V Londýně se přou o start brexitu, jednání mohou začít až za rok | E15.cz

V Londýně se přou o start brexitu, jednání mohou začít až za rok

26. září 2016 • 07:58

Tři měsíce po referendu o odchodu Británie z Evropské unie Londýn stále nechává své partnery i investory v nejistotě. Svou vyjednávací strategii odhaluje velmi pomalu. Ministr zahraničí Boris Johnson ve čtvrtek uvedl, že rozhovory začnou na počátku příštího roku a k dosažení dohody možná nebudou potřeba dva roky. Vše ale nasvědčuje tomu, že ve vládě se prohlubuje spor o načasování jednání.

Britská média po Johnsonově prohlášení citovala zdroj z Downing Street, podle nějž o startu rozhovorů rozhodne premiérka Theresa Mayová. „Rozhodnutí aktivovat článek 50 (lisabonské smlouvy) je její. Učiní tak v době, která bude z jejího pohledu nejlepší pro zájmy Británie,“ podotkl podle listu The Daily Telegraph.

V zemi zároveň zaznívají hlasy, podle nichž budou seriózní jednání možná až po francouzských prezidentských a německých parlamentních volbách, tedy nejdřív na podzim příštího roku. Vláda je přitom pod evropským tlakem. V pátek ji vyzval k rychlému spuštění rozhovorů předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. „Odjíždím z Londýna s pocitem, že vláda není rozhodnuta, jak a kdy článek 50 spustit,“ uvedl.

Vládní tápání se navíc očividně týká i obsahu jednání. Šéf britské diplomacie věří v dosažení časné dohody, jelikož nepovažuje za neřešitelnou otázku, jak si zachovat přístup na jednotný unijní trh a zároveň ukončit svobodu pohybu osob. Podle něj spolu tyto záležitosti nesouvisejí a země bude schopná dosáhnout dohody o volném obchodu a zároveň získat kontrolu nad imigrací.

Na volný trh bez volného pohybu osob zapomeňte, zopakoval Schulz v Londýně

Johnson podotkl, že je to v zájmu členských zemí. „Kupujeme víc německých aut než kdokoli jiný, pijeme víc italského vína než kterákoli jiná evropská země,“ dodal. Ministr pro odchod z unie David Davis přitom tento měsíc varoval, že by zavedení hraničních kontrol patrně znamenalo konec přístupu na jednotný trh. Mayová se od jeho výroku distancovala.

V zemi se navíc množí obavy o osud některých projektů, které by měly být financovány z evropských fondů. Města, univerzity či organizace žádají od vlády záruky, že výpadky budou nahrazeny. Ministerstvo financí slíbilo finanční jistotu pouze plánům schváleným před 23. listopadem. „Ministři musejí urychleně objasnit, zda budou do roku 2020 dodány všechny prostředky, ať už budeme v EU nebo ne,“ vyzvala kabinet labouristická poslankyně Emma Reynoldsová.

Dopady zatím nejsou dramatické
Čtvrt roku po referendu ještě není možné hodnotit, zda bylo varovaní před tvrdými následky odhlasování brexitu oprávněné. Jedním z dosud nejvýznamnějších dopadů byl bezprostředně po plebiscitu prudký pokles libry, jež se z něj od té doby nevzpamatovala. V některých odvětvích přetrvává velká nejistota, týká se to hlavně finančnictví. V průzkumu mezi malými a středními firmami poprvé za čtyři roky převládla pesimistická očekávání. Na druhou stranu srpnové údaje z automobilového průmyslu a sektoru služeb jsou důvodem k optimismu. Očekává se, že letos by ostrovní ekonomika mohla jít nahoru o 1,8 procenta, pro příští rok se však počítá jen s jednoprocentním růstem. 
Autor: Karolína Flaszová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!