Účastníci sudetoněmeckých dnů si pochvalovali Nečase, Zemana nezmínili | E15.cz

Účastníci sudetoněmeckých dnů si pochvalovali Nečase, Zemana nezmínili

Účastníci sudetoněmeckých dnů si pochvalovali Nečase, Zemana nezmínili
Sudetoněmecké dny
• 
ZDROJ: čtk

ČTK

Účastníci 64. sudetoněmeckého sjezdu dnes na jeho úvod vyzdvihovali Petra Nečase za jeho únorový projev v Mnichově, kde český premiér opětovně vyjádřil lítost Čechů za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Dříve četná kritika Česka dnes v Augsburgu prakticky nezazněla, a to ani na adresu prezidenta Miloše Zemana za jeho nedávné odsuzující výroky vůči sudetským Němcům při jeho návštěvě Rakouska. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ovšem kvůli nim ani nezmínil Zemanovo jméno.

Nečasovo omluvné vyjádření z Mnichova, které však nešlo za rámec česko-německé deklarace z roku 1997, dnes celé odcitoval německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který byl hostem zahájení dvoudenního sjezdu. „Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů,“ uvedl Friedrich.

Podobně se vyjádřila bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová, podle níž to byl „pozoruhodný projev“ a „velký signál, na němž lze do budoucna stavět“.

Posselt pak citoval zdravici bavorského premiéra Horsta Seehofera, který Nečasovu únorovou návštěvu Mnichova označil za „bod zlomu“ ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Němci příznivě hodnotí také Schwarzenberga

Pozitivně hodnotili řečníci také výsledek prvních přímých prezidentských voleb v Česku, v nichž více než 40 procent hlasů pro neúspěšného kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga interpretovali jako příklon téměř poloviny Čechů ke kritickému pohledu na citlivou poválečnou minulost. Schwarzenberg totiž v kampani odsoudil tehdejší postup československého prezidenta Edvarda Beneše vůči německé menšině, za což ministra ostře kritizoval jeho protikandidát Zeman.

Nový český prezident, který se již v minulosti několikrát příkře vyjádřil o sudetských Němcích, v dubnu u příležitosti své návštěvy Rakouska zopakoval jeden ze svých kontroverzních názorů z dřívějška, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.

Za své výroky sklidil Zeman vzápětí ostrou kritiku od předsedy sudetoněmecké organizace v Rakousku Gerharda Zeihsela. „Byl jsem dotazován, proč jsem nereagoval, když jistý český politik, jehož zde nechci jmenovat, u příležitosti státní návštěvy Rakouska mluvil o tom, že vyhnání bylo mnohem lepší než trest smrti,“ vrátil se dnes k této epizodě Posselt.

Svou zdrženlivost vysvětlil čekáním, jak na Zemanova slova zareagují sami Češi. „Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století,“ uvedl Posselt.

Sudetští Němci ocenili dokumentaristu Vondráčka

Český dokumentarista David Vondráček dnes na sjezdu sudetských Němců převzal sudetoněmeckou cenu za lidská práva za své filmy zachycující pohnuté poválečné události v Československu spojené s vysídlením německé menšiny. V poděkování Vondráček odmítl princip kolektivní viny a vysídlování na jeho základě, a to nejen v případě poválečného odsunu Němců, ale i v dalších konfliktech moderní doby.

„Neexistuje kolektivní vina. To zlé i to dobré pochází vždy od jednotlivce,“ zdůraznil laureát, podle něhož není přípustné někoho vyhnat z domova kvůli snaze zbavit se údajného kolektivního zla.

„Je jedno, zda se jedná o Syřany, Armény nebo krymské Tatary, Srby, Chorvaty nebo jiné,“ dodal padesátiletý rodák z Mariánských Lázní, kterému se za jeho slova dostalo hlasitého aplausu nepříliš zaplněné haly augsburského výstaviště.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!