Velmoci se dohodly s Íránem na jaderném programu

Velmoci se dohodly s Íránem na jaderném programu
14. července 2015 • 16:22
Světové mocnosti se dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí proti Íránu. Oznámili to dnes ve Vídni jménem jednajících stran šéf íránské diplomacie Mohammad Džavád Zaríf a ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová. Spory ohledně íránského programu po dvanáct let komplikovaly mezinárodní vztahy.

Proti ujednání se ihned a tvrdě postavil Izrael, který vyzval Kongres USA, v němž má většinu opozice, aby smlouvu zablokoval. Americký prezident Barack Obama dohodu obhajoval a varoval kongresmany před „nezodpovědným hlasováním“.

Obama věří, že dohoda s Teheránem umožní mezinárodnímu společenství ověřovat, že Írán nevyrábí jadernou zbraň. Ujistil, že odvolání sankcí bude postupné podle toho, jak bude Írán naplňovat dohodu. Ta podle něj také dokazuje účinnost diplomacie ve světě. Na adresu Kongresu zdůraznil, že bude vetovat jakýkoli text, který bude dohodu blokovat.

Dohodu uvítal i íránský prezident Hasan Rúhání. V Íránu se očekávají velké oslavy kompromisu, který íránští představitelé prezentují obyvatelům jako „velmi dobrý“ pro Írán.

Dohodu vítá i Moskva

Kladně se vyjádřil také ruský prezident Vladimir Putin. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Reuters dnes navíc vyjádřil ve Vídni naději, že Spojené státy „splní slib, že nerozmístí obranné raketové systémy v Evropě, jakmile se dosáhne dohody o íránském jádru“.

Zaríf řekl, že dohoda není vyčerpávající, ale je nejlepší, jaké bylo nyní možné dosáhnout. „Dokázali jsme dnes ukončit zbytečnou krizi. Dosáhli jsme historického okamžiku,“ řekl šéf íránské diplomacie. Mogheriniová ocenila podle ní velmi těžkou práci všech zúčastněných. „Je to rozhodnutí, které může otevřít cestu k nové kapitole mezinárodních vztahů. Myslím si, že je to znamení naděje pro celý svět,“ prohlásila představitelka EU.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Reuters dnes vyjádřil ve Vídni naději, že Spojené státy „splní slib, že nerozmístí obranné raketové systémy v Evropě, jakmile se dosáhne dohody o íránském jádru“.

„Veškerá ta těžká práce se vyplatila a uzavřeli jsme dohodu. Bůh žehnej našemu lidu,“ řekl agentuře Reuters íránský diplomat. V Íránu se očekávají velké oslavy kompromisu, který íránští představitelé prezentovali ve státní televizi obyvatelům jako „velmi dobrý“ pro Írán.

Hlavní body dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi
Světové mocnosti se dnes dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí proti Íránu. Přinášíme klíčové body dohody.
Írán o dvě třetiny sníží počet svých centrifug na obohacování uranu v příštích deseti letech. Přestane používat své podzemní středisko na obohacování uranu v Komu.
íránské zásoby nízko obohaceného uranu se sníží na 300 kilogramů, obohacení uranu nepřesáhne 3,67 procenta. Snížení nynějšího množství dosáhne Teherán prodejem nadbytečných zásob, zeslabením stupně obohacení uranu, anebo výměnou obohaceného uranu s jinými zeměmi za neobohacený uran.
jádro těžkovodního reaktoru v Aráku bude odstraněno a přebudováno tak, aby zařízení neprodukovalo podstatnější množství plutonia.
Írán umožní inspektorům OSN provádět inspekce svých zařízení, a to včetně vojenských, v případě, že inspektoři budou mít důvod předpokládat, že v nich dochází k nedeklarované jaderné aktivitě. Írán proti tomu může mít námitky, ale mnohonárodní komise je může přehlasovat, pokud se proti nim postaví většina jejích členů. Pak bude mít Írán tři dny na to, aby se podřídil. Inspektoři budou pouze ze zemí, které mají s Íránem diplomatické styky, tedy nikoli Američané.
jakmile Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ověří, že Írán přijal kroky k omezení svého jaderného programu, budou zrušeny sankce OSN, USA a Evropské unie.
omezení obchodu s konvenčními zbraněmi potrvá ještě nejméně pět let, a osm let v případě balistické raketové technologie.
pokud se objeví podezření, že Írán neplní své závazky, pokusí se spor vyřešit během 30 dní společná komise. Pokud její úsilí selže, pak to ohlásí Radě bezpečnosti OSN, která bude hlasovat o tom, zda nadále pokračovat v režimu zmírněných či odvolaných sankcí. Veto kteréhokoli stálého člena RB OSN bude znamenat znovuzavedení sankcí. Celý tento proces potrvá 65 dní.

Dohoda má vést k rychlému zmírnění a odvolání ekonomických sankcí proti Íránu, což zemi hlavně umožní získat více peněz zvýšeným vývozem ropy. Zrušení letitého omezení íránské produkce ropy sníží její světové ceny. Írán na oplátku omezí svou jadernou aktivitu, především má snížit o dvě třetiny počet svých centrifug na obohacování uranu v příštích deseti letech.

Dohoda také podle Reuters povede k odvolání zbrojního embarga proti Íránu, a to za pět let od chvíle, kdy smlouva začne fungovat. Íráncům by se také měla odblokovat konta a majetky v zahraničí. Írán přitom přistoupil na princip zvaný „snapback“, který počítá s obnovením sankcí do 65 dní, pokud Teherán dohodu poruší.

Němečtí vývozci vidí po jaderné dohodě s Íránem příležitost
Vývoz z Německa do Íránu by díky uzavřené jaderné dohodě mezi Teheránem a šesticí světových velmocí mohl v příštích letech vzrůst až na čtyřnásobek. Odhadují to německá průmyslová sdružení. Německo má největší ekonomiku v Evropské unii a závisí na ní i mnoho firem v České republice.
„Velké příležitosti pro německé výrobce strojů a zařízení skýtá především modernizace ropného odvětví,“ uvedl dnes podle agentury Reuters šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo.
Export z Německa do Íránu by podle jeho odhadů mohl stoupnout ve střednědobém výhledu na více než deset miliard eur (téměř 271 miliard korun) z loňských 2,4 miliardy eur (65 miliard korun). Prospěch by prý v této souvislosti mohl mít automobilový a chemický průmysl, sektor obnovitelných energií či zdravotní péče.

OSN bude muset o návštěvu požádat

Vysoce postavený západní diplomat AP upřesnil, že dohoda zahrnuje i kompromis mezi Washingtonem a Teheránem, který umožní inspektorům OSN prosazovat v rámci svých monitorovacích misí i návštěvy íránských vojenských zařízení. To dosud Írán odmítal. O podobnou návštěvu ale bude muset OSN vždy žádat Teherán, který to může odmítnout a nechat konečné rozhodnutí na orgánu složeném ze zemí, které dohodu dojednaly.

Izraelský ministr kultury a bývalý mluvčí izraelské armády Miri Regev prohlásil, že Írán dohodou získal „povolení zabíjet“ a že USA nesmějí smlouvu ratifikovat. „Dohoda je špatná pro svobodný svět, špatná pro lidstvo,“ řekl člen vlády konzervativního premiéra Benjamina Netanjahua. Ten označil dohodu za „historickou chybu“ pro celý svět. „Írán se blíží k získání jaderné bomby a disponuje miliardami dolarů na terorismus a útoky,“ uvedl šéf izraelské vlády na Twitteru.

Íránská islámská republika neuznává Izrael a podporuje jeho nepřátele z řad arabských radikálů. V USA působí silná židovská lobby a republikánská většina v Kongresu kritizuje novou otevřenost demokratické vlády Baracka Obamy vůči Íránu. Vidí ale současně zájem na nynějším posílení vztahů obou zemí, které mají společného nepřítele v podobě obávaného Islámského státu.

Konečná dohoda

Cílem jednání bylo dosáhnout konečné dohody o omezení íránského jaderného programu výměnou za odvolání ekonomických sankcí proti Íránu. Dohoda by měla rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Írán tuto možnost dlouhodobě popírá. Jeho jaderný program prý slouží pouze mírovým účelům.

S Íránem jednají zástupci USA, Británie, Francie, Ruska, Číny a Německa celkem asi 21 měsíců. Současné kolo rozhovorů v rakouské metropoli trvá už třetí týden. Konečný dokument měl být podle původního harmonogramu hotov už do 30. června, postupně byl ale termín prodlužován.

Spor o íránský jaderný program trvá již téměř 13 let
Výběr hlavních událostí kolem íránského jaderného programu:
Srpen 2002 - Exilová Národní rada íránského odporu upozornila ve Washingtonu na existenci dvou íránských jaderných závodů u Natanzu a u Aráku, v nichž nikdy nebyli inspektoři MAAE.
16. června 2003 - Rada guvernérů MAAE obvinila Teherán, že neplní závazky ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), protože několikrát neinformoval o jaderných aktivitách.
18. prosince 2003 - Írán podepsal dodatečný protokol k NPT a umožnil inspektorům MAAE zevrubné a neohlášené kontroly jaderných zařízení.
12. března 2004 - Tehdejší americký prezident George Bush obnovil sankce proti Íránu, zakazující obchod s ropou z Íránu.
14. listopadu 2004 - Irán dočasně zmrazil program obohacování uranu.
8. srpna 2005 - Poté, co se novým íránským prezidentem stal konzervativec Mahmúd Ahmadínežád, byly obnoveny jaderné aktivity v technologickém komplexu v Isfahánu. Krátce poté byl obnoven i výzkum jaderného paliva, určeného údajně pro mírové účely.
11. dubna 2006 - Írán začal s obohacováním uranu na 3,5 procenta, v srpnu byla otevřena část jaderné těžkovodní elektrárny v Aráku.
23. prosince 2006 - Rada bezpečnosti OSN schválila první sérii sankcí proti Íránu, zakazující obchod s jadernými materiály.
24. března 2007 - Druhá série sankcí RB OSN zakázala Íránu vyvážet zbraně.
Říjen 2007 - USA rozšířily sankce proti íránskému režimu, stejný krok učinily i v lednu 2008.
4. března 2008 - RB OSN uvalila třetí sérii sankcí na Írán, zakazující i obchod se zbožím civilního druhu.
23. června 2008 - EU schválila zmrazení zahraničních aktiv a kapitálových rezerv Národní íránské banky (Bank Melli).
9. dubna 2009 - V Isfahánu byla otevřena první íránská továrna na výrobu jaderného paliva, v Natanzu se začal obohacovat uran na 20 procent.
Září 2009 - U města Kom bylo objeveno druhé íránské zařízení pro obohacování uranu, o kterém se mezinárodně nevědělo.
29. listopadu 2009 - Íránská vláda schválila výstavbu deseti nových zařízení na obohacování uranu.
9. června 2010 - Čtvrtá série sankcí OSN. V červenci přijala sankce vůči Íránu i EU, později je rozšířila.
22. září 2010 - Také Rusko zavedlo sankce proti Íránu, mimo jiné zrušilo dodávku protiraketového systému S-300.
19. července 2011 - Írán začal instalovat ve svých zařízeních na obohacování uranu výkonnější centrifugy.
21. listopadu 2011 - USA, Velká Británie a Kanada uvalily nové finanční sankce na Írán.
23. ledna 2012 - EU uvalila embargo na dovoz ropy z Íránu.
21. února 2013 - Írán instaloval v Natanzu 180 moderních centrifug k obohacování uranu. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent zvýšil podle MAAE na 167 kilogramů.
17. června 2013 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že je proti zastavení programu obohacování uranu.
24. listopadu 2013 - Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu.
8. prosince 2013 - Experti MAAE uskutečnili inspekci budovaného íránského těžkovodního reaktoru v Aráku.
20. ledna 2014 - Začala realizace dohody z listopadu 2013. MAAE dohlédla na odpojení centrifug určených k obohacování uranu na 20 procent, které svět vnímal jako rychlou cestu k získání jaderné zbraně. EU a USA na vstřícný krok Teheránu reagovaly zmírněním sankcí.
29. ledna 2014 - Inspektoři MAAE navštívili uranový důl Gačín.
18. února 2014 - Ve Vídni byla zahájena série jednání.
27. srpna 2014 - Írán zahájil přestavbu reaktoru v Aráku, aby vyhověl Západu v menší výrobě plutonia.
11. listopadu 2014 - Rusko a Írán podepsaly dohodu o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v elektrárně v íránském Búšehru.
8. února 2015 - Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že svět musí zrušit sankce proti Íránu, pokud chce dosáhnout dohody o jeho kontroverzním jaderném programu.
2. dubna 2015 - Světové mocnosti dosáhly v Lausanne s Íránem rámcového ujednání. Poté íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že rámcová dohoda je předběžná a není zárukou ničeho.
22. dubna 2015 - Ve Vídni začalo další kolo rozhovorů.
21. června 2015 - Íránský parlament schválil rámec zákona, podle něhož budoucí dohoda o jaderném programu nesmí mezinárodním inspektorům umožnit kontroly vojenských a bezpečnostních objektů ani kontakt s místními vědci, kteří pracují v jaderném výzkumu.
30. června 2015 - Vypršela původní lhůta pro ukončení jednání.
14. července 2015 - Mocnosti se dohodly s Íránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí proti Íránu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!