Ukrajinský zápas o suverenitu za uvadajícího zájmu světa pokračuje

Přestože se situace na východě Ukrajiny v srpnu vyostřila zřejmě nejvíce od únorové minské dohody, nejen média o dění v zemi ztrácejí zájem. Také západní spojenci řeší momentálně palčivější problémy spojené hlavně s bojem proti Islámskému státu a uprchlickou krizí. Původně ožehavý problém za humny Evropské unie se tak pomalu přesouvá do kategorie zapomenutý konflikt.

Na východě země po celý uplynulý týden poprvé od zahájení bojů před více než rokem skutečně platila dohoda o zastavení palby a nebyl zabit žádný z vojáků
8.9.2015 7:30   |  

Ukrajina minulý týden dostala další šanci na návrat klidu a stability po horkém létě na východě země. Objevují se sice zprávy o částečném porušování příměří, prezident Petro Porošenko však byl o víkendu ohledně vývoje poměrně spokojený. Také jeho západní spojenci hovoří o zklidnění situace. Po předchozích zkušenostech ale zůstává otázkou, zda je relativní klid udržitelný i dlouhodobě.

Někteří analytici věří, že ruský prezident Vladimir Putin pod tíhou hospodářského vývoje nebude chtít dále popudit Západ a spíše využije své páky v Donbasu ke zklidnění napětí. „Díky ošidné ekonomické situaci dané nízkými cenami ropy může Putin více inklinovat ke kompromisu. Koneckonců si udrží Krym,“ napsal komentátor Bloombergu Leonid Bershidsky.

Další experti podotýkají, že nálady obyvatelstva v bojové zóně a schopnost vedení samozvaných republik nenaplnily představy Moskvy. Ta tak podle nich může ztrácet chuť na další dobrodružství v době, kdy se přetřásá „únik“ informací o dvoutisícovce obětí z řad ruských vojáků.

Riziko rozsáhlé separatistické ofenzivy pořád existuje, přesto je nyní pravděpodobnější scénář zamrzlého konfliktu. Díky němu může Kreml za stále nižší mezinárodní pozornosti po léta podkopávat stabilitu Ukrajiny, aniž by se finančně ruinoval.

Ožehavá decentralizace

V posledních dnech to vypadalo, jako by se otvírala nová fronta v Kyjevě. Porošenko se snaží prosadit ústavní reformu týkající se decentralizace země, která by odbojnému regionu zajistila větší pravomoci. Schválení návrhu, jenž vychází z minských dohod a má podle Porošenka pomoci k míru, zatím však vyvolává spíše násilí.

Poté, co prošel v parlamentu prvním čtením, hodil patrně člen strany Svoboda a dobrovolník z bojů na východě na policisty bojový granát a zabil tak tři lidi.

Proti ústavním dodatkům se nebouří jen nacionalisté na ulici, ale také členové vládní koalice, kteří hovoří o zradě národních zájmů. Radikální strana Oleha Ljaška oznámila odchod do opozice. Vládní většina sice zatím v ohrožení není, není však vyloučené, že se trhliny v koalici budou prohlubovat.

Kyjev přitom dosud přes určité napětí mezi partnery mohl v zahraničí stavět na silném mandátu proevropské vlády. Krvavé protesty navíc nahrávají moskevské propagandě hovořící o nebezpečném vlivu krajní pravice na ukrajinskou politiku.

Porošenko varuje před ztrátou podpory

Hlava státu partnery i občany ujišťuje, že změna ústavy nepřinese Donbasu zvláštní status, jak někteří tvrdí. „Je velmi těžké hledat černou kočku v tmavé místnosti, zvlášť když tam není,“ podotkl. Osud reformy výslovně svázal s vývojem v neklidné části země.

„Ujišťuji vás, drazí spoluobčané, že konečné rozhodnutí na konci roku, kdy bude (ke schválení) třeba tří set hlasů, bude záležet na dění v Donbasu během těch několika měsíců a na tom, jak bude Rusko vykonávat minské dohody,“ prohlásil Porošenko.

Prezident zdůrazňuje, že pro decentralizaci je 78 procent obyvatel země. Odpůrce navíc varuje před ztrátou mezinárodní podpory v případě odmítnutí změn. Vzhledem k současnému napětí ve vládě přitom vůbec není jisté, zda bude schopen dát zmiňovanou dvoutřetinovou většinu poslanců ve druhém čtení dohromady. Poslední srpnový den pro návrh zvedlo ruku 265 zákonodárců.

Jednání ukrajinského parlamentu o ústavní reformě zaměřené na decentralizaci státní správy před týdnem provázely demonstrace jejích odpůrců

Poměry může navíc vyostřit záměr dvou neuznaných republik uspořádat vlastní komunální volby v období kolem hlasování na zbytku území. Podle Porošenka je nutné, aby rebelové od plánu upustili.

Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová v tomto duchu apelovali na Putina. List Kommersant s odkazem na nejmenované západní diplomaty napsal, že uspořádání voleb může Rusku přinést nové sankce.

Říjnové hlasování na zbytku území zároveň naznačí, nakolik Porošenko a jeho partneři zůstávají populární u obyvatel, na jejichž životní úrovni se podepisují bolestivé hospodářské reformy.

Kyjev věří, že ekonomika už nejhorší přežila

Ukrajina se už dlouho pohybuje na hraně bankrotu a bude malým zázrakem, pokud se mu vyhne. Hospodářství země bylo v mimořádně špatném stavu už před obratem politického kurzu v Kyjevě a poslední rány mu zasadil konflikt v Donbasu.

Zastavil byznys v regionu a obchod s Ruskem, odrazuje investory a nutí stát k zvyšování výdajů na obranu v době, kdy by měl co nejvíce škrtat. Existují přesto opatrné náznaky, že se volný pád ekonomiky zastavil.

Jedním z velkých problémů země je inflace, která je podle některých zdrojů třetí nejvyšší na světě po Venezuele a Jižním Súdánu.

Petro Porošenko: Ekonomika se může zotavit během měsíců. Nedojde-li k vojenské eskalaci

Růst cen vyvrcholil v dubnu, kdy meziročně dosáhl 60 procent, v červenci se zpomalil na 55 procent. Hřivna zastavila strmý pokles, ve druhém čtvrtletí posílila vůči dolaru o 12 procent a poslední týdny se kurz drží kolem 22 hřiven za dolar.

Přestože se ve druhém kvartálu zpomalil i propad HDP, celoroční čísla patrně zůstanou velmi nepříznivá. Loni šla ekonomika země dolů o téměř sedm procent a Mezinárodní měnový fond v červnu odhadl, že letos to bude devět procent.

Ratingová agentura Standard & Poor’s dokonce v pár dní staré prognóze hovoří o poklesu o patnáct procent. Dodává však, že v příštím roce by mohl nastat obrat, jehož výsledkem může být dvouprocentní růst.

Příští měsíce rozhodnou

Podobný optimismus zaznívá i z Kyjeva. Prezident Petro Porošenko nedávno uvedl, že by se ekonomika země mohla zotavovat v příštích měsících. „Stane se to pouze v případě, že nedojde k vojenské eskalaci,“ poznamenal však. Podle něj existují opatrné náznaky, že hospodářství se dostává z hlubokých otřesů.

„Byznys se přizpůsobuje, nalézá nové náhradní trhy za ruský, který nám byl zcela uzavřen,“ uvedl prezident. Ministr hospodářství Aivaras Abromavičius míní, že při nejlepším scénáři by růst mohl nastat už ve čtvrtém kvartálu.

Generální ředitelka MMF Christine Lagardeová je po nedělní návštěvě v Kyjevě (na snímku ji vítá prezident Petro Porošenko) spokojena s pokrokem, jehož Ukrajina dosáhla v ekonomické oblasti, a vyzvala věřitele této země, aby přijali dohodu o restrukturalizaci dluhu

Relativně příznivé zprávy přicházejí ze zemědělského sektoru. Sklizeň obilí loni dosáhla téměř 64 milionů tun, což je rekord postsovětské éry, a Ukrajina se stává obilnicí Asie.

Dostala se na čelné místo v jeho dodávkách do Číny, export do ní v prvním pololetí stoupl meziročně téměř na osminásobek. Farmáři však ve složité situaci nabízejí zboží za nízké ceny, které pro ně často znamenají téměř nulové zisky.

Úspěch privatizace je nejistý

Mnohé zemědělské provozy jsou součástí vládních plánů na rozsáhlou privatizaci, která má snížit její výdaje, vyřešit neefektivitu státních firem a také omezit korupci. Pro začátek by se stát rád zbavil více než tří stovek položek. V nabídce je také například více než desítka přístavů, několik dolů a elektrárny. Výhledově by si mohl nechat jen pár strategických podniků, například železnice.

Skeptici ale varují, že to Kyjev bude mít s přilákáním zahraničních investorů do nestabilní země na pokraji války složité. Nejlepší „kousky“ tak podle nich levně skončí v rukou místních oligarchů a pro zbytek vláda bude marně hledat kupce.
Naděje Kyjeva na konsolidaci veřejných financí vzrostla poté, co se koncem srpna po měsících jednání s věřiteli předběžně dohodl na odpuštění části dluhu ve výši zhruba devatenácti miliard dolarů.

Odepsat by se měla pětina závazků a jejich splatnost by se měla prodloužit o čtyři roky. Kyjev původně požadoval odpuštění dvojnásobku. Věřitelé by si mohli část ztrát vynahradit po roce 2021, pokud se ukrajinská ekonomika zotaví.

Rusko restrukturalizaci dluhu odmítá

„Méně vzácných vládních finančních prostředků bude utraceno za obsluhu vysokého dluhu učiněného předchozími vládami. A více bude k dispozici na klíčové sociální výdaje a národní obranu,“ uvedlo k dohodě ukrajinské ministerstvo financí. Omezení splátek komerčním subjektům také pomůže Ukrajině splnit podmínky MMF a dostat se tak k dalším prostředkům.

Na restrukturalizaci se však odmítá podílet Rusko, které na konci roku 2013 půjčilo na dva roky tehdejšímu prezidentovi a spojenci Viktoru Janukovyčovi tři miliardy dolarů. „Trváme na tom, aby byly prostředky v prosinci plně navráceny,“ řekl v ruské televizi ministr financí Anton Siluanov. Jednání se navíc neúčastnili i někteří další věřitelé a jejich postoj je tak zatím nejistý.

I proto zůstává část odborníků skeptická. „Dohoda se zdá být krátkodobým řešením, problém neudržitelné úrovně dluhů nevyřeší,“ tvrdí Vitalij Sivach z Investment Capital Ukraine. Podle expertů zemi pomůže jen skutečné nastartování ekonomiky, a to je svázané s politickou stabilitou.


Čtěte také:

Ukrajinský parlament vyhlásil místní volby, bez Krymu a Donbasu

Porošenko se vydal na Donbas, zajímal se o stavbu opevnění poblíž Mariupolu

Autor: Karolína Flaszová

Komentáře

Čtěte také

Zeman: Česko by mělo navrhnout zrušení sankcí EU vůči Rusku

Zeman: Česko by mělo navrhnout zrušení sankcí EU vůči Rusku

Česká republika by se měla připojit k zemím, které navrhují zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, řekl dnes prezident Miloš Zeman při zahájení výstavy Země živitelka v Českých… více

Mobilní web