V Norsku vznikne nejpravicovější vláda v poválečné historii | E15.cz

V Norsku vznikne nejpravicovější vláda v poválečné historii

V Norsku vznikne nejpravicovější vláda v poválečné historii
Předsedkyně norských konzervativců Erna Solbergová (vlevo) a šéfka Pokrokové strany Siv Jensenová
• 
ZDROJ: Reuters

Pavla Palaščáková

Norsko čekají politické změny, jež se dotknou například správy zisků z těžby nerostných surovin a imigrantů. Dvě šéfky pravicových uskupení se dohodly na vzniku menšinové vlády a patrně si rozdělí klíčové posty.

Očekává se, že šéfka Konzervativní strany Erna Solbergová bude premiérkou a předsedkyně protipřistěhovalecké Pokrokové strany Siv Jensenová ministryní financí. „Je to začátek věrného vztahu,“ prohlásila Solbergová.

Zářijové volby v severské zemi vyhráli po léta vládnoucí labouristé, od počátku ale bylo jasné, že kabinet vytvoří středopravé strany. Šlo jen o to, jestli dva menší subjekty překonají odpor k Pokrokové straně, mezi jejíž členy kdysi patřil i atentátník Anders Breivik.

Nakonec se zrodil kompromis. Menší ve vládě nebudou, ale kabinet Solbergové podpoří. „Toto je druhá nejlepší možnost,“ komentovala situaci předpokládaná premiérka. Politologové jsou však ohledně stability takové vlády skeptičtí.

Čekání mladých přistěhovalců

Partnerské partaje slibují nižší daně, vyšší investice do infrastruktury, lepší zdravotní péči a příznivější podmínky pro seniory. Pokroková strana jde navíc do vlády se záměrem zpřísnit pravidla pro imigraci. Mladí přistěhovalci, kteří si budou chtít do země přivést své partnery a příbuzné, budou patrně muset čekat, než dosáhnou 24 let. Ochránci lidských práv očekávají prudký nárůst počtu detenčních zařízení.

Mnohé změny se patrně dotknou těžebního průmyslu. Solbergová dříve uvažovala o zahájení těžby ropy v ekologicky citlivých oblastech, například u Lofot. Výměnou za politickou podporu ale slíbila, že se plánu vzdá.

Nové velké objevy

Těžební společnosti její ústupek kritizují. „Pokud neučiníme nové velké objevy, půjde produkce po roce 2025 prudce dolů,“ varoval gigant Statoil. Naleziště v Severním moři přitom vysychají už od roku 2000, kdy byla těžba na vrcholu.

Velkým tématem je i správa a využití zisků z dobývání nerostných surovin, které zajišťuje pětinu hrubého domácího produktu země. Solbergová už delší dobu hovoří o změně struktury fondu, jenž výnosy spravuje a z něhož je možné pro rozpočtové účely odčerpat jen čtyři procenta ročně. „Mohl by se buď rozdělit tak, že si vzájemně budou konkurovat rozdílní správci, nebo stanovíme odlišné investiční cíle pro různé fondy,“ uvedla.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!