Viktor Janukovyč se ujal prezidentského úřadu

„Jestliže nedokážeme překonat současné politické spory ve jménu záchrany země, bude stát odsouzen k pokračující pouti v soumraku politického a socioekonomického bludiště,“ prohlásil.

Aby však Janukovyč Ukrajinu z labyrintu dostal, bude muset také vyřešit postavení ruštiny. Během kampaně zaznívalo, že Janukovyčovo vítězství bude znamenat příklon k Moskvě. Jedním z mála konkrétních důvodů k těmto úvahám byl slib, že napomůže tomu, aby se ruština stala druhým státním jazykem. Získal tím body zejména na východě a jihu země, kde ji používá většina lidí.

Problém se však netýká pouze Rusů, kteří tvoří zhruba pětinu populace, ale také Ukrajinců. Pro mnoho z nich je ruština rodným jazykem. Ještě větší část z nich ji používá k běžné komunikaci a toto procento v posledních letech neklesalo. Oba „oranžoví“ politici však vystupovali proti posílení pozice ruského jazyka.

Bývalý prezident Viktor Juščenko mínil, že ukrajinština je nutná pro zachování identity národa a potřebuje podporu právě proto, že tolik Ukrajinců mluví rusky. „Více než polovina rozpočtu na vzdělávání jde do škol s ruskou výukou,“ poznamenal. Až na poslední chvíli vydal výnos, jehož záměrem je podle Janukovyčovy Strany regionů likvidace dalších jazyků, zejména ruštiny. Premiérka Julija Tymošenková zase na předvolebním mítinku na Krymu odmítla mluvit rusky, i když se sama naučila ukrajinsky teprve při vstupu do politiky.

Kritika provází zejména nápad uspořádat o postavení ruštiny referendum, které podle odpůrců povede jen k dalšímu rozdělení země. „Jakákoli otázka, předložená v referendu, se na Ukrajině okamžitě přelije do dalších problémů,“ řekl v rozhovoru pro Moscow Time první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk. Kupříkladu otázka jazyka je podle něj nerozlučně spjatá s postavením Krymu a historií země.

Protesty proti „derusifikaci“

Z Moskvy v poslední době zaznívala varování, že na Ukrajině „derusifikační politika“, násilně prosazovaná ve výuce, v médiích, justici a na úřadech, prohlubuje společenskou propast. Na začátku února však ruskojazyčná část populace dosáhla vítězství, když ústavní soud zrušil nařízení zakazující učitelům mluvit ve škole rusky. Směrnici vydala na podzim premiérka Julija Tymošenková, která argumentovala ústavou. Soud však uvedl, že o používání jazyků musejí rozhodovat legislativní orgány.