit od reformních plánů, které Řekové v neděli zavrhli v referendu.

Tsakalotos prý bude nicméně trvat na udržení nižší daně z přidané hodnoty pro odlehlé řecké ostrovy a na třináctiprocentní DPH pro restaurace. Nový řecký návrh prý bude obsahovat omezené škrty ve výdajích na obranu.

Evropská unie chce slyšet, co Řecko plánuje dál

Ministři financí zemí platících eurem potřebují slyšet, jak si řecká vláda představuje další postup při řešení řecké dluhové krize, řekl novinářům před dnešní schůzkou euroskupiny její šéf Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Před samotným jednáním se svými kolegy se proto hodlá sejít ke dvoustrannému jednání s novým řeckým ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem.

„Vyslechneme si jejich návrhy, jejich představu dalšího postupu a pak budeme postupovat krok za krokem,“ poznamenal Dijsselbloem. Odpolední schůzka bezprostředně předchází summitu lídrů 19 zemí eurozóny. Start jednání šéfů vlád a států eurozóny byl už nyní odložen o půl hodiny, na 18:30 středoevropského času.

Řecko dluží téměř sedminásobek českého rozpočtu
- Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur (8,7 bilionu korun), což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve vztahu k HDP je druhý největší na světě za Japonskem.
- Největším věřitelem Řecka je Evropský fond finanční stability (EFSF), kterému řecká vláda dluží zhruba 130,9 miliardy eur (přes 3,5 bilionu korun).

EFSF vznikl v roce 2010, aby vydáváním dluhopisů získával peníze na pomoc těm členským zemím eurozóny, které se ocitly v problémech. Od července 2013 byl nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM).
- Jednotlivým státům eurozóny Řecko dluží 53 miliard eur, dalších 27 miliard eur dluhu má Řecko u Evropské centrální banky (ECB) a zhruba 20 miliard u MMF. Řecko na přelomu června a července nesplatilo MMF část dluhu, a stalo se tak první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku.
- Dalších 89 miliard eur tvoří objem nouzového programu financování řeckých bank (ELA) Evropskou centrální bankou (ECB). Toto financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.
- Z jednotlivých zemí jsou největšími věřiteli Řecka Německo (68 miliard eur), Francie (44 miliard eur) a Itálie (38 miliard). Tyto částky zahrnují půjčky i prostředky z EFSF.
- Dalšími věřiteli jsou řecké a další zahraniční banky, soukromí investoři a další.
- Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy partneři z Evropské unie, Evropská centrální banka a MMF. Řecko od věřitelů dostalo ve dvou kolech slíbeno 240 miliard eur.

Protahování diskuze stav jen zhoršuje, prohlásil slovenský ministr

Slovenský ministr Peter Kažimír novinářům řekl, že podle jeho názoru musí nyní klíčové rozhodnutí učinit hlavy států eurozóny, od dnešního jednání se svými kolegy mnoho nečeká. „Mám pocit, že se stále pohybujeme v kruhu a postupně nás to všechny otravuje,“ podotkl.

K možné dohodě už dnes byl Kažimír skeptický, potřeba je podle něj ale také vyhnout se protahování diskusí, protože to jen zhoršuje situaci Řecka i celé eurozóny. Slovenský ministr doplnil, že eurozóna respektuje výsledek řeckého referenda, hlasování ale ekonomickou realitu Řecka nezměnilo. Před novináři nevyloučil ani možnost odchodu Řecka z eurozóny.

Německý ministr Wolfgang Schäuble připomněl, že země platící eurem výsledek referenda respektují. Bez záchranného programu ale teď podle něj chybí rámec, v němž by bylo možné Řecku pomoci. Zda by mělo Řecko zůstat v eurozóně, je podle něj otázkou především pro řeckou vládu.

Grexit? Podle Bruselu nepřijatelný

Hrozící možnost řeckého odchodu z eurozóny dnes ráno Juncker odmítl. V Bruselu při příchodu na schůzku euroskupiny podobný názor vyslovil také eurokomisař pro hospodářské a finanční otázky Pierre Moscovici. Potřeba je v této chvíli podle něj jasná a přímá debata, aby se takzvanému Grexitu podařilo zabránit. Opačná situace by podle něj byla „prohra, strašná chyba, kolektivní selhání“.

Evropská komise je proto podle Moscoviciho připravena k jednání, řecký ministr Tsakalotos musí ale předložit konkrétní návrhy. Dosavadní hlavní řecký vyjednavač s mezinárodními věřiteli Tsakalotos v ministerské funkci teprve v pondělí vystřídal Janise Varufakise, který rezignoval se zdůvodněním, že by jeho odchod mohl otevřít zablokovaná jednání.

Analytici: Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny stoupla

Autor: ČTK, pav
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!