Turecko téměř splnilo podmínky pro zrušení víz do EU

Turecko téměř splnilo podmínky pro zrušení víz do EU
30. května 2016 • 12:18
Turecko téměř splnilo veškeré podmínky pro zavedení bezvízového styku mezi Ankarou a EU. Prohlásil to turecký místopředseda vlády Numan Kurtulmuş. Turecký ministr pro Evropskou unii podle něj navštíví v příštích dnech Brusel, kde bude o dohodě opět jednat. Prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden pohrozil, že pokud EU neumožní Turkům cestování bez víz, parlament zablokuje dohodu o vracení migrantů.

Bezvízový styk pro občany Turecka cestující do EU je jedním ze slibů, které se staly součástí březnové dohody unie s Ankarou o vracení migrantů. Osmadvacítka však trvá na tom, že Turecko nejprve musí splnit všechny předem dané podmínky, včetně revize protiteroristických zákonů.

Celkem Turecko musí splnit 72 podmínek, které se týkají zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Podle EU zůstává otevřených ještě pět kapitol: boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s evropským policejním úřadem Europol a protiteroristické zákony.

Ankara ale opakuje, že například protiteroristické zákony, které podle kritiků v zemi umlčují také opozici, měnit nehodlá. Důvodem je prý situace, v níž se nyní Turecko nachází vzhledem k boji proti organizaci Islámský stát (IS) a proti Kurdům.

Prezidentský systém v Turecku se blíží

Turecký vicepremiér se dnes vyjádřil i k dalšímu politickému dění v zemi i ke vztahům Turecka s Izraelem či se Spojenými státy. Vláda podle něj už brzy předloží parlamentu zákon, který bude znamenat zavedení prezidentského systému. Změny chce prosadit současný prezident Erdogan. Pravomoci tureckého prezidenta by pak měly být podobné těm, které mají prezidenti USA a Francie. Podle opozice ale zákon povede jen k utužení autoritářského režimu v zemi.

Kurtulmuş znovu kritizoval americkou podporu kurdským bojovníkům v Sýrii, kde byli američtí vojáci přistiženi s insigniemi kurdských milicí YPG. Ty Ankara označuje za teroristické. Jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984.

Turecký premiér řekl, že vzhledem k přátelství mezi Washingtonem a Ankarou „není vhodné“, aby američtí vojáci nosili insignie YPG. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii bojují o rozšíření územních zisků. Washington naopak považuje YPG za cenného spojence v boji proti IS.

Normalizace vztahů s Izraelem

Turecko se i nadále snaží normalizovat vztahy s Izraelem. Koná se více schůzek a dvě ze tří podmínek Ankary pro zlepšení vztahů již byly splněny, uvedl rovněž místopředseda turecké vlády. Konflikt vyvolal zásah Izraele proti humanitární flotile směřující do palestinského Pásma Gazy. Tento zásah stál život deset lidí, z toho devíti Turků.

Aktivisté na plavidlech, z nichž největší Mavi Marmara byla vypravena z Turecka, chtěli tehdy poukázat na situaci, v níž se ocitají obyvatelé Pásma Gazy kvůli dlouhodobé izraelské blokádě. Incident z května 2010 vážně poškodil do té doby slibně se vyvíjející izraelsko-turecké vztahy a dostal se i před Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten předloni v listopadu rozhodl, že Izrael stíhat nebude, i když podle něj zřejmě byly spáchány válečné zločiny, ale šíří akce neodpovídá případům, jimiž se má ICC zabývat.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!