Ukrajina ztrácí Krym. Co dál? | E15.cz

Ukrajina ztrácí Krym. Co dál?

Ukrajina ztrácí Krym. Co dál?
Rusko posiluje svoje pozice na Krymu
• 
ZDROJ: ČTK/AP
3. března 2014 • 08:06
Napětí kolem Krymu prudce eskaluje. Kvůli stupňující se přítomnosti ruských jednotek ztrácí Ukrajina kontrolu nad poloostrovem včetně silových složek. Premiér Arsenij Jaceňuk obvinil Rusko z vyhlášení války, jeho země se podle něj nachází na pokraji katastrofy.

Rada národní bezpečnosti a obrany včera vyhlásila mobilizaci. Povolává zálohy, aby „vojsko bylo připravené k boji co nejdříve“. Vzdušný prostor nad Ukrajinou byl uzavřen pro necivilní letadla. Ukrajinský velvyslanec při OSN Jurij Serhijev řekl, že pokud Moskva své vojenské aktivity rozšíří, Kyjev požádá o pomoc ostatní státy světa.

Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen vyzval Rusko, aby stáhlo své ozbrojence. V Bruselu před jednáním zástupců zemí aliance o vývoji kolem Ukrajiny zdůraznil, že ruský postup porušuje principy Charty OSN a je ohrožením míru a bezpečnosti v Evropě.

Americký ministr zahraničí John Kerry varoval Rusko před sankcemi a mezinárodní izolací. Ministr odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako „neuvěřitelný akt agrese“. Rusko se podle jeho slov nesmí chovat jako dobyvačná mocnost z 19. století.

ONLINE: EU svolala kvůli Krymu mimořádný summit, zvažuje protiruské sankce

Napjatá situace na Ukrajině vyvolává protesty po celém světě, včetně Prahy (na snímku) a přiměla k jednání i českou vládu. Večer se mimořádně sešlo vedení bezpečnostní rady státu, tedy premiér a šéfové rezortů financí, zahraničí, obrany a vnitra. „Zejména se budeme zabývat koordinací postojů Česka ke krizi na Ukrajině na půdě EU a NATO a také otázkou možných rizik pro energetickou bezpečnost země,“ uvedl před schůzkou ministerský předseda Bohuslav Sobotka.

Bezpečnostní rada státu si vyslechla informace o stavu státních hmotných rezerv a připravenosti na možné problémy způsobené omezením dodávek plynu z Ruska. To pokrývá tři čtvrtiny tuzemské spotřeby, čtvrtina se dováží z Norska.

Žádný Čech pobývající na Krymu zatím nepožádal českou ambasádu v Kyjevě o pomoc. Ministerstvo zahraničí doporučuje občanům, aby na východ Ukrajiny nejezdili. Rezort obrany podle ministra Martina Stropnického vývoj pečlivě monitoruje. „V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by bylo nutné přijmout nějaká konkrétní opatření,“ konstatoval.

Vzpomínka na srpen 1968

Prezident Miloš Zeman i představitelé vlády a opozice se vzácně shodují, že ruská vojenská intervence na Krymu připomíná události ze srpna 1968 v tehdejším Československu. „I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat,“ uvedl Zeman.

Předseda TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg připomněl, že ruské občany na Krymu nikdo neohrožoval. „Vstup cizího vojska bez souhlasu dotčeného státu porušuje mezinárodni právo a je jasnou agresí. Je to možné pouze tehdy, dá-li předtím souhlas Rada bezpečnosti OSN,“ dodal.

Před ruským velvyslanectvím v Praze protestovaly stovky lidí, převážně Ukrajinců žijících v ČR.

Manžel ukrajinské expremiérky sháněl v Česku peníze na revoluci

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!