Tusk: Dohoda s Ankarou nesejme z EU odpovědnost za ochranu hranic

Tusk: Dohoda s Ankarou nesejme z EU odpovědnost za ochranu hranic
29. listopadu 2015 • 17:30
Evropská unie musí účinně chránit své vnější hranice, jinak se schengenský prostor volného pohybu stane historií, prohlásil dnes předseda jednání členských zemí Evropské unie Donald Tusk. S novináři hovořil před začátkem summitu zemí unie a Turecka v Bruselu. Ochranu svých vlastních hranic podle něj osmadvacítka nemůže svěřit žádné třetí zemi, tedy ani Turecku.

„Naším hlavním cílem je omezit proud migrantů do Evropy,“ zdůraznil Tusk. „Ale nebuďme naivní. Turecko není jediný klíč k řešení migrační krize. Tím nejdůležitějším je naše odpovědnost a naše povinnost chránit své vnější hranice,“ upozornil. Summit má podle Tuska ale také širší rozměr, kterým je snaha dodat novou energii evropským vztahům s Tureckem, včetně přístupových rozhovorů.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu při příjezdu novinářům řekl, že hodlá s evropskými partnery debatovat o „budoucnosti našeho světadílu“, globálních výzvách v době ekonomické krize i regionálních politických otázkách, včetně migrace. Dnešek Davutoglu označil za „historický den“ a nový počátek procesu tureckého přistupování k unii.

Ankara je klíčovým partnerem Evropské unie také z pohledu boje s terorismem, uvedl Tusk a připomněl i potřebu s Turky hovořit o situaci v Sýrii a o kyperské otázce. Summit se schází v době, kdy se na nejnižší úroveň za dlouhá léta propadly vztahy mezi Tureckem a Ruskem. Moskva na sestřelení svého vojenského letadla tureckou stíhačkou na turecko-syrské hranici zatím reagovala vyhlášením série sankčních opatření.

Sobotka: Jsme připraveni poslat Turecku 400 milionů na uprchlíky

Návrh dohody, na které by se dnes měli zástupci Evropské unie a Turecka shodnout, se podle Tuska rodil v tvrdých jednáních a nejednoduchých rozhovorech. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je jedním z cílů náhrada současné nelegální migrace legálním přistěhovalectvím a omezení byznysu pašeráků lidí. Turecko, kde je nyní asi 2,2 milionu uprchlíků, převážně ze Sýrie, má právo očekávat v této otázce evropskou pomoc, podotkla při příchodu Merkelová.

Unie už dala najevo, že Turecku poskytne na zlepšení situace tamních uprchlíků celkem tři miliardy eur (asi 81 miliard korun), z unijního rozpočtu má jít 500 milionů, na zbytek se mají složit členské země Evropské unie. Detaily budou podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera dohodnuty „v příštích dnech a týdnech“.

Návrh závěrečné deklarace, nad kterou ještě v noci na dnešek jednali diplomaté, předpokládá také - pokud Ankara vyhoví podmínkám - zjednodušení vízového styku pro turecké občany od října 2016. Jedním z evropských požadavků je turecké plnění readmisní dohody od června stejného roku.

Vracení migrantů

Součástí návrhu výstupu z dnešní schůzky je také závazek obou stran společně pracovat na tom, aby migranti bez práva na azyl necestovali z Turecka do Evropské unie, ale naopak byli efektivně vraceni zpět do zemí původu.

Posílení spolupráce unie a Turecka má přispět i pravidelné konání summitů jako je ten dnešní, vždy dvakrát do roka. Nový impuls by měla dnešní schůzka přinést také v zásadě zamrzlým přístupovým rozhovorům. Závěrečná deklarace schůzky konkrétní kapitoly přímo nezmiňuje.

Evropská komise by ale měla vydat prohlášení, v němž se zaváže v první čtvrtině příštího roku začít s přípravnými pracemi v oblastech jako je energie, základní práva, soudnictví, vzdělávání či zahraniční, bezpečnostní a obranná politika. Se skutečným otevřením kapitol ale budou muset souhlasit všechny členské země a výhrady přinejmenším Kypřanů dál trvají. Turecko je kandidátskou zemí Evropské unie od roku 1999, přístupová jednání začala už v roce 2005.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!