Ukrajina znovu propásla šanci na reformu, Západu dochází trpělivost

Ukrajina nedokázala využít revoluce přede dvěma lety k dalekosáhlým reformám a potírání proslulé korupce. Z původně široké proevropské vládní koalice s několika zahraničními odborníky zbyla karikatura, která přežívá jen na papíře. V posledních týdnech k tomu vyšlo plně najevo, že zemi stejně jako dříve vládnou podnikatelské zájmy.

 V domovské Doněcké oblasti sice Achmetova nadace rozdává humanitární pomoc obyvatelům, zároveň jej však hnutí Automaidan obviňuje z financování terorismu, rozuměj podpory proruských separatistů, a srovnává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
3.3.2016 8:32   |  

Kyjev světu nedávno názorně ukázal, jak to vypadá, když je poslanecká loajalita oligarchům nadřazená věrnosti stranické linie. Premiér Arsenij Jaceňuk prozatím přežil politickou smrt, když překvapivě ustál vyjadřování nedůvěry vládě, přestože jen těsně předtím zákonodárci důrazně vyjádřili nespokojenost s její činností. Ke změně vyzval i prezident Petro Porošenko, ale jeho vlastní strana nakonec nehlasovala jednotně.

Oligarchové se bojí reforem

Panuje přesvědčení, že za fiaskem stojí snaha nejbohatších podnikatelů v čele s Rinatem Achmetovem a Ihorem Kolomojským zmařit nástup nového premiéra. Podle mnohých názorů mají obavy, že by po protřelém Jaceňukovi mohla v čele vlády stanout ukrajinskou mocenskou realitou nepoznamenaná osobnost a zahájit skutečné reformy především v oblasti státních podniků. To by narušilo pozici vlivných klik, které z nich po léta nezávisle na aktuálním politickém kurzu vyvádějí veřejné prostředky.

Chameleon Rinat. Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov údajně hájí setrvání premiéra ve funkci. Vyhovuje mu však nejen Arsenij Jaceňuk jako předseda vlády, ale pravděpodobně též situace na východě Ukrajiny. Je však obviňovaný z podpory ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Ukrajinské oligarchické elity mohly oslavovat své poslední a největší vítězství nad reformními silami od Euromajdanu,“ napsal pro Foreign Policy o dění ve Vrchní radě ukrajinský novinář Maksym Eristavi. Existencí aktivního tlaku blokujícího zásadní změny ostatně zdůvodnil na počátku února svou rezignaci bývalý šéf hospodářství, Litevec Aivaras Abromavičius.

Ukrajinci nevědí, jestli koalice zanikla

Udržení současného stavu přesto zůstává nejisté. Původně pětičlennou koalici nedávno opustily strany Vlast a Svépomoc, ale podle vedení parlamentu kabinet de iure nadále existuje. Radikální strana, která z vlády odešla už v minulém roce, totiž oficiálně nestáhla své podpisy z koaliční dohody.

S tímto výkladem ale rozhodně nesouhlasí všichni. Šéfka Vlasti a expremiérka Julija Tymošenková považuje Jaceňukův kabinet za nelegitimní. Tvrdí, že v půlce března vyprší lhůta pro vznik nové vlády, a pokud nevznikne, musejí být vyhlášeny předčasné volby. Blok Petra Porošenka, který do pětice také patřil, vyzval lídry parlamentních stran k rozhovorům o sestavení nové aliance.

Karikatura. Vládní tým Arsenije Jaceňuka drží pohromadě pouze technicky, ale zatím odolává všeobecnému volání po nových volbách. S prací premiéra je spokojeno jen osm procent Ukrajinců.

Tyto nejasnosti dále přispívají k nedůvěře Ukrajinců vůči vládě, do níž velká část obyvatelstva vložila naději na dalekosáhlé změny. Nyní jsou rozčarovaní a rezignovaní. S prací premiéra je podle nedávného průzkumu spokojeno jen osm procent občanů a sedmdesát procent si přeje jeho rezignaci. Ani prezident si nestojí dobře, jeho počínání schvaluje pětina dotázaných.

Politici opakují dekádu staré chyby

Mnozí analytici tak upozorňují, že se v podstatě opakuje vývoj po oranžové revoluci v roce 2004, kdy její lídři vyplýtvali svůj potenciál a sympatie obyvatelstva na politické hašteření. Paralely ostatně vidí i samotní aktéři současných pří. „Nemáme právo opakovat strašlivý scénář rozpadu země a chyby z roku 2005,“ napsal na Twitteru Jaceňuk. „Jedinou cestou ze situace jsou předčasné volby a úplná obnova ukrajinské politické třídy,“ je přesvědčen někdejší gruzínský prezident a nynější gubernátor Oděské oblasti Michail Saakašvili.

Zostuzený generální prokurátor
Jedním ze symbolů neúspěšného tažení proti korupci se stal generální prokurátor Viktor Šokin. Jeho úřad v půlce února zostudila rezignace náměstka Vitalija Kaska. Při svém odchodu uvedl, že prokuratura je hlavní brzdou reformy trestního práva, semeništěm korupce a nástrojem politického nátlaku.
Skandál míří i do okolí prezidenta Petra Porošenka. Kasko tvrdí, že dostal od Šokina příkaz intervenovat v blíže nespecifikované kauze na přání Ihora Kononenka, prezidentova obchodního partnera a poslance za jeho partaj. Šokin mezitím rezignoval, jeho odstoupení ještě musí schválit parlament. Odborníci si ale dopředu nedělají velké iluze o nezávislosti jeho nástupce.

Podle jiných názorů by další hlasování jen zbytečně prodloužilo chaos. Výrazné změny v základním rozložení sil by zřejmě nepřineslo. Obyvatelé země mají přes ekonomické obtíže a snížení životního standardu stále zájem o její západní směřování. V referendu by vstup do Evropské unie podpořilo šest z deseti lidí. Vydat se opačným směrem, tedy do celní unie vedené Ruskem, má zájem jen šestina respondentů. Pokud však Ukrajinci znovu půjdou k urnám, je pravděpodobné, že proruské hlasy v parlamentu posílí. Opoziční blok má v aktuálním šetření veřejného mínění kolem čtrnácti procent hlasů, ve volbách před šestnácti měsíci měl přes devět procent.

Britský odborník na region Taras Kuzio zdůrazňuje, že je od Ukrajinců i Západu nesmyslné neustále očekávat, že se na politické scéně objeví nějaká mimořádná osobnost, která zemi z marasmu vyvede. „Ukrajina potřebuje technokratickou vládu nepodléhající kontrole virtuálních stran a dusivých oligarchů,“ napsal pro Financial Times. V médiích se v posledních dnech objevily spekulace, že k podobnému řešení může dojít a v čele vlády by mohla stanout nynější ministryně financí Natalija Jaresková, Američanka ukrajinského původu.

Západu dochází s Kyjevem trpělivost
Současná ukrajinská politická krize vyvolala silné znepokojení na Západě a dost možná oslabí jeho vůli zemi pomáhat. Mezinárodní měnový fond dal už počátkem února najevo, že Kyjev riskuje ztrátu jeho podpory, pokud neurychlí reformy a nevypořádá se s korupcí. „Ukrajině hrozí návrat k modelu neúspěšných hospodářských politik, které sužovaly její nedávnou historii,“ uvedla šéfka fondu Christine Lagardeová.
Ukrajina před necelým rokem získala od MMF příslib půjčky 17,5 miliardy dolarů. Jde o součást čtyřicetimiliardového balíku, na němž se mají podílet i EU a USA a počítá se do něj také restrukturalizace dluhů. Jeho ztroskotání by pro zemi na pokraji bankrotu zřejmě mělo katastrofální následky. Ukrajinská ekonomika loni poklesla o více než deset procent. Letos by se sice mohla vrátit k mírnému růstu, ten však zřejmě ani nenaplní předpoklad, na němž stojí rozpočet. Centrální banka koncem ledna zhoršila svůj výhled a očekává, že HDP půjde nahoru o 1,1 procenta místo původně očekávaných 2,4 procenta.
Nejde však jen o finance. Politické divadlo v Kyjevě podkopává obraz země v době, kdy se v Nizozemsku chystá referendum o asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU. Hlasování vyvolali místní euroskeptici, kteří se netají tím, že jim jde o princip a samotné ukrajinské téma je pro ně podružné. Plebiscit plánovaný na 6. dubna sice není právně závazný, ale i tak může způsobit problémy. Všeobecně se totiž předpokládá, že si nizozemští politici netroufnou ignorovat hlas lidu. Podle aktuálního průzkumu plánuje hlasovat proti dohodě 38 procent a pro dohodu 32 procent tázaných.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker varoval, že odmítnutí dohody by mohlo vést ke kontinentální krizi. V tuto chvíli přitom není jasné, jak by se taková situace řešila. Prezident Petro Porošenko minulý týden zdůraznil, že se úmluva stala „skutečnou cestovní mapou ukrajinské vnitřní transformace“. Podle některých názorů je však přeceňovaným nástrojem, nikoli všelékem na ukrajinské potíže. „Západ není poctivý ani k sobě, ani k Ukrajině. EU v současnosti není schopná nabídnout jí realistickou integrační cestu,“ podotkl v anketě Carnegie Europe expert na východní Evropu Balázs Jarábik.
Kritici plebiscitu každopádně zdůrazňují, že nahrává zájmům Ruska, které se dlouhodobě ostře staví proti sbližování Ukrajiny s osmadvacítkou. Pro prezidenta Vladimira Putina, jehož zájmem je destabilizace sousední země, je ostatně nedocenitelný i současný ukrajinský vládní chaos. „Politici v Kyjevě dělají Putinovu práci za něj,“ podotýká komentátor The Washington Times Todd Wood.

Čtěte také:

Odpusťte dluhy, nebo se budete divit, varuje Ukrajina

Ukrajina zastaví veškeré obchodování s anektovaným Krymem

Autor: Karolína Flaszová

Komentáře

Čtěte také

Dálnice na Jadran jsou ucpané, kolony mají až 60 kilometrů

Dálnice na Jadran jsou ucpané, kolony mají až 60 kilometrů aktualizováno

Ucpané středoevropské dálnice vyžadují dnes od časného rána od řidičů silné nervy. Na tranzitních cestách přes Rakousko do Slovinska, ale i na trasách mezi Rakouskem a Bavorskem… více

Mobilní web