USA obvinily Rusko z porušení jaderné dohody, chtějí ihned jednat

aktualizováno Spojené státy obvinily Rusko z porušení dohody o jaderných raketách středního a kratšího doletu. Moskva údajně testovala řízenou střelu, kvůli čemuž v pondělí vyzval Rusy v dopise k okamžitému dvoustrannému jednání prezident Barack Obama. Podle webu BBC to uvedl v prohlášení vysoký americký představitel.

 Barack Obama
29.7.2014 11:44   |  

Podle Washingtonu porušilo Rusko Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) z roku 1987, v níž se tehdy Spojené státy a Sovětský svaz zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat. Poslední tyto střely obě strany zničily v květnu 1991. INF byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní.

Kritizovaný blíže neupřesněný test nové ruské rakety se podle Američanů uskutečnil před několika měsíci. Ruští představitelé, které oslovila agentura AP, říkají, že obvinění prozkoumávají a záležitosti věnují velkou pozornost. Oficiálně se ale Moskva zatím nevyjádřila.

Jde o "vážnou záležitost"

Informace o údajných ruských tajných testech se na americké straně objevovaly již v minulých letech, nyní si na ruské praktiky však poprvé stěžuje přímo šéf Bílého domu. „Jde o velmi vážnou záležitost, na niž se již nějaký čas snažíme Rusko upozornit,“ uvedl podle agentury Reuters přední americký činitel, který si kvůli citlivosti tématu přál zůstat v anonymitě.

Spojené státy podle tohoto představitele budou konzultovat tuto otázku se svými spojenci. Americká vláda o tom také informovala Kongres USA.

Moskva v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajné testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500.

Letos v lednu deník The New York Times napsal, že podle amerických představitelů Rusko začalo asi již v roce 2008 testovat novou raketu středního doletu. Americké ministerstvo zahraničí tehdy podle webu BBC uvedlo, že se tato záležitost přezkoumává.

Americké veřejné obvinění na nejvyšší úrovni přichází v době rostoucího napětí mezi oběma velmocemi. A to hlavně v souvislosti s ukrajinskou krizí, v níž Washington požaduje od Moskvy okamžité ukončení podpory proruských separatistů a zpřísňuje sankce proti Rusku.

Smlouva o likvidaci jaderných raket byla bezprecedentním krokem
- Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.
- Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.
- Lhůta na demontáž raket byla tři roky a smlouva povolovala vzájemné inspekce. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.
- Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety kratšího doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1.
- Umístění 108 raket Pershing 2 a 464 střel s plochou dráhou letu v Evropě schválili ministři zahraničí a obrany NATO v prosinci 1979. Zároveň komuniké vyjádřilo ochotu jednat se SSSR a zeměmi Varšavské smlouvy o omezování strategických zbraní v Evropě, a proto se dokumentu říká dvojí usnesení. Aliance tak reagovala na jednání Moskvy, která začala od poloviny 70. let nahrazovat své starší rakety SS-4 a SS-5 novými raketami SS-20, schopnými zasáhnout jakýkoli cíl v západní Evropě. Již od 60. let ale měly USA v Německu několik raket Pershing 1.
- Když v listopadu 1983 neuspěla odzbrojovací jednání se SSSR, byly první Pershingy 2 instalovány o rok později v západním Německu a poté i na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Británie. Rozmisťování v Evropě bylo dokončeno v roce 1985. Moskva následně zahájila proti raketám kampaň, do které se zapojila i řada západoevropských pacifistických organizací.
- Na základě INF mohlo již koncem února 1988 začít stahování sovětských raket z bývalých socialistických zemí. Sovětské rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, v Bulharsku a v Československu, kde byly umístěny v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži. Na tom, jestli byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.
- Odsun amerických zbraní byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na americkou vojenskou základnu Davis Monthan v Arizoně. USA svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na kazašském vojenském polygonu Kapustin Jar o šest dní později.
- Moskva v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen amerického protiraketového štítu v ČR a v Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. Nyní obvinil Moskvu z porušení dohody šéf Bílého domu Barack Obama.
- Spojené státy uzavřely se Sovětským svazem do podpisu INF několik smluv týkajících se odzbrojování, jako byly například smlouvy o omezování strategických zbraní (SALT 1 a SALT 2), INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Na sérii jednání SALT 1 a 2 navázaly smlouvy START, ve kterých se velmoci zavázaly ke snížení stavu strategických jaderných arzenálů. První skutečné snížení jaderného arsenálu přinesl START 1 (podepsán v roce 1991, v platnost vstoupil v roce 1994). Tuto smlouvu nahradil tzv. nový START, který byl podepsán v dubnu 2010 v Praze. Smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu.
- V roce 2001 USA naopak oznámily Rusku odstoupení od smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM). Důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu. Rusko kvůli plánům na americkou protiraketovou obranu v Evropě zase v roce 2007 pozastavilo účast na smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).

Čtěte také:

Obama chce stáhnout další jaderné zbraně. Putin mluví o posílení obrany

USA budují velení pro případnou kybernetickou válku

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Babiš start EET neodloží, systém se spustí ještě před Vánoci

Babiš start EET neodloží, systém se spustí ještě před Vánoci

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) rozhodl, že neodloží o měsíc spuštění elektronické evidence tržeb (EET). Návrh Hospodářské komory původně zvažoval. Od 1. prosince se tak do… více

Mobilní web